imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost metronomická v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:17:03Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost metronomická v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:45Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:24Z

import na produkční server

Nová stránka

čas sociální – pojem používaný ve dvou významech, resp. souvislostech: ''1.'' jako lidské (skup., spol., soc. podmíněné a určené) prožívání, vnímání, uvědomování, měření a používání času (manipulace s časem), který je obvykle konvenčně označován jako čas astronomický, fyzikální či chronologický; ''2.'' změna nebo pohyb určitého soc. či sociokult. fenoménu (události) ve vztahu k jiným soc. událostem, které jsou vzaty jako vztažné (referenční) body. První vymezení vychází z předpokladu, že s-gicky je v podstatě lhostejné, zda „ontologicky“, tedy „reálně“ existují různé časy (čas astronomický, fyzikální, biol., psychol., hist. a ''č.s.''), či zda jde pouze o různé mody existence nebo jen způsoby interpretace téhož objektivního ''času'': s-gie sama se k tomuto problému nedokáže závažně vyjádřit, protože diskuse o času, které otevřela zejm. moderní fyzika, jsou mimo její odbornou kompetenci. S-gicky je však navýsost relevantní, že různé společnosti s časem diferencovaně nakládají a k času se odlišným způsobem vztahují, odlišně jej nejen měří, ale i emocionálně prožívají. Jak z hlediska psychologie, tak i s-gie je podstatné, že v soc. kontextu dostává čas smysl tím, že se uvažuje o jeho velikosti, množství, omezenosti, dostatku či nedostatku, dostupnosti, rychlosti či pomalosti jeho plynutí, o jeho směru atd. Poprvé na význam času jako s-gické kategorie upozornil ''É. Durkheim'' a durkheimovská škola. Tito autoři poukázali na to, že ''č.s.'' je spol. produktem, je strukturován podle rytmu soc. činností a je přerušován v závislosti na rozdílu mezi sakrálním a světským ([[svátek|svátky]] vnášejí do plynutí ''č.s.'' diskontinuitu). ''Durkheim'' pochopil také kval. povahu ''č.s.'' Význ. ''Durkheimův'' žák ''M. Halbwachs'' uvedl koncept ''č.s.'' do souvislosti s pojmem [[paměť sociální|sociální paměti]].

Před ''Durkheimem'' se tématem času s-gicky zabýval ''K. Marx''. Lze dokonce říci, že kategorie ''č.s.'' je svým způsobem u ''Marxe'' klíčová, ačkoliv téma je exponováno zcela jinak než u ''Durkheima'' a termín ''č.s.'' je použit jen sporadicky. ''Marxova'' teorie společnosti totiž ve všech svých zákl. tezích vlastně stojí na kategorii ''č.s.'', a to takto: ''a)'' třídní formace jsou založeny na tom, že většina lidí nemá disponibilní čas k jiným než pracovním a obstarávacím aktivitám, proto je vzdělání, produkce kult. statků a participace na řízení výsadou privilegovaných vrstev a vládnoucích tříd, ''b)'' kapitalismus spočívá na produkci nadhodnoty, která je de facto nezaplaceným časem nájemní pracovní síly, ''c)'' podle ''Marxova'' vyjádření v ''Rukopisech Grundrisse'' je tajemstvím kapitalismu tajemství strukturace a nová organizace času (téma zrušení rolnického cyklického času a jeho nahrazení lineárním časem průmyslové výroby rozvinul později ''L. Mumford''), ''d)'' kapitalismus usiluje o zničení prostoru časem (urychlením komunikace). Podobnou roli přisuzuje ''Marx'' párové kategorii [[prostor sociální|sociálního prostoru]]. Celá pomarxovská a předdurkheimovská s-gie 19. st. byla pod vlivem tří idejí, které ovlivnily pojetí času obecně a budoucí koncept ''č.s.'' ideje [[pokrok|pokroku]], evoluční teorie (viz [[evolucionismus]]) a [[historismus|historismu]]. Pojem „historického času“ byl pro 19. st. analogicky stejně význ. jako pojem ''č.s.'' pro 20. st.

Nejvlivnějšími s-gickými koncepcemi ''č.s.'' jsou koncepce ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|Pitirima A. Sorokina]]'' (rozpracovaná ve 30. l. ve spolupráci s ''R. K. Mertonem'') a ''G. Gurvitche''. ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|Sorokin]]'' s ''Mertonem'' ve stati z r. 1937 navrhli výše uvedenou definici ''č.s.'' (sub ''b)'') a zdůraznili, že ''č.s.'': ''1.'' není kontinuální (je dán rytmem kolekt. života); ''2.'' jeho počítání a prožívání závisí na typu soc. skupiny (jiný je čas lovců, jiný čas pastevců); ''3.'' je kval. (šťastné a nešťastné dny); ''4.'' vyžaduje stanovení počátku; ''5.'' není nekonečně dělitelný; ''6.'' jeho části nejsou stejně dlouhé, neplyne stejně rychle. Tvorba kalendářů je spol., skup. podmíněnou aktivitou (kromě známých návrhů na změny kalendáře, které provedla Fr. a posléze i rus. revoluce, budiž zmíněn návrh ''Comtův'', který pracoval s 13 měsíci pojmenovanými podle 13 osobností – ''Mojžíše'', ''Homéra'', ''Archiméda'', ''Caesara'', ''Pavla'', ''Shakespeara'', ''R. Descarta'', ''Danta'', ''Guttenberga'', ''Karla Velikého'', ''Bedřicha II.'' a ''Bichata''). Podle ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|Sorokina]]'' a ''Mertona'' je ''č.s.'' produktem potřeby synchronizovat soc. činnosti a proto je bází ''č.s.'' „astronomický čas“: astronomický čas je z tohoto hlediska soc. sekundární, primární jsou lokální ''č.s.'', které bylo nutno synchronizovat pomocí invarianty astronomického času. ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|Sorokin]]'' později rozvinul v kontextu své vlastní teorie koncepci trojrozměrného ''č.s.'', jehož složky odpovídají jednotlivým stadiím jeho cyklické představy vývoje (aeternitas: ideační čas, aevum: idealistický čas, tempus: běžný čas). ''Gurvitch'' ve své koncepci multiplicity ''č.s.'', vyložené v r. 1963, rozlišuje osm druhů ''č.s.'': čas dlouhého trvání, lstivý, nevypočitatelný, cyklický, retardovaný, alternující, předbíhající a explozivní. Každý druh ''č.s.'' spojuje s některou z tzv. hlubinných úrovní soc. skutečnosti, především však s konkrétními soc. skupinami a typy [[společnost globální|globálních společností]]. ''Gurvitchova'' typologie je vlastně výslednicí smíšení několika pohledů – individ. prožívání času (inspirace ''H. Bergsonem''), tradičního rozlišení času cyklického a lineárního a dlouhého a krátkého (inspirace ''W. Jamesem'') a jeho vlastní typologické konstrukce tzv. totálních soc. jevů.

Razantní odmítnutí uvažovat v kategorii ''č.s.'' přináší fr. [[strukturalismus]], který zdůrazňuje prioritu ''synchronie'' (analýzy koexistujících jevů) nad ''diachronií'' (zkoumání evoluce, vzniku, vývoje). Tomuto přístupu odpovídala i jistá ahistoričnost am. [[strukturalismus funkcionální|strukturálního funkcionalismu]] (''T. Parsons''). Podstatně nové pohledy na ''č.s.'' vnesl do s-gie existencialismus pojmem sociální situace, ''A. Schutzova'' fenomenologie pojmem [[situace biografická|biografické situace]], ''J. Ortega y Gasset'' konceptem lidské situace, [[etnometodologie]] důrazem na [[indexikalita|indexikalitu]], ''E. Goffman'' svou dramaturgickou koncepcí (ve všech případech jde oproti durkheimovské tradici o výraznou subjektivizaci ''č.s.''). Naopak variací na durkheimovské téma jsou ''P. L. Bergerovy'' a ''T. Luckmannovy'' úvahy o soc. konstrukci ''č.s.'', které v poněkud odlišném kontextu nacházíme také v systémové teorii ''N. Luhmanna''. Tématem ''č.s.'' se zabývali a zabývají mj. ''C. Javeau'' v Belgii, ''G. Pronovost'' v Kanadě, ''P. F. Bourdieu'' a ''M. Eliade'' ve Francii, ''T. Banaszczyk'', ''B. Szacka'' a ''A. Pawelczynska'' v Polsku, ''R. Strassoldo'' v Itálii aj. Téma ''č.s.'' je s-gicky aktuálním tématem, protože se v něm odrážejí problémy akcelerovaných soc. změn a proměny v prožívání času v moderní a zejm. postmoderní společnosti. Proto je téma ''č.s.'' a soc. prostoru součástí prakticky každé postmoderní diskuse. Pro s-gická studia ''č.s.'' jsou velice význ. studie hist., které téma času zkoumají mj. z hlediska prožívání a interpretace kategorie času v rozmanitých sociokult. a dobových kontextech (''J. L. Le Goff'', ''F. Braudel'', ''A. J. Gurevič'' aj.). Koncept ''č.s.'' se objevuje také v různých konkrétních výzk. kontextech, např. ve výzkumu soc. mobility a změny obecně, [[rozpočet časový|časových rozpočtů]], [[čas volný|volného času]] atd. Nové pohledy na ''č.s.'' přináší [[sociologie biografická|biografická sociologie]]. V Čechách se problémem ''č.s.'' zabývá ''J. Šubrt'', význ. monografii zpracoval čes. exilový sociolog ''[[Kolaja Jiří Tomáš|Jiří Kolaja]]''.

<div class="translations">
social time
temps social
Sozialzeit
tempo sociale
</div>

Literatura: ''Banaszczyk, T.'': Czas jako kategoria spoteczna. Wrocław 1981; ''Durkheim, É.'': Les formes élémentaire de la vie religieuse. Paris 1925; ''Eliade, M.'': Le myth de l'éternel retour. Paris 1967; ''Gurevič, A. J.'': Kategorie středověké kultury. Praha 1978; ''Gurvitch, A. G.'': La vocation actuelle de la sociologie, vol. II. Paris 1963; ''Kolaja, J.'': Social System and Time and Space. An Introduction to the Theory of Recurrent Behavior. Pittsburgh 1969; ''Le Goff, J. L.'': Kultura středověké Evropy. Praha 1991; ''Pawelczyńska, A.'': Czas czlowieka. Wrocław 1986; ''Pronovost, G.'': The Sociology of Time. ''Current Sociology'', 37, 1989, č. 3 (zvl. číslo); ''Sorokin, P. A.'' – ''Merton, R. K.'': Social Time. A Methodological and Functional Analysis. ''American Journal of Sociology'', 42, 1937, č. 5; ''Sorokin, P. A.'': Sociocultural Causality, Space and Time. Durham, N.C. 1943; ''Šubrt, J.'': Kategorie času v sociologii. In: ''Sociologické texty''. Praha 1993.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Banaszczyk, T.'': Czas jako kategoria spoteczna. Wrocław 1981; ''Durkheim, É.'': Les formes élémentaire de la vie religieuse. Paris 1925; ''Eliade, M.'': Le myth de l'éternel retour. Paris 1967; ''Gurevič, A. J.'': Kategorie středověké kultury. Praha 1978; ''Gurvitch, A. G.'': La vocation actuelle de la sociologie, vol. II. Paris 1963; ''Kolaja, J.'': Social System and Time and Space. An Introduction to the Theory of Recurrent Behavior. Pittsburgh 1969; ''Le Goff, J. L.'': Kultura středověké Evropy. Praha 1991; ''Pawelczyńska, A.'': Czas czlowieka. Wrocław 1986; ''Pronovost, G.'': The Sociology of Time. ''Current Sociology'', 37, 1989, č. 3 (zvl. číslo); ''Sorokin, P. A.'' – ''Merton, R. K.'': Social Time. A Methodological and Functional Analysis. ''American Journal of Sociology'', 42, 1937, č. 5; ''Sorokin, P. A.'': Sociocultural Causality, Space and Time. Durham, N.C. 1943; ''Šubrt, J.'': Kategorie času v sociologii. In: ''Sociologické texty''. Praha 1993.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Čas sociální - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost metronomická v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server