Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:48Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:02Z

import na produkční server

Nová stránka

škola organistická – souhrnné označení sociologů a teorií vycházejících z [[organicismus|organicismu]] a z jeho prvků v díle ''A. Comta'' a zejm. ''H. Spencera'', který je považován za prvního systematika organistické teorie společnosti. Představitelé ''š.o.'' důsledně aplikovali poznatky týkající se biol. organismů na společnost a z analogií mezi biol. a ''sociálním organismem'' vyvozovali dalekosáhlé teor. a metodol. závěry. Byli to zejm. ''P. von Lilienfeld'', ''A. Schäffle'', ''A. Fouillé'' a ''R. Worms''. Podle ''P. von Lilienfelda'' je [[společnost]] kval. totožná s organismem (příp. rozdíly mají pouze kvant. charakter): ''1.'' v obou existuje intenzívní a různorodé vzájemné působení mezi silami, i když společnost je organismus mnohostranněji rozvinutý, v němž účelovost, duch a svoboda převažují nad kauzalitou, hmotou a nutností, typickými pro všechny jiné organismy; ''2.'' oba jsou charakterizovány vnitřní jednotou, tj. snahou všech složek soustředit se okolo určitého centra; ''3.'' v obou hmota a energie působí účelně (zejm. ve společnosti má jednání vždy určitý cíl, má působit na jedince nebo skupiny, příp. je zaměřeno proti přír. silám); ''4.'' i když společnost je strukturálně nejdokonalejší, jde o projev vlastnosti společné s jinými organismy – specializace vnitřních a vnějších složek i jejich činností, která je výsledkem přizpůsobení organismu prostředí; ''5.'' společnost je vyšší než organismus v důsledku tzv. kapitalizace, tj. akumulace materiálů a energií potřebných pro budoucnost. Podle ''Lilienfelda'' mezi společností a organismem existují ještě drobné rozdíly, které však nejsou nijak podstatné. Společnost má složitější organizaci a vztahy mezi jejím celkem a částmi jsou jiné než v organismu. V organismu se jednotlivé složky nemohou pohybovat nezávisle na celku, zatímco ve společnosti ano. Představa společnosti je tato: její strukturu tvoří buněčná a mezibuněčná substance; buněčná substance se skládá ze spol. buněk neboli individ. nervových systémů lidí a ze spol. tkáně neboli skupin, tříd a profesí. Společnost je nedůležitějším typem organismu, protože je tvořena pouze nervovými buňkami a tkáněmi. Mezibuněčnou tkání rozumí ''Lilienfeld'' celé spol. a fyzické prostředí, v němž člověk žije a které je schopen přetvářet. V každé soc. skupině se dají rozlišit 3 zákl. sféry činnosti: ekon., právní a polit., jež odpovídají sférám existujícím v přírodě, a to fyziologické, morfologické a té, která spojuje obě první sféry v jednotku živého organismu. V hierarchii spol. sil je tudíž polit. život sjednocující a koordinující silou a vláda je mozkem soc. organismu. Obecný zákon evoluce soc. organismu spočívá v postupné integraci a diferenciaci spol. sil. Soc. organismus může onemocnět a degenerovat. Hlavní úloha při jeho léčení připadá vládě. Těmito otázkami se zabývá [[patologie sociální|sociální patologie]], která je chápána ve svém původním lékařském významu. ''Lilienfeldovy'' úvahy o analogiích a dokonce totožnostech mezi biol. organismem a společností byly považovány za silně simplifikující a naivní a setkaly se s ostrou kritikou i opovržením.

''A. Schäffle'' patřil k umírněnějším představitelům ''š.o.'' Domníval se, že společnost není skutečným organismem, ale živým souborem jedinců, a že její struktura má spíše duchovní než fyziologický charakter. Rozeznával morfologii a fyziologii, zabývající se jedinci, národy a jejich svazky, a soc. psychologii, která se zabývá duševním životem společnosti. ''Schäffle'' uvádí 5 obecných typů „společenské tkáně“: ''1.'' nemající v organické oblasti žádnou analogii, což jsou obytná zařízení, domy, ulice, cesty apod; ''2.'' ochrannou tkáň, již tvoří oděv, střechy, úkryty a opevnění (odpovídá pokožce organismu); ''3.'' ekon. a rodinné instituce (jsou analogií těch tkání v organismu, které zajišťují výživu); ''4.'' praktická a tech. zařízení vytvářející a používající spol. síly, jako je armáda, policie, státní a obchodní správa apod. (odpovídají svalové tkáni v organismu); ''5.'' psychofyzickou tkáň, jež má podobu institucí působících v intelektuální oblasti a ztělesňuje veř. a soukromou kontrolu a řízení (v organismu jí odpovídá nervová tkáň). Vedle tkání existují podle ''Schäffleho'' 3 hlavní skupiny spol. orgánů, resp. [[instituce|institucí]], a to instituce vnějšího života národa (tj. výroba, obchod, doprava a obrana), instituce vnitřního života národa (tj. spol. život, výchova, kultura, věda, literatura, umění a náboženství) a stát, který obě tyto skupiny orgánů kontroluje a koordinuje jejich činnost.

Další představitel ''š.o.'' ''A. Fouillé'' se snažil sloučit organistickou teorii společnosti s teorií [[smlouva společenská|společenské smlouvy]], přičemž dospěl k závěru, že společnost je smluvní organismus, je jak produkt přír., tak umělý. Ve výčtu analogií mezi biol. organismem a společností se ''Fouillé'' podstatně neliší od ''Spencera''. Podstatné je, že do své koncepce soc. organismu začleňuje pojem „uvědomělé vůle“. Klade si otázku, kdy se agregát lidí stává společností v pravém slova smyslu, a odpovídá, že tehdy, když všichni lidé víceméně jasně chápou charakter organismu, který mohou vytvořit, jestliže se vzájemně spojí, a když se skutečně pod vlivem tohoto vědomí spojí. Jde tedy o organismus, který byl zamýšlený a žádoucí, o organismus zrozený díky ideji. A protože společná idea vyvolává společnou vůli, výsledkem je „smluvní organismus“. ''Fouillé'' se odlišoval od ostatních představitelů ''š.o.'' tím, že připouštěl výrazné zásahy do soc. organismu a nevyznával v podstatě fatalistickou víru v automatické působení spol. orgánů. Další autor ''R. Worms'', který patřil naopak ke krajním reprezentantům ''š.o.'', v zásadě opakuje analogie mezi biol. organismem a společností. Jeho analýza společnosti má tyto složky: anatomii, fyziologii, genezi, vývoj, klasifikaci, patologii, terapii a soc. hygienu. Do organistické s-gie zavedl ''Worms'' nový termín, [[superorganismus]], k odlišení společnosti od ostatních organismů, neboť ve srovnání s nimi má mnohem složitější strukturu.

<div class="translations">
organistic school
école organiciste
organistische Schule
scuola organicistica
</div>

Literatura: viz [[organicismus]], [[škola mechanistická]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]'' 
[[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> viz [[organicismus]], [[škola mechanistická]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Škola organistická - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server