Škola sociologická - Historie editací

ZRN v 8. 3. 2018, 12:45

2018-03-08T12:45:26Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:48Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:03Z

import na produkční server

Nová stránka

škola sociologická – termín používaný nejednotným způsobem, podle ''J. R. Szackého'' celkem ve 4 významech, institucionálním, psychol., typologickém a kulturním. ''1.'' V institucionálním významu je ''š.s.'' chápána jako [[komunita vědecká|vědecká komunita]], jejíž členové trvale spolupracují a intenzívně se vzájemně ovlivňují v rámci jedné [[instituce]], kterou může být fakulta (viz např. [[škola chicagská|chicagská škola]]), věd. ústav (např. [[škola frankfurtská|frankfurtská škola]]) nebo časopis (tzv. ''francouzská sociologická škola''). Různé institucionální formy se mohou vzájemně doplňovat. Vysoký stupeň institucionalizace školy může, ale nemusí vytvářet jednotný názor v oblasti teorie a metodologie. Rozdíly jsou i v genezi tohoto typu ''š.s.'': někdy institucionalizaci předchází společný věd. program, jindy je společný věd. program předcházen institucemi, jež slouží jeho realizaci. ''2.'' Pro ''š.s.'' v psychol. významu je charakteristické, že centrem pozornosti je pocit vazby mezi badateli, jejich přesvědčení, že tvoří jednu [[škola vědecká|vědeckou školu]]. Může jít o dosti různé situace. Školy v institucionálním pojetí jsou zároveň školami v psychol. pojetí, nikoli však naopak. Škola, s níž se sociolog identifikuje, nemusí existovat jako skupina vzájemně spolupracujících osob, ale především jako [[skupina referenční|referenční skupina]]. Sociolog k ní patří tehdy, když se při své činnosti řídí předpokládanými požadavky daného názorového systému, ne pouze ohledem na mínění odborníků jako takových. Mezi příklady takovýchto ''š.s.'' patří funkcionální škola, neofreudovská škola, škola symbolického interakcionismu apod. ''3.'' Do ''š.s.'' v typologickém významu jsou zařazováni badatelé nezávisle na tom, zda se sami cítí být jejími příslušníky, podle vzájemné podobnosti vyplývající z analýzy jejich názorů, přístupů. Takovéto pojetí ''š.s.'' je časté zejm. v různých příručkách dějin s-gie. ''4.'' S kult. pojetím ''š.s.'' se setkáváme v souvislosti s úvahami o nár. ''š.s.'' a zvláštnostech vývoje s-gie v jednotlivých zemích. Toto pojetí může být konvergentní s každým ze tří výše popsaných významů. Můžeme hovořit o nár. školách s ohledem na spolupráci sociologů a jednotný institucionální rámec s-gie v dané zemi, s ohledem na pocit solidarity badatelů, plynoucí z jejich příslušnosti ke stejné nár. kultuře a z obhajoby stejných nár. zájmů, nebo s ohledem na to, že s-gie v dané zemi a v daném období reprezentuje stejný typ přístupu. Nejčastěji označuje nár. škola druh univerzálních, v dané zemi dominantních výzk. procedur nebo zvláštnosti kult. kontextu nacházející různé odrazy v zájmech, názorech a stylu práce sociologů. Kromě ''š.s.'' se uvažuje také o s-gických směrech, hnutích, paradigmatech (viz [[diferenciace sociologie]], [[struktura sociologie paradigmatická]]).

<div class="translations">
school of sociological thought
école sociologique
Schule in der Soziologie
scuola sociologica
</div>

Literatura: ''Szacki, J.'': O szkolach naukowych. ''Studia'' socjologiczne, 1975, č. 4; ''Szacki, J.'': Schools in Sociology. ''Social'' Science Information, 1975, č.2.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]'' 
[[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">škola sociologická</span> – termín používaný nejednotným způsobem, podle ''J. R. Szackého'' celkem ve 4 významech, institucionálním, psychol., typologickém a kulturním. ''1.'' V institucionálním významu je ''š.s.'' chápána jako [[komunita vědecká|vědecká komunita]], jejíž členové trvale spolupracují a intenzívně se vzájemně ovlivňují v rámci jedné [[instituce]], kterou může být fakulta (viz např. [[škola chicagská|chicagská škola]]), věd. ústav (např. [[škola frankfurtská|frankfurtská škola]]) nebo časopis (tzv. ''francouzská sociologická škola''). Různé institucionální formy se mohou vzájemně doplňovat. Vysoký stupeň institucionalizace školy může, ale nemusí vytvářet jednotný názor v oblasti teorie a metodologie. Rozdíly jsou i v genezi tohoto typu ''š.s.'': někdy institucionalizaci předchází společný věd. program, jindy je společný věd. program předcházen institucemi, jež slouží jeho realizaci. ''2.'' Pro ''š.s.'' v psychol. významu je charakteristické, že centrem pozornosti je pocit vazby mezi badateli, jejich přesvědčení, že tvoří jednu [[škola vědecká|vědeckou školu]]. Může jít o dosti různé situace. Školy v institucionálním pojetí jsou zároveň školami v psychol. pojetí, nikoli však naopak. Škola, s níž se sociolog identifikuje, nemusí existovat jako skupina vzájemně spolupracujících osob, ale především jako [[skupina referenční|referenční skupina]]. Sociolog k ní patří tehdy, když se při své činnosti řídí předpokládanými požadavky daného názorového systému, ne pouze ohledem na mínění odborníků jako takových. Mezi příklady takovýchto ''š.s.'' patří funkcionální škola, neofreudovská škola, škola symbolického interakcionismu apod. ''3.'' Do ''š.s.'' v typologickém významu jsou zařazováni badatelé nezávisle na tom, zda se sami cítí být jejími příslušníky, podle vzájemné podobnosti vyplývající z analýzy jejich názorů, přístupů. Takovéto pojetí ''š.s.'' je časté zejm. v různých příručkách dějin s-gie. ''4.'' S kult. pojetím ''š.s.'' se setkáváme v souvislosti s úvahami o nár. ''š.s.'' a zvláštnostech vývoje s-gie v jednotlivých zemích. Toto pojetí může být konvergentní s každým ze tří výše popsaných významů. Můžeme hovořit o nár. školách s ohledem na spolupráci sociologů a jednotný institucionální rámec s-gie v dané zemi, s ohledem na pocit solidarity badatelů, plynoucí z jejich příslušnosti ke stejné nár. kultuře a z obhajoby stejných nár. zájmů, nebo s ohledem na to, že s-gie v dané zemi a v daném období reprezentuje stejný typ přístupu. Nejčastěji označuje nár. škola druh univerzálních, v dané zemi dominantních výzk. procedur nebo zvláštnosti kult. kontextu nacházející různé odrazy v zájmech, názorech a stylu práce sociologů. Kromě ''š.s.'' se uvažuje také o s-gických směrech, hnutích, paradigmatech (viz [[diferenciace sociologie]], [[struktura sociologie paradigmatická]]).
+<span id="entry">škola sociologická</span> – termín používaný nejednotným způsobem, podle ''J. R. Szackého'' celkem ve 4 významech, institucionálním, psychol., typologickém a kulturním. ''1.'' V institucionálním významu je ''š.s.'' chápána jako [[komunita vědecká|vědecká komunita]], jejíž členové trvale spolupracují a intenzívně se vzájemně ovlivňují v rámci jedné [[instituce]], kterou může být fakulta (viz např. [[škola chicagská|chicagská škola]]), věd. ústav (např. [[škola frankfurtská|frankfurtská škola]]) nebo časopis (tzv. ''francouzská škola''). Různé institucionální formy se mohou vzájemně doplňovat. Vysoký stupeň institucionalizace školy může, ale nemusí vytvářet jednotný názor v oblasti teorie a metodologie. Rozdíly jsou i v genezi tohoto typu ''š.s.'': někdy institucionalizaci předchází společný věd. program, jindy je společný věd. program předcházen institucemi, jež slouží jeho realizaci. ''2.'' Pro ''š.s.'' v psychol. významu je charakteristické, že centrem pozornosti je pocit vazby mezi badateli, jejich přesvědčení, že tvoří jednu [[škola vědecká|vědeckou školu]]. Může jít o dosti různé situace. Školy v institucionálním pojetí jsou zároveň školami v psychol. pojetí, nikoli však naopak. Škola, s níž se sociolog identifikuje, nemusí existovat jako skupina vzájemně spolupracujících osob, ale především jako [[skupina referenční|referenční skupina]]. Sociolog k ní patří tehdy, když se při své činnosti řídí předpokládanými požadavky daného názorového systému, ne pouze ohledem na mínění odborníků jako takových. Mezi příklady takovýchto ''š.s.'' patří funkcionální škola, neofreudovská škola, škola symbolického interakcionismu apod. ''3.'' Do ''š.s.'' v typologickém významu jsou zařazováni badatelé nezávisle na tom, zda se sami cítí být jejími příslušníky, podle vzájemné podobnosti vyplývající z analýzy jejich názorů, přístupů. Takovéto pojetí ''š.s.'' je časté zejm. v různých příručkách dějin s-gie. ''4.'' S kult. pojetím ''š.s.'' se setkáváme v souvislosti s úvahami o nár. ''š.s.'' a zvláštnostech vývoje s-gie v jednotlivých zemích. Toto pojetí může být konvergentní s každým ze tří výše popsaných významů. Můžeme hovořit o nár. školách s ohledem na spolupráci sociologů a jednotný institucionální rámec s-gie v dané zemi, s ohledem na pocit solidarity badatelů, plynoucí z jejich příslušnosti ke stejné nár. kultuře a z obhajoby stejných nár. zájmů, nebo s ohledem na to, že s-gie v dané zemi a v daném období reprezentuje stejný typ přístupu. Nejčastěji označuje nár. škola druh univerzálních, v dané zemi dominantních výzk. procedur nebo zvláštnosti kult. kontextu nacházející různé odrazy v zájmech, názorech a stylu práce sociologů. Kromě ''š.s.'' se uvažuje také o s-gických směrech, hnutích, paradigmatech (viz [[diferenciace sociologie]], [[struktura sociologie paradigmatická]]).
 <div class="translations">
@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Szacki, J.'': O szkolach naukowych. ''Studia'' socjologiczne, 1975, č. 4; ''Szacki, J.'': Schools in Sociology. ''Social'' Science Information, 1975, č.2.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Szacki, J.'': O szkolach naukowych. ''Studia socjologiczne'', 1975, č. 4; ''Szacki, J.'': Schools in Sociology. ''Social Science Information'', 1975, č.2.
 ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Szacki, J.'': O szkolach naukowych. ''Studia'' socjologiczne, 1975, č. 4; ''Szacki, J.'': Schools in Sociology. ''Social'' Science Information, 1975, č.2.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]