Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:31Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:51:52Z

import na produkční server

Nová stránka

absolutismus – (z lat. absolutus = nezávislý, dokonalý, úplný) – hist., s-gický a kulturologický pojem označující: ''1.'' typ feudálního či raně burž. státu charakterizovaného silnými centralizačními tendencemi a intervencionismem do hosp. sféry i životního způsobu obyv.; ''2.'' typ vlády založený na svrchované moci panovníka, vládnoucího pomocí byrokratického aparátu, policie, příp. militantních náb. organizací a osobně vybraných a jmenovaných ministrů, přežívající až do 18. a 19. st., kdy byl nahrazován konstituční monarchií či republikánskými režimy; ''3.'' životní sloh založený na hist. a životním optimismu, na představě, že lidské schopnosti jsou neohraničené a všemocné, a proto je možné je bez obav realizovat ve světě vědy, politiky, techniky i každodenního života a objevovat tak vlastní dimenzi lidství (pojem ''a.'' v tomto smyslu užil ''K. Barth'', který jej ztotožnil v zásadě s osvícenstvím 18. st., takové chápání ''a.'' se však vyskytuje jen sporadicky); ''4.'' protiklad radikalismu v politologickém slova smyslu, jak jej zavedl v knize ''Die Vier Parteien'' (1844) ''F. Rohmer'', který jej vymezil jako dogmatické lpění na tradici, jako absolutizaci životních i polit. struktur; ''a.'' spolu s radikalismem u něj představoval ženský prvek v politice a stranictví, na rozdíl od [[liberalismus|liberalismu]] a [[konzervatismus|konzervatismu]], spojovaných spíše s mužským prvkem; reprezentoval mu též „vrtošivé stařectví“ proti „jinošství“ polit. radikalismu. ''Rohmer'' zřejmě ale poprvé upozornil na řadu shodných rysů pravicového a levicového extrémismu (pokud se levicový extrémismus ztotožní s radikalismem a extrémismus pravicový s ''a.''). Většinou se ovšem pojem ''a.'' užívá jen v prvních dvou uvedených významech.

Klasickou zemí ''a.'' byla Francie 15. a 16. st., dále Španělsko ''Filipa II.'', alžbětinská Anglie i habsburské soustátí 17.–18. st. Zvl. typ ''a.'' představoval tzv. osvícenský absolutismus, charakteristický snahou dynamizovat spol. a ekon. rozvoj na základě osvícensky orientovaných soc. reforem. Kromě menších států se osvícenský ''a.'' prosazoval zejm. v Prusku ''Friedricha Velikého'', v Rakousku ''Marie Terezie'' a ''Josefa II.'' a v Rusku ''Kateřiny Veliké''. Pro poslední fáze ''a.'' se někdy užívá pojem ''neoabsolutismus'', který je v Rakousku obvykle ztotožňován se jmény kancléře ''Metternicha'' a ministra vnitra ''Bacha''. Tento pojem navazuje spíše na polit. význam slova ''a.'', jehož soc. základna i metody jeho intervence do hosp. života se však od klasického ''a.'' již výrazně liší. Klasický ''a.'' vycházel z ideol. představ, které zčásti navazovaly na ideje barokního [[katolicismus|katolicismu]] (špan. představy o tzv. jediné monarchii, podložené splynutím božího a lidského řádu, církve a státu, absolutizující význam řádu, legitimity ceremonielu a cti v životě jednotlivce i státu), zčásti na renesanční, raně burž. myšlení, zejm. it. a angl. provenience (''Dante'', ''N. Machiavelli'', ''T. Hobbes''). Hosp. ideologií ''a.'' byl [[merkantilismus]], později též [[fyziokratismus]] a [[ekonomie klasická|klasická ekonomie]]. Radikálním popřením ''a.'' byla ideologie Velké fr. revoluce a dílo ''J. J. Rousseaua'', byť ideol. pretence ''a.'' byly i poté teor. vyjádřeny zvl. legitimismem, [[tradicionalismus|tradicionalismem]] a [[ultramontanismus|ultramontanismem]]. Étos ''a.'' vyplýval z boje proti feudální polit. i hosp. rozdrobenosti, z koncentrace nár. sil (alespoň ve Francii a v některých dalších státech), z posílení prvotní akumulace apod. ''K. Marx'', který ''a.'' hodnotil (pokud jde o jeho klasickou fázi) v zásadě pozitivně, spojoval jeho vznik se situací, kdy staré feudální stavy zanikají a středověké měšťanstvo dovršuje svůj přerod v moderní buržoazii. Protože feudálové ani měšťané nejsou schopni dosáhnout převahy, může státní moc hrát alespoň chvíli roli zprostředkovatele zdánlivě nezávislého na spol. silách. V období ''a.'' došlo k výrazným změnám i v soc. struktuře. Z mocné [[šlechta|šlechty]] se stali dvořané, popř. vojáci, vznikla nová vrstva byrokratů, z nichž část se stala „šlechtou v talárech“, do hosp. i polit. života pronikly mocné skupiny bankéřů a průmyslníků, vznikly i rozsáhlé skupiny sedláků, kap. hospodařících na vlastní půdě. Ve střední a vých. Evropě však vznikalo i tzv. druhé [[nevolnictví]], připoutávající rolníka k půdě a posilující vztahy osobní závislosti na vrchnosti. Dlouhodobým efektem ''a.'' ve sféře soc. i v oblasti ideologie byl ovšem vznik byrokratických způsobů řízení společnosti, vznik [[byrokracie]] jako spol. stavu, nedemokr. polit. kultury (patronáže, policejního státu apod.), etatistického spoléhání na stát a jeho zbožnění, tedy prvky, které nalezly masovou oporu později, např. ve státním socialismu či ve ''fašistickém státě''.

<div class="translations">
absolutism
absolutisme
Absolutismus
assolutismo
</div>

-- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]'' 
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 </div>
--- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Absolutismus - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server