Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:33Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:51:57Z

import na produkční server

Nová stránka

analýza a syntéza – (z řec. analysis = rozbor, rozklad, rozčlenění; synthesis = sklad, složení) – metody psychol., logické nebo epistemologické povahy, uplatňované v různých vědních oblastech, které mají svůj původ u antických řec. geometrů (u ''Euklida'' a dalších „geoketrů“, zvl. pak u ''Pappa Alexandrijského'' ve 3. st. n. l., jenž tyto metody teor. prozkoumal). V původní koncepci se ''analýzou'' rozumí způsob, jak nalézt důkaz nějaké poučky (tzv. teoretická analýza) nebo geometrickou konstrukci k řešení nějakého problému (tzv. problémová analýza). V obou případech se předpokládá existence něčeho neznámého, co má být nalezeno, a pak se zkoumá, z čeho by se to dalo odvodit, až se dojde k něčemu známému. Jde tu tedy o postup od neznámého k známému nebo o „návrat k počátkům“, tj. ''axiómům''. V případě syntézy se postupuje opačně. S anticipací experimentální metody v pozdním středověku a jejím pozdějším rozvinutím v době ''Galileově'' se rozdíl mezi ''a. a s.'' fixoval v termínech resolutio a compositio. To také ovlivnilo pozdější pojetí analýzy jako rozkladu celku v části, popř. až po dále neoddělitelné prvky, a syntézy jako spojování, postupu od prvků k částem až k nějakému celku. V tomto směru se také interpretují vzájemně reciproční metody ''a. a s.'' ve fyzice nebo v chemii. V logice se rozlišuje např. mezi analytickou a syntetickou klasifikací: v prvním případě se postupuje od pojmů jedinečných k pojmům různé obecnosti, zatímco v druhém od pojmů obecných až k pojmům singulárním. V poněkud jiném významu se hovoří o syntetické a analytické definici: v prvním případě se zavádí nový pojem na základě zákl. pojmů, které se přijímají bez definice, nebo pojmů již v daném systému definovaných, v druhém případě se objasňují pojmy dříve zavedené. ''I. Kant'' zavedl rozdíl mezi analytickými a syntetickými soudy: v analytických je predikát obsažen v subjektu, v syntetických je predikát mimo subjekt a k jejich spojení dochází až v soudu. Rozdíl mezi těmito druhy soudů charakterizuje pak rozdíl mezi formálními vědami (matematikou a logikou) a reálnými vědami (všemi empir. vědami, přír. i spol.). Logický pozitivismus akcentoval logickou analýzu jako prostředek eliminace metafyziky. Za úkol filozofie pak pokládal analýzu vět a pojmů empir. věd. V s-gii v zásadě vystupují pojmy ''a. a s.'' ve všech uvedených vztahových variantách, ale převažuje nejběžnější chápání analýzy jako rozkladu celku (konceptu, problému, výsledků šetření) na části (dílčí fakta, tvrzení, informace) a syntézy jako skladebného postupu směřujícího ke shrnujícím poznatkům, generalizacím, typologiím apod. Pojem analýza se v určitých souvislostech používá v podobném významu jako pojem [[metoda]] (zejm. v oblasti statist. zpracování kvantifikovaných výsledků empir. zkoumání).

<div class="translations">
analysis and synthesis
analyse et synthese
Analyse und Synthese
analisi e sintesi
</div>

-- ''[[:Kategorie:Aut: Berka Karel|Karel Berka]]'' 
[[Kategorie:Aut: Berka Karel]]
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 </div>
--- ''[[:Kategorie:Aut: Berka Karel|Karel Berka]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Berka Karel|Karel Berka]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Berka Karel]]
 [[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Analýza a syntéza - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server