ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo analýza obsahová v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:05Z

Přidána poslední věta Viz též heslo analýza obsahová v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:34Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:51:59Z

import na produkční server

Nová stránka

analýza obsahová – jedna z analytických metod, resp. jedna z technik [[analýza dokumentů|analýzy dokumentů]], směřující k uspořádání a odhalování latentní informace v písemných materiálech nejrůznějšího druhu. Je postavena na objektivním, systematickém a kvantitativním popisu zjevného [[obsah sdělení|obsahu sdělení]] (podle ''B. R. Berelsona'', ''O. Holstiho'' aj.). Označení ''a.o.'' není přesné, protože každá analýza ''sdělení'' vychází z jeho obsahu, je však vžité a jiné termíny (např. strukturní analýza dokumentů) se neujaly. ''A.o.'' spočívá: ''1.'' ve zjištění obsahu a příp. formy, způsobu sdělení (co a jak se sděluje); ''2.'' v odhalení příčiny sdělení (kdo a s jakým záměrem vstupuje do komunikace); ''3.'' v určení pravděpodobných efektů sdělení (komu je určeno, jaký účinek je očekáván). Při zkoumání obsahu a formy sdělení se nejdříve stanoví kvalitativně ''obsahové jednotky'' a kategorie, které se pak vyjadřují v kvantitativních proporcích a relacích. Ty pak společně s posouzením motivace sdělení a charakteristik příjemce vstupují do závěrečné [[interpretace]]. ''A.o.'' se používá především ve výzkumu u [[komunikace masová|masové komunikace]] a [[propaganda|propagandy]] (''H. D. Lasswell'' aj.). Rozšířila se zejm. v období 2. svět. války. Analyzuje se především obsah novin, časopisů, veř. projevů, komuniké, dopisů adresovaných nejrůznějším institucím apod. Použití ''a.o.'' je vhodné při větším množství stejnorodého materiálu, který jednak adekvátně reprezentuje zkoumaný jev, jednak umožňuje spolehlivou kvantifikaci (s minimem rizika nahodilého kolísání zjištěných číselných hodnot). ''A.o.'' se využívá i jako podpůrná technika v běžném s-gickém výzkumu při kategorizaci [[otázka otevřená|otevřených otázek]], ve specifičtějších výzk. případech, např. při excerpci životopisů, slohových prací žáků, ale i při popisu fotografií, rozboru filmů, divadelních her apod. Netýká se tedy pouze verbálních sdělení, i když obsah [[komunikace neverbální|neverbální komunikace]] se popisuje slovně (viz též [[sdělení výkonové]]). V širším pojetí také nezahrnuje ''a.o.'' pouze zjevné obsahy, ale odhaluje i latentní významy, obsah [[symbol|symbolů]], potlačených sdělení, typ zkreslení apod.

Zaměření ''a.o.'' jako každé jiné techniky musí vycházet z vymezeného cíle zkoumání a z nosné hypotézy. [[verifikace|Verifikace]] a [[validizace]] výsledků ''a.o.'' se dosahuje [[komparace|komparací]] podobných dokumentů v čase s jinými zdroji informací. Při běžné ''a.o.'' se postupuje tak, že se nejdříve v souladu s výzk. hypotézou volí obsahová (též záznamová) jednotka. Může jí být slovo, výraz, celé prohlášení, zpráva, dopis apod. Výskyt této obsahové jednotky se sleduje v kontextu ucelené části sdělení, resp. materiálu, který se definuje jako ''kontextová jednotka''. Je to např. jedno číslo časopisu, ale také článek, jeho odstavec, ústní projev apod. Kontextová jednotka vymezuje rozsah textu, který má být jednotlivě analyzován. V celku analyzovaného materiálu má být přiměřené množství kontextových jednotek, aby byl úkol tech. zvládnutelný. Podle některých autorů zpřesňuje vymezení kontextové jednotky celý významový kontext a spolurozhoduje o kategorizaci obsahu. Oba typy jednotek se volí tak, aby byly vzájemně přiměřené, proporcionální – např. slovo a článek, téma článku a číslo časopisu atd. Záznamová jednotka se zřídkakdy sleduje jen ve své formální podobě (např. použití citoslovcí, vykřičníků, tzv. řečnických otázek apod.), obvykle vystupuje v rámci nějakého kategoriálního systému, což znamená, že se v daném textu sleduje varieta výroků určitého druhu (vztažených ke stanovenému předmětu, obsahující vymezené typy hodnocení apod.). Kategoriální systém může kombinovat několik dimenzí. Většinou spojuje obsah s formou prezentace. Je třeba sledovat logickou správnost ''kategorizace'' i [[reliabilita|reliabilitu]] řazení jednotek do kategorií jednotlivými posuzovateli (tzn. vyškolenými, kvalifikovanými čtenáři). Obsahová jednotka se většinou převádí na jednotku výpočetní, nejjednodušeji pomocí elementární [[dichotomie]]: zjišťuje se, zda se jednotka v daném kontextu vyskytla či nikoliv – zaznamenává se tedy frekvence výskytu kategorií jednotky (za předpokladu jejich stejné váhy). Kromě toho se však často sleduje i prostor (plocha), resp. čas věnovaný určitému tématu nebo obsahu. Intenzita působení či hodnocení obsahu může být postižena i ordinálními škálami (viz [[škálování]]). Při analýze textů je možné efektivně využít i výpočetní techniku. Formalizovaná kvantitativní analýza se ale v každém případě musí vrátit ke kvalitativnímu vyhodnocení.

<div class="translations">
content analysis
analyse du contenu
Inhaltsanalyse
analisi del contenuto
</div>

Literatura: ''Budd, R. W.'' – ''Thorp, R. K.'' – ''Donohew, L.'': Content Analysis of Communications. New York 1967; ''Cartwright, D. P.'': Analysis of Qualitative Material. In: ''Festinger, L.'' – ''Katz, D.'' eds.: Research Methods in the Behavioral Sciences. New York, 1953; ''Janoušek, J.'' a kol.: Metody sociální psychologie. Praha 1986.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Buriánek Jiří|Jiří Buriánek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Buriánek Jiří]]
[[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Budd, R. W.'' – ''Thorp, R. K.'' – ''Donohew, L.'': Content Analysis of Communications. New York 1967; ''Cartwright, D. P.'': Analysis of Qualitative Material. In: ''Festinger, L.'' – ''Katz, D.'' eds.: Research Methods in the Behavioral Sciences. New York, 1953; ''Janoušek, J.'' a kol.: Metody sociální psychologie. Praha 1986.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Buriánek Jiří|Jiří Buriánek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Buriánek Jiří|Jiří Buriánek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Buriánek Jiří]]
 [[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Analýza obsahová - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo analýza obsahová v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server