<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Anal%C3%BDza_regresn%C3%AD</id>
	<title>Analýza regresní - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Anal%C3%BDza_regresn%C3%AD"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Anal%C3%BDza_regresn%C3%AD&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T21:25:09Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.31.1</generator>
	<entry>
		<id>https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Anal%C3%BDza_regresn%C3%AD&amp;diff=5379&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Anal%C3%BDza_regresn%C3%AD&amp;diff=5379&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-12-11T16:01:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;finalizován tvar zápisu autorů hesel&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 11. 12. 2017, 16:01&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l95&quot; &gt;Řádek 95:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 95:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Literatura:&amp;lt;/span&amp;gt; ''Draper, N. R.'' – ''Smith, H.'': Applied Regression Analysis. New York 1981; ''Haberman, S. J.'': Analysis of Qualitative Data, vol. 1. New York 1979; ''Smillie, K. W.'': An Introduction to Regression and Correlation. Toronto 1966.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Literatura:&amp;lt;/span&amp;gt; ''Draper, N. R.'' – ''Smith, H.'': Applied Regression Analysis. New York 1981; ''Haberman, S. J.'': Analysis of Qualitative Data, vol. 1. New York 1979; ''Smillie, K. W.'': An Introduction to Regression and Correlation. Toronto 1966.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;-- &lt;/del&gt;''[[:Kategorie:Aut: Řehák Jan|Jan Řehák]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''[[:Kategorie:Aut: Řehák Jan|Jan Řehák]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Aut: Řehák Jan]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Aut: Řehák Jan]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Metodologie/matematicko-statistické metody v sociologii]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Metodologie/matematicko-statistické metody v sociologii]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:VSgS]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:VSgS]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Anal%C3%BDza_regresn%C3%AD&amp;diff=293&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: import na produkční server</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Anal%C3%BDza_regresn%C3%AD&amp;diff=293&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-12-10T16:51:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;import na produkční server&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;span id=&amp;quot;entry&amp;quot;&amp;gt;analýza regresní&amp;lt;/span&amp;gt; – (z lat. regressio, a to od regredi = ustupovat, couvat) – analýza statist. dat založená na matem.-statist. modelech regresních rovnic:&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;Y = E(Y/X) + \epsilon&amp;lt;/math&amp;gt;, kde &amp;lt;math&amp;gt;Y&amp;lt;/math&amp;gt; je závislá (obecně i vektorová) proměnná,&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;X&amp;lt;/math&amp;gt; je nezávislá (vektorová) proměnná, jejíž složky se nazývají regresory nebo prediktory,&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;\epsilon&amp;lt;/math&amp;gt; je náhodná chyba s nulovou očekávanou hodnotou (&amp;lt;math&amp;gt;E\epsilon = 0&amp;lt;/math&amp;gt; a nazývá se chybou regresní rovnice).&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;E (Y/X)&amp;lt;/math&amp;gt; je podmíněná očekávaná hodnota &amp;lt;math&amp;gt;Y&amp;lt;/math&amp;gt; za předpokladu, že byly realizovány hodnoty &amp;lt;math&amp;gt;X&amp;lt;/math&amp;gt;,&lt;br /&gt;
a v rovnici je vyjádřena pomocí regresní funkce, &amp;lt;math&amp;gt;E(Y/X) = g(X;\beta)&amp;lt;/math&amp;gt;,&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;g&amp;lt;/math&amp;gt; je z určené třídy funkcí (např. lineární, polynomická ap., &amp;lt;math&amp;gt;\beta&amp;lt;/math&amp;gt; jsou neznámé parametry této funkce).&lt;br /&gt;
Další předpoklady pro konkrétní modely specifikují: tvar funkce &amp;lt;math&amp;gt;g&amp;lt;/math&amp;gt;, rozložení náhodné chyby, strukturu vztahů mezi &amp;lt;math&amp;gt;X&amp;lt;/math&amp;gt; a &amp;lt;math&amp;gt;E&amp;lt;/math&amp;gt;,&lt;br /&gt;
vlastnosti vektoru &amp;lt;math&amp;gt;Y&amp;lt;/math&amp;gt;, korelovanost chyb pro jednotlivá pozorování (odchylek hodnot &amp;lt;math&amp;gt;Y&amp;lt;/math&amp;gt; od hodnot určených modelem, tzv. reziduí modelu).&lt;br /&gt;
Mezi zákl. úlohy ''a.r.'' patří:&lt;br /&gt;
''1.'' odhad parametrů regresní rovnice za předpokladu určitého tvaru funkce &amp;lt;math&amp;gt;g&amp;lt;/math&amp;gt; (lineární, logaritmická, kombinace exponenciel atp.) včetně určení přesnosti odhadu;&lt;br /&gt;
''2.'' ověření vhodnosti modelu pro daný soubor dat (testování modelu);&lt;br /&gt;
''3.'' predikce, extrapolace, diagnostika pomocí regresní rovnice (a určení její přesnosti);&lt;br /&gt;
''4.'' konstrukce a vyladění modelu podle vlastností struktury datového souboru;&lt;br /&gt;
''5.'' komparace regresních rovnic a jejich parametrů pro různé soubory.&lt;br /&gt;
''A.r.'' se používá v s-gickém výzkumu především pro cíle [[explanace]] a pro [[modelování kauzální|kauzální modelování]] (studium existence vlivů složek vektoru &amp;lt;math&amp;gt;X&amp;lt;/math&amp;gt; na &amp;lt;math&amp;gt;Y&amp;lt;/math&amp;gt;, intenzity jejích vlivů a charakter ovlivňování, tj. tvar funkce &amp;lt;math&amp;gt;g&amp;lt;/math&amp;gt;).&lt;br /&gt;
Velký význam má ''a.r.'' pro [[prognostika|prognostiku]]:&lt;br /&gt;
řeší úkoly min. popisu vlastností &amp;lt;math&amp;gt;Y&amp;lt;/math&amp;gt; pomocí složek vektoru &amp;lt;math&amp;gt;X&amp;lt;/math&amp;gt; a nepřímého měření &amp;lt;math&amp;gt;Y&amp;lt;/math&amp;gt; pomocí &amp;lt;math&amp;gt;X&amp;lt;/math&amp;gt; a přijatého modelu;&lt;br /&gt;
umožňuje korekci hodnot &amp;lt;math&amp;gt;Y&amp;lt;/math&amp;gt; o vlivy &amp;lt;math&amp;gt;X&amp;lt;/math&amp;gt; (nežádoucí nebo oddělené), resp. jeho vybraných složek.&lt;br /&gt;
''A.r.'' se používá také pro zpřesnění odhadů populačních charakteristik proměnné &amp;lt;math&amp;gt;Y&amp;lt;/math&amp;gt; ve výběrových šetřeních, s využitím dodatečné informace o &amp;lt;math&amp;gt;X&amp;lt;/math&amp;gt; (regresní odhad).&lt;br /&gt;
Specif. užití má ''a.r.'' v ekonometrických modelech a časových řadách (autoregresní modely).&lt;br /&gt;
Pomocí ''a.r.'' lze řešit ''Wrightovy'' modely dráhových koeficientů (viz [[analýza drah]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vybrané specif. modely ''a.r.'': ''1.'' Jednoduchá lineární regrese: &amp;lt;math&amp;gt;y = a + b x + \epsilon&amp;lt;/math&amp;gt;,&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;y&amp;lt;/math&amp;gt;, &amp;lt;math&amp;gt;x&amp;lt;/math&amp;gt; jednorozměrné proměnné, &amp;lt;math&amp;gt;\epsilon&amp;lt;/math&amp;gt; je nezávislá na &amp;lt;math&amp;gt;X&amp;lt;/math&amp;gt;,&lt;br /&gt;
individ. chyby pro jednotlivé případy, &amp;lt;math&amp;gt;y_i = a + b x_i + \epsilon_i&amp;lt;/math&amp;gt; jsou nekorelované (zpravidla také předpokládáme jejich normalitu a stejné rozptyly).&lt;br /&gt;
V grafickém zobrazení je jednoduchá lineární regrese reprezentována regresní přímkou;&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;a&amp;lt;/math&amp;gt; je posunutí (na ose &amp;lt;math&amp;gt;y&amp;lt;/math&amp;gt;);&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;b&amp;lt;/math&amp;gt; se nazývá regresní koeficient nebo směrnice (= &amp;lt;math&amp;gt;\operatorname{tg}&amp;lt;/math&amp;gt; úhlu sevřenému regresní přímkou a osou &amp;lt;math&amp;gt;x&amp;lt;/math&amp;gt;) a vyjadřuje převod &amp;lt;math&amp;gt;X&amp;lt;/math&amp;gt; na &amp;lt;math&amp;gt;Y&amp;lt;/math&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;b&amp;lt;/math&amp;gt; = ''rozměr'' &amp;lt;math&amp;gt;y/&amp;lt;/math&amp;gt;''rozměr'' &amp;lt;math&amp;gt;x&amp;lt;/math&amp;gt;, označuje přírůstek očekávané hodnoty &amp;lt;math&amp;gt;y&amp;lt;/math&amp;gt; pro jednotkovou změnu &amp;lt;math&amp;gt;x&amp;lt;/math&amp;gt;;&lt;br /&gt;
graficky lze chápat úlohu jednoduché lineární regrese jako nalezení přímky,&lt;br /&gt;
která nejlépe vyjadřuje změnu tendence &amp;lt;math&amp;gt;y&amp;lt;/math&amp;gt; v závislosti na &amp;lt;math&amp;gt;x&amp;lt;/math&amp;gt; v bodovém grafu dat &amp;lt;math&amp;gt;(X, Y)&amp;lt;/math&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Pro standardizované veličiny &amp;lt;math&amp;gt;Y&amp;lt;/math&amp;gt; a &amp;lt;math&amp;gt;X&amp;lt;/math&amp;gt; má regresní rovnice tvar &amp;lt;math&amp;gt;y = r x + \epsilon&amp;lt;/math&amp;gt;, kde &amp;lt;math&amp;gt;r&amp;lt;/math&amp;gt; = korelační koeficient.&lt;br /&gt;
Spec. případem je regrese počátkem (regresní přímka s rovnicí &amp;lt;math&amp;gt;y = b x + \epsilon&amp;lt;/math&amp;gt; prochází bodem &amp;lt;math&amp;gt;x = 0, y = 0&amp;lt;/math&amp;gt;).&lt;br /&gt;
Stupeň vhodnosti regresní přímky pro data se měří reziduálním rozptylem, &amp;lt;math&amp;gt;\operatorname{var}\epsilon&amp;lt;/math&amp;gt;&lt;br /&gt;
a normalizované [[koeficient determinace|koeficientem determinace]] &amp;lt;math&amp;gt;r^2&amp;lt;/math&amp;gt; vyjadřujícím podíl chyb na celkovém rozptýlení proměnné &amp;lt;math&amp;gt;y&amp;lt;/math&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Pomocí různých transformací lze metodami jednoduché lineární regrese řešit i nelineární vztahy,&lt;br /&gt;
např. &amp;lt;math&amp;gt;y = A\, e^{b x}&amp;lt;/math&amp;gt; (transformace &amp;lt;math&amp;gt;y' = \operatorname{ln} x&amp;lt;/math&amp;gt;),&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;y = a + b\operatorname{ln}x&amp;lt;/math&amp;gt; (trans. &amp;lt;math&amp;gt;x' = \operatorname{ln}x&amp;lt;/math&amp;gt;),&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;y = A\,x^b&amp;lt;/math&amp;gt; (trans. &amp;lt;math&amp;gt;y' = \operatorname{ln}y&amp;lt;/math&amp;gt;, &amp;lt;math&amp;gt;x' = \operatorname{ln}x&amp;lt;/math&amp;gt;) atd.&lt;br /&gt;
Typické hypotézy, které testujeme u jednoduché lineární regrese,&lt;br /&gt;
jsou &amp;lt;math&amp;gt;H_0 &amp;lt;/math&amp;gt;: &amp;lt;math&amp;gt;b = 0&amp;lt;/math&amp;gt; proti &amp;lt;math&amp;gt;H_1&amp;lt;/math&amp;gt;: &amp;lt;math&amp;gt;b = 0&amp;lt;/math&amp;gt; nebo &amp;lt;math&amp;gt;H_2&amp;lt;/math&amp;gt;: &amp;lt;math&amp;gt;b = 0&amp;lt;/math&amp;gt; nebo &amp;lt;math&amp;gt;H_3&amp;lt;/math&amp;gt;: &amp;lt;math&amp;gt;b = 0&amp;lt;/math&amp;gt;;&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;H_0&amp;lt;/math&amp;gt;: &amp;lt;math&amp;gt;a = 0&amp;lt;/math&amp;gt;, &amp;lt;math&amp;gt;H_0&amp;lt;/math&amp;gt;: &amp;lt;math&amp;gt;b = 1&amp;lt;/math&amp;gt;, &amp;lt;math&amp;gt;H_0&amp;lt;/math&amp;gt;: &amp;lt;math&amp;gt;b_1=b_2&amp;lt;/math&amp;gt; pro dva různé soubory.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''2.'' Vícenásobná (mnohorozměrná) lineární regrese: &amp;lt;math&amp;gt;y = \Sigma b_k x_k + \epsilon&amp;lt;/math&amp;gt;,&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;\epsilon&amp;lt;/math&amp;gt; je nezávislá na všech &amp;lt;math&amp;gt;x_k&amp;lt;/math&amp;gt;, individ. chyby &amp;lt;math&amp;gt;\epsilon_i&amp;lt;/math&amp;gt;, jsou nezávislé, normálně rozložené veličiny se stejnými rozptyly.&lt;br /&gt;
Regresní koeficient &amp;lt;math&amp;gt;b_k&amp;lt;/math&amp;gt; značí přírůstek očekávané hodnoty &amp;lt;math&amp;gt;y&amp;lt;/math&amp;gt; při jednotkové změně &amp;lt;math&amp;gt;x_k&amp;lt;/math&amp;gt;,&lt;br /&gt;
jsou-li všechny ostatní &amp;lt;math&amp;gt;x_j&amp;lt;/math&amp;gt; konstantní (proto se &amp;lt;math&amp;gt;b_k&amp;lt;/math&amp;gt; nazývá přesněji parciální regresní koeficient).&lt;br /&gt;
Model je rozšířením jednoduché lineární regrese.&lt;br /&gt;
K úloze odhadu &amp;lt;math&amp;gt;b_k&amp;lt;/math&amp;gt; a testování vhodnosti modelu přibývá úloha zhodnocení vlivu jednotlivých proměnných,&lt;br /&gt;
komparace intenzit jejich vlivů na &amp;lt;math&amp;gt;Y&amp;lt;/math&amp;gt; a vyloučení nepotřebných proměnných z regresní rovnice.&lt;br /&gt;
Pro &amp;lt;math&amp;gt;x_k&amp;lt;/math&amp;gt; měřené v různých jednotkách není srovnání &amp;lt;math&amp;gt;b_k&amp;lt;/math&amp;gt; možné,&lt;br /&gt;
částečné srovnání je umožněno přechodem ke standardizovaným proměnným &amp;lt;math&amp;gt;y&amp;lt;/math&amp;gt; a &amp;lt;math&amp;gt;x_k&amp;lt;/math&amp;gt; to poskytuje standardizované regresní koeficienty &amp;lt;math&amp;gt;\beta_k&amp;lt;/math&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Pro určení nejmenší podmnožiny regresorů, která statisticky významně ovlivňuje změnu &amp;lt;math&amp;gt;Y&amp;lt;/math&amp;gt; (podílí se na vysvětlení variability &amp;lt;math&amp;gt;Y&amp;lt;/math&amp;gt;),&lt;br /&gt;
se používají metody krokové ''a.r.'' (přidáváním regresorů do regresní rovnice, ubíráním z ní nebo kombinací obou),&lt;br /&gt;
regrese na hlavní komponenty regresorů, analýza vlastních čísel, metoda všech podmnožin &amp;lt;math&amp;gt;X&amp;lt;/math&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Vhodnost modelu a přesnost odhadů je narušena v případě kolinearity, tj. vzájemné lineární korelovanosti regresorů.&lt;br /&gt;
Vliv kolinearity se pokouší eliminovat metoda hřebenové regrese, regresní rovnice na hlavní komponenty a ''a.r.'' vlastních čísel;&lt;br /&gt;
dodatečným prvkem regresního modelování je možnost formulovat omezení, která vyjadřují lineární vztahy mezi regresními koeficienty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''3.'' Polynomická regrese: &amp;lt;math&amp;gt;y = b_0 + b_1 x+ b_2 x^2 +\ \ldots + b_K x^K + \epsilon&amp;lt;/math&amp;gt; je rozšíření jednoduché lineární regrese o kvadratický, kubický, bikvadratický atd. člen.&lt;br /&gt;
Je spec. případem vícenázorné lineární regrese, v níž &amp;lt;math&amp;gt;X_k = X^k&amp;lt;/math&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Vzájemná závislost regresorů, které všechny vycházejí z jedné proměnné &amp;lt;math&amp;gt;X&amp;lt;/math&amp;gt;, je překonávána pomocí metody tzv. orthogonálních polynomů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''4.'' Nelineární regrese: pro spojitou proměnnou vyjadřuje obecný vztah pro explicitně zadanou funkci &amp;lt;math&amp;gt;g&amp;lt;/math&amp;gt;,&lt;br /&gt;
přičemž se předpokládá většinou normalita rozložení chyby;&lt;br /&gt;
řešení se provádí přímo iteračními metodami, bez převodních transformací na jednoduchou lineární regresi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''5.'' Logistická regrese: specif. případ vyrovnání dat pomocí logistické &amp;lt;math&amp;gt;S&amp;lt;/math&amp;gt;-křivky &amp;lt;math&amp;gt;y = A + B \, e^{a + bx} / (1 + e^{a + bx})&amp;lt;/math&amp;gt;.&lt;br /&gt;
Model se v praxi zjednodušuje podle situace dosazením známých číselných hodnot (např. &amp;lt;math&amp;gt;A = 0&amp;lt;/math&amp;gt;, &amp;lt;math&amp;gt;B =&amp;lt;/math&amp;gt; ''horní hranice růstu'').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''6.'' Logitová a logistická regrese pro kategorizovaná data: vyjadřuje vztah mezi logitem četností a hodnotami nezávislých (kategorizovaných i číselných) proměnných:&lt;br /&gt;
&amp;lt;math&amp;gt;\operatorname{logit} p = \operatorname{ln} (p/(1-p)) = b_0 + \Sigma b_k x_k&amp;lt;/math&amp;gt;,&lt;br /&gt;
kde &amp;lt;math&amp;gt;k&amp;lt;/math&amp;gt; je složený index podle kategorií, číselných proměnných a vzájemných kombinací.&lt;br /&gt;
Obdobně existuje probitová regrese (nezávislou proměnnou je inverzní normální distribuční funkce četnosti) a další.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''7.'' A.r. v kontingenčních tabulkách pro dvě i více proměnných:&lt;br /&gt;
zahrnuje různé modely vztahu mezi kategoriemi dvou proměnných a závislosti jedné kategorizované proměnné na několika nezávislých kategorizovaných proměnných.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Specif. užitím jednoduché regresní rovnice (lineární i nelineární) je vyjádření trendů časové řady (vyhlazení křivky vývoje &amp;lt;math&amp;gt;y&amp;lt;/math&amp;gt;),&lt;br /&gt;
je-li za &amp;lt;math&amp;gt;X&amp;lt;/math&amp;gt; vzata časová osa.&lt;br /&gt;
Nejčastější metodou odhadu parametrů je metoda nejmenších čtverců (minimalizuje reziduální rozptyl).&lt;br /&gt;
Metoda max. věrohodnosti vychází z předpokladu normality reziduí a hledá max. shodu normální plochy a dat.&lt;br /&gt;
Pro složitější případy (korelovanost chyb a regresů, vzájemná korelovanost individ. chyb, zvl. vazby mezi složkami vektorového &amp;lt;math&amp;gt;y&amp;lt;/math&amp;gt;, apod.) se používají spec. regresní metody:&lt;br /&gt;
dvoustupňová a třístupňová, se zdánlivě závislými chybami, metoda instrumentu a další.&lt;br /&gt;
Jako obrana proti netypickým a vychýleným případům a proti porušení distribučních předpokladů jsou aplikovány robustní a [[metody neparametrické|neparametrické metody]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div class=&amp;quot;translations&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;span lang=&amp;quot;en&amp;quot;&amp;gt;regression analysis&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;span lang=&amp;quot;fr&amp;quot;&amp;gt;analyse de la régression&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;span lang=&amp;quot;de&amp;quot;&amp;gt;Regressionsanalyse&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;span lang=&amp;quot;it&amp;quot;&amp;gt;analisi di regressione&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Literatura:&amp;lt;/span&amp;gt; ''Draper, N. R.'' – ''Smith, H.'': Applied Regression Analysis. New York 1981; ''Haberman, S. J.'': Analysis of Qualitative Data, vol. 1. New York 1979; ''Smillie, K. W.'': An Introduction to Regression and Correlation. Toronto 1966.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-- ''[[:Kategorie:Aut: Řehák Jan|Jan Řehák]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Řehák Jan]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Metodologie/matematicko-statistické metody v sociologii]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:VSgS]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>
		
	</entry>
</feed>