Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:36Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:04Z

import na produkční server

Nová stránka

antiscientismus – (z řec. anti = proti; lat. scientia = znalosti) – kritický až negativistický postoj k [[věda|vědě]], jejím praktickým aplikacím a soc. důsledkům. V systematičtější podobě se projevoval sice už v 19. st. jako kritická reakce na osvícenské, racionalistické pojetí vědy, soc. významu však nabyl až v 2. polovině 20. st. v souvislosti se zjevnými negativními soc. důsledky věd.tech. rozvoje. Pro [[osvícenství]] bylo příznačné pokládat za samozřejmé, že věd. poznání je lepší a hodnotnější než nevěd. poznání, že věda je nejvyšší kult. hodnotou, věd. poznání je dostatečnou podmínkou dobré orientace člověka ve světě, a dokonce že věda může člověka učinit šťastnějším, protože dokáže vytvořit model ideálního, optimálního uspořádání soc., ekon. a polit. vztahů. Právě toto pojetí vědy podrobil kritice ''E. Husserl'', v Čechách ''J. Patočka''. ''A.'' se projevuje v několika zákl. formách: ''1.'' jako konstatování omezených možností vědy řešit především lidské a soc. problémy, nevíra ve vědu jako panaceum; ''2.'' jako zjištění, že věda je k člověku a jeho starostem lhostejná a že je nepřátelská vůči tradičním hodnotám; ''3.'' jako rozpoznání nezpůsobilosti vědy řešit dokonce i ty problémy, které sama svými praktickými aplikacemi způsobila; ''4.'' jako přesvědčení, že věda je člověku nepřátelská a svými důsledky může přivést lidstvo ke katastrofě. Otevřený ''a.'' se začal projevovat v 70. l., zejm. v souvislosti s vědomím ekologického ohrožení a s domyšlením možných důsledků globálního vojenského střetu.

Antiscientistické postoje velmi silně podněcuje tajemnost a neprůhlednost některých věd. poznatků a nezpůsobilost anticipovat všechny latentní důsledky jejich aplikací. Antiscientistické postoje se projevují v ekologických teoriích ''B. Commonera'', ve filozofii vědy (''Feyerabendův'' [[anarchismus metodologický|metodologický anarchismus]]) i ve vlastní filozofii (např. ''Patočkova'' kritika „vědotechniky“). Někteří autoři ve svém ''a.'' jdou až do samé myslitelné krajnosti, když např. [[holocaust]] spojují s duchem moderní vědy: holocaust je na jedné straně výbuchem primitivního iracionalismu, na druhé straně je ale také ztělesněním racionálního kalkulu a kvantifikující redukce člověka na číslo. V s-gii lze prvky ''a.'' najít ve [[škola frankfurtská|frankfurtské škole]], v ''Adornově'' kritice [[společnost masová|masové společnosti]], u ''H. Arendtové'', ''A. Schmidta'', velice výrazně u ''H. Marcuseho''. Nové impulsy dostal s-gický ''a.'' v 70. l., kdy se postavil do ostré opozice vůči technol. optimismu (''D. Bell'', ''H. Kahn'', ''A. Toffler'', ''J. Fourastié'') a upozornil zejm. na dva podstatné negativní aspekty věd.tech. rozvoje: ''a)'' věda prostřednictvím [[technika|techniky]] intervenuje do každodenního života, manipuluje volným časem člověka, destruuje tradiční hodnoty individ. svobody, lidského života a tvořivé práce, restrukturuje soc. čas, mění prožívání světa a lidských vztahů, ''b)'' věda ztělesněná v [[expert|expertech]] je schopna legitimizovat jakoukoliv polit. moc prostřednictvím vnějších atributů vědeckosti. Moderní technika jako produkt moderní vědy je podle s-gických antiscientistů možná pouze v podmínkách relativní soc. homogenity a centralizace, takže ohrožuje základy demokracie a vytváří objektivní podmínky pro vznik „technologické tyranie“. Ztělesněním všech podstatných negativ [[scientismus|scientismu]] je tzv. expertománie či expertismus, který vystavuje demokr. společnost nebezpečí, že se tzv. kognitivní elita promění v elitu politickou. Význ. reprezentanty této linie s-gického ''a.'' jsou zvl. sociologové existencialistické orientace, např. ''P. L. Berger'' a ''H. Kellner''. Soc. a polit. souvislostmi expertizních aktivit se zabývá také ''V. Bělohradský''. (Viz též [[anarchismus metodologický]].)

<div class="translations">
antiscientism
antiscientisme
Antiszientismus
antiscientismo
</div>

Literatura: ''Alijevová, D.'': Sociálne problémy vedecko-technickej revolúcie v myšlienkovom kontexte antiscientistickej sociológie. ''Sociológia'', 20, 1988, č. 5; ''Berger, P. L.'' – ''Kellner, H.'': Sociology Reinterpreted: An Essay on Method and Vocation. New York 1981; ''Dixon, B.'': What is Science for? New York 1972; ''Douglas, J. D.'' ed.: Technological Threat. Englewood Cliffs, N.J. 1971; ''Husserl, E.'': Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie. Praha 1972; ''Patočka, J.'': Kacířské eseje o filozofii dějin. Praha 1990.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:Terminologie/sebereflexe sociologie a vědy vůbec]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Alijevová, D.'': Sociálne problémy vedecko-technickej revolúcie v myšlienkovom kontexte antiscientistickej sociológie. ''Sociológia'', 20, 1988, č. 5; ''Berger, P. L.'' – ''Kellner, H.'': Sociology Reinterpreted: An Essay on Method and Vocation. New York 1981; ''Dixon, B.'': What is Science for? New York 1972; ''Douglas, J. D.'' ed.: Technological Threat. Englewood Cliffs, N.J. 1971; ''Husserl, E.'': Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie. Praha 1972; ''Patočka, J.'': Kacířské eseje o filozofii dějin. Praha 1990.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:Terminologie/sebereflexe sociologie a vědy vůbec]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Antiscientismus - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server