Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:37Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:05Z

import na produkční server

Nová stránka

antropologie ekonomická – subdisciplína [[antropologie sociální|sociální antropologie]] a [[antropologie kulturní|kulturní antropologie]], která se zabývá komparativním výzkumem ekon. systémů a institucí v tradičních i moderních společnostech. Původně byly v centru zájmu ''a.e.'' analýzy ekon. struktur a činností v [[společnost preliterární|preliterárních společnostech]], později pod vlivem procesů modernizace a industrializace, které zasáhly také rozvojové země, antropologové rozšířili spektrum svých výzkumů o studium procesů ekon. transformace lovecko-sběračských a rolnických společností ve společnosti industriálního typu. ''A.e.'' vychází z předpokladu, že ve všech lidských společnostech je možné identifikovat ekon. systém, který institucionálním způsobem zajišťuje produkci, distribuci a redistribuci ekon. statků a služeb zaměřených na uspokojování materiálních potřeb člověka. ''A.e.'' provádí zejm. srovnávací mezikult. výzkumy různých způsobů využití přír. zdrojů, forem lidské spolupráce, organizace a dělby práce, způsobů výroby a typů technologií, organizace obchodu a užití peněz, fungování tržního mechanismu atd. Specifikum ''a.e.'' přitom spočívá nejen ve využití antropol. metod a technik výzkumu, ale i ve snaze studovat a interpretovat ekon. jevy a procesy v širokém sociokult. kontextu dané společnosti. Výzkumy ekon. institucí v tradičních společnostech totiž prokázaly úzké sepětí ekon. institucí s příbuzenskými, polit. a soc. vztahy. Instituce a vzory chování, které jsou v industriální společnosti považovány za čistě ekon. kategorie, musí být v tradičních společnostech posuzovány v kontextu příbuzenství, náboženství, politiky, obyčejů, zvyků a ceremonií. Kořeny ''a.e.'' je možno nalézt v dílech ''B. Malinowského'', ''R. W. Firtha'' a ''M. J. Herskovitse'', kteří ve svých výzkumech ve 30. a 40. l. 20. st. upozornili na specifiku ekon. systémů v různých kulturách světa. K rozvoji výzkumů distribuce, soc. směny a [[reciprocita|reciprocity]] jako zákl. tematické oblasti ''a.e.'' přispěl zejm. ''B. Malinowski'' svojí analýzou výměnného systému [[kula]]. Těmto otázkám věnoval pozornost také ''M. Mauss'' v slavném ''Eseji o daru'' (1923–1924) (viz [[dar]]). Tato práce měla značný vliv na ''a.e.'' také proto, že upozornila na neadekvátnost mechanické aplikace teorií i kategoriálního aparátu obecné polit. ekonomie na studium rodových společností. Od vydání prací ''Malinowského'' a ''Mausse'' se distribuce, výměna a reciprocita staly jedním z dominantních témat ''a.e.'', zatímco studiím systémů produkce ekon. statků byla věnována podstatně menší pozornost.

''A.e.'' již od svého vzniku nebyla čistě teor., akademickou disciplínou, ale představovala význ. oblast [[antropologie aplikovaná|aplikované antropologie]]. Její poznatky byly již v meziválečném období aktivně využívány pracovníky koloniálních správ a její význam prudce vzrostl po rozpadu koloniální soustavy po 2. svět. válce se snahou záp. zemí udržet svůj vliv na ekon. vývoj v rozvojových zemích. V 60. l. navíc dostala ''a.e.'' nový teor. impuls v podobě díla ''Karla Polányiho'', který vystoupil proti aplikování teorií a pojmů [[ekonomie neoklasická|neoklasické ekonomie]] na studium předkap. společností, jež se od sebe liší nejen stupněm ekon. rozvoje, ale také typem distribuce materiálních statků. Zatímco v kap. ekonomice je distribuce spjata s tržní směnou, v tradičních a rodových společnostech převládá ceremoniální výměna nebo dar. ''Polányi'' rozdělil systémy distribuce na tři zákl. typy, reciprocitu, přerozdělení a tržní výměnu. Byl přesvědčen, že každý z těchto typů by měl být studován v odlišné perspektivě prostřednictvím vlastní třídy analytických pojmů a kategorií. V průběhu 60. l. došlo k ostré polemice mezi přívrženci ''Polányiho'' názorů (''P. Bohannanem'', ''G. Daltonem'', ''A. L. Oppenheimem'', ''M. I. Finleyem'' aj.), kteří vstoupili do dějin antropol. myšlení jako představitelé substantivistické antropologie, a jejich odpůrci, reprezentujícími antropologii formalistickou (''T. S. Epstein'', ''H. K. Schneider'', ''D. Goodfellow'' aj.). Substantivisté vycházejí z předpokladu, že ekonomika široce definovaná jako institucionalizovaná produkce a distribuce materiálních statků, jež slouží k uspokojení materiálních potřeb člověka, sice existuje ve všech společnostech, ale v rodových a archaických kulturách je založena na principu reciprocity a redistribuce, zatímco v kap. formacích na tržním mechanismu. Oproti tomu formalisté považují ekon. principy, na kterých tradiční a moderní společnosti fungují, za analogické. Substantivisté namítají, že mechanismus trhu a ekon. zájmu se v rodových společnostech vyskytuje na kvalitativně jiné úrovni než v moderních společnostech, a nehraje proto tak význ. roli jako v ekonomikách kap. formace. Tento fakt by měl vést k realizaci ''Polányiho'' požadavku vybudovat adekvátní výzk. přístupy a teorie, které by akceptovaly kvalitativní odlišnosti ekonomiky tradičních společností a kap. ekonomiky. Na sklonku 60. l. spor mezi formalisty a substantivisty ztratil na ostrosti. V jeho důsledku však antropologové začali v mnohem větší míře než dosud studovat elementy tržní ekonomiky v rozvojových zemích a sledovat, jak zde tržní mechanismus postupně vytlačuje tradiční ekon. systémy založené na reciprocitě, distribuci a redistribuci. Přívrženci neomarx. ''a.e.'' (''M. Godelier'', ''M. Sahlins'', ''R. Frankenberg'' aj.) ovšem programově preferují výzkum produkce materiálních statků. Marx. antropologové v podstatě odmítají neoklasické dělení ekon. sfér na produkci, distribuci a spotřebu a zabývají se všeobecnou, integrující kategorií výrobního způsobu. Relativně novou výzk. oblastí ''a.e.'' se stává stále narůstající proces ekon. integrace vyspělých zemí světa. Vše nasvědčuje také tomu, že význ. stimulem, který přispěje k dalšímu rozvoji antropol. výzkumů ekon. systémů, bude rozpad světové sociál. soustavy a její přechod z direktivně a plánovitě řízeného hospodářství k tržní ekonomice.

<div class="translations">
economic anthropology
anthropologie économique
ökonomische Anthropologie
antropologia economica
</div>

Literatura: ''Dalton, G.'': Economic Anthropology and Development. New York 1971; ''Firth, R. W.'': Primitive Polinesian Economy. London 1989; ''Godelier, M.'': Un domaine contesté: L'antropologie économique. Paris 1974; ''Herskovits, M. J.'': Economic Anthropology: A Study in Comparative Economics. New York 1952; ''Polányi, K.'': The Great Transformation. New York 1957.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Soukup Václav|Václav Soukup]]'' 
[[Kategorie:Aut: Soukup Václav]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Dalton, G.'': Economic Anthropology and Development. New York 1971; ''Firth, R. W.'': Primitive Polinesian Economy. London 1989; ''Godelier, M.'': Un domaine contesté: L'antropologie économique. Paris 1974; ''Herskovits, M. J.'': Economic Anthropology: A Study in Comparative Economics. New York 1952; ''Polányi, K.'': The Great Transformation. New York 1957.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Soukup Václav|Václav Soukup]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Soukup Václav|Václav Soukup]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Soukup Václav]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Antropologie ekonomická - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server