Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:37Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:05Z

import na produkční server

Nová stránka

antropologie funkcionalistická – směr rozvíjený od 20. l. 20. st. zejm. v brit. [[antropologie sociální|sociální antropologii]], postavený na metodě systémové a [[analýza funkcionální|funkcionální analýzy]] a interpretaci sociokult. systémů. Při jeho formování sehrály význ. roli ideje ''Durkheimovy'' s-gické školy (''M. Mauss'', ''H. Hubert''). Na zakladatele ''a.f.'' ''B. Malinovského'' a ''A. R. Radcliffe-Browna'' zapůsobila především ''Durkheimova'' koncepce společnosti jako seberegulujícího, integrovaného systému, nezávislého na psychice jednotlivců, a jeho důraz na funkcionální a kauzální explanaci vycházející z induktivního studia soc. reality. Vedle vlivu s-gie byla ''a.f.'' ovlivněna filozofií empiriokriticismu, novokantovstvím, behaviorismem, gestaltismem a psychoanalýzou. Za datum jejího vzniku bývá označován r. 1922, kdy byly nezávisle na sobě vydány knihy ''The Andamandan Islanderes'' (''Radcliffe-Brown'') a ''Argonauts of the Western Pacific'' (''Malinowski''), které jsou považovány za „manifest“ klasického ''funkcionalismu''. Jednotící metodol. bázi ''a.f.'' tvoří teze o rozhodujícím významu terénních výzkumů pro budování antropol. teorie a 3 postuláty tzv. radikálního funkcionalismu: ''1.'' funkcionální jednoty společnosti (každý prvek soc. systému, především každá instituce jako zákl. stavební jednotka společnosti, slouží k zachování celku); ''2.'' univerzálnosti ''a.f.'' (každý prvek plní nějakou pozitivní funkci pro celek); ''3.'' funkcionální nepostradatelnosti a objektivní účelnosti sociokult. jevů (každá významná životní funkce je nezastupitelnou a neoddělitelnou součástí soc. systému). Důraz na empir. verifikaci teor. hypotéz byl bezprostřední reakcí na spekulativnost evolucionistické a difuzionistické antropologie, ve které empir,.materiál často plnil pouze ilustrativní roli. V průběhu 20. a 30. l. byl požadavek empir. výzkumu postupně rozpracován do podoby intenzivních terénních výzkumů, které od antropologa vyžadovaly dlouhodobý opakovaný pobyt mezi příslušníky zkoumané kultury.

Přestože obecná východiska ''B. Malinowského'' a ''A. R. Radcliffe-Browna'' byla v rané fázi vývoje ''a.f.'' totožná, v pozdějším období se jejich přístup ke studiu společnosti a kultury liší. Vznikají dvě paralelní linie: první si zachovává název funkcionalismus (''B. Malinowski''), druhá je nazývána [[strukturalismus funkcionální|strukturální funkcionalismus]] (''Radcliffe-Brown''). ''Malinowského'' funkcionalismus je postaven na teorii [[potřeby|potřeb]]. ''Malinowski'' rozlišuje tři typy či úrovně potřeb, se kterými se setkáváme ve všech kulturách a jež je možné považovat za univerzální: ''1.'' zákl. (biol.) potřeby; ''2.'' instrumentální (sekundární) potřeby; ''3.'' symbolické a integrativní potřeby. Schéma má hierarchický charakter, klíčovou pozici zaujímají biol. potřeby a procesy jejich uspokojování, na jejichž základě pak vznikají nejen potřeby instrumentální a integrativní, ale i nové umělé prostředí, [[kultura]]. Podle ''Malinowského'' je uspokojování potřeb realizováno prostřednictvím organizovaných činností, které se sdružují v [[instituce]] a celé systémy. Kultura vystupuje jako systém, který se skládá z částečně autonomních a částečně koordinovaných institucí. Jako klíčovou kategorii funkcionalismu zavedl ''Malinowski'' pojem [[funkce]], za kterou považuje integrovaný výsledek činnosti instituce jako celku, vyjadřující objektivní roli, jakou instituce v kult. systému hraje. Každá instituce uspokojuje ve své vlastní sféře určitou oblast potřeb a všechny dohromady vytvářejí vnitřně integrovaný systém – kulturu s organicky propojenými částmi. Funkcionální analýza institucí se ukázala jako nosná pro terenní výzkumy i pro interpretaci získaného empir, materiálu. Metodol. omezení se projevilo při studiu procesů [[změna kulturní|kulturní změny]]. ''Malinowski'' a jeho žáci (''M. Fortes'', ''L. P. Mairová'', ''M. Hunterová'', ''I. Schapera'', ''S. F. Nadel'' aj.) svými výzkumy akulturačních procesů v Africe význ. přispěli k objasnění mechanismů [[kontakt kulturní|kulturních kontaktů]].

''Radcliffe-Brown'' přenesl těžiště svého zájmu na studium [[struktura sociální|sociální struktury]] a položil tak základy brit. variantě strukturálně funkcionalistické antropologie. Na rozdíl od tradiční etnologie, která používala spíše hist. metody, kladl důraz na [[metoda srovnávací|srovnávací metodu]] zachycující funkcionální vazby mezi různými sociokult. jevy, a na objasňování jejich významu pro uchování soc. struktury a integraci společnosti. Podle ''Radcliffe-Browna'' není žádný důvod striktně oddělovat s-gii a soc. antropologii, neboť společným předmětem jejich zájmu jsou soc. struktury. Soc. antropology je tedy možné považovat za sociology provádějící výzkum [[společnost preliterární|preliterárních společností]]. ''Radcliffe-Brown'' navrhuje pro soc. antropologii alternativní název „srovnávací sociologie“. Domnívá se, že není možné lidské zvyky a obyčeje pochopit studiem jich samotných, ale analýzou funkční role, kterou mají ve vztahu k soc. struktuře. Důležité však není studium samotných funkcí, ale jejich přínos pro uchování soc. stability společnosti, soudržnosti a solidarity jejích členů. K největšímu rozkvětu brit. ''a.f.'' došlo ve 30. a 40. l., kdy soc. antropologové uplatnili funkcionalistický přístup při studiu příbuzenství a pokrevenství (''Radcliffe-Brown'', ''Fortes Nadel''), polit. systémů (''Schapera'', ''E. E. Evans-Pritchard'', ''E. R. Leach''), ekon. systémů (''Malinowski'', ''R. W. Firth''), náboženství, magie a mytologie (''Evans-Pritchard'', ''Malinowski'', ''Nadel'', ''Firth''). Vliv funkcionalismu přitom nezůstal omezen jenom na antropologii, ale výrazně se promítl i do s-gie. V průběhu 50. l. však lze sledovat stále dynamičtější příklon ke [[strukturalismus|strukturalismu]] (''Leach''), teorii konfliktů (''M. Gluckman'') a pojetí antropologie jako humanitní hist. disciplíny (''Evans-Pritchard'').

<div class="translations">
functionalist anthropology
anthropologie fonctionnaliste
funktionalistische Anthropologie
antropologia funzionalistica
</div>

Literatura: ''Firth, R. W.'' ed.: Man and Culture: An Evaluation of the Work of Bronislaw Malinowski. London 1957; ''Kuper, A.'': Anthropologists and Anthropology. The British School 1922–72. Middlsex 1975; ''Malinowski, B.'': A Scientific Theory of Culture and Other Essays. New York 1944; ''Nadel, S. F.'': The Foundations of Social Anthropology. London 1951; ''Paluch, A. K.'': Konflikt, modernizacja i zmiana spoleczna. Analiza i krytyka teorii funkcjonalnej. Warszawa 1976; ''Radcliffe-Brown, A. R.'': Method in Social Anthropology. Chicago 1958.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Soukup Václav|Václav Soukup]]'' 
[[Kategorie:Aut: Soukup Václav]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Firth, R. W.'' ed.: Man and Culture: An Evaluation of the Work of Bronislaw Malinowski. London 1957; ''Kuper, A.'': Anthropologists and Anthropology. The British School 1922–72. Middlsex 1975; ''Malinowski, B.'': A Scientific Theory of Culture and Other Essays. New York 1944; ''Nadel, S. F.'': The Foundations of Social Anthropology. London 1951; ''Paluch, A. K.'': Konflikt, modernizacja i zmiana spoleczna. Analiza i krytyka teorii funkcjonalnej. Warszawa 1976; ''Radcliffe-Brown, A. R.'': Method in Social Anthropology. Chicago 1958.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Soukup Václav|Václav Soukup]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Soukup Václav|Václav Soukup]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Soukup Václav]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Antropologie funkcionalistická - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server