<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Austromarxismus</id>
	<title>Austromarxismus - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Austromarxismus"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Austromarxismus&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-17T08:14:46Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.31.1</generator>
	<entry>
		<id>https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Austromarxismus&amp;diff=425&amp;oldid=prev</id>
		<title>Admin: import na produkční server</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Austromarxismus&amp;diff=425&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-12-10T16:52:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;import na produkční server&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;span id=&amp;quot;entry&amp;quot;&amp;gt;austromarxismus&amp;lt;/span&amp;gt; – myšlenkový proud, který se zformoval v rámci sociálně demokr. politického zaměření koncem 19. a počátkem 20. st. Termín ''a.'' zavedl am. žurnalista ''Luis Baudin'', který ve svém článku v ''Die Neue Zeit'' v r. 1908 tak označil přístup skupiny rak. soc. demokr. autorů, mezi nimiž byli ''M. Adler'', ''F. W. Adler'', ''R. H. Hilferding'', ''Otto Bauer'', ''Karl Renner''. Tito autoři se hlásili k ''Marxovu'' fil. teor. odkazu, avšak již v úvodu k 1. sborníku ''Marx-Studien'', který byl programovým prohlášením, zdůrazňují, že nepovažují za nutné být „do písmene“ věrni ''Marxovým'' a ''Engelsovým'' názorům. ''A.'' byl vnitřně diferencovaným myšlenkovým proudem. Ke společným rysům jeho představitelů patří příklon k neokantovské filozofii (byli ovlivněni především ''H. Cohenem'' a ''P. Natorpem''), zdůrazňování etickohodnotové polohy socialismu a „odideologizování“ [[marxismus|marxismu]]. Představitelé ''a.'' zaujímali pozitivní konstruktivní vztah ke státu, v němž spatřovali nikoliv nástroj třídního útlaku (jako ''K. Marx'' a ''V. I. Lenin''), nýbrž instituci regulující vztahy mezi třídami takovým způsobem, aby bylo dosaženo co největšího spol. pokroku (řada z nich postupem času pracovala ve vysokých státních funkcích). V určitém období se v ''a.'' objevovaly levičácko-radikální projevy, hraničící s [[anarchismus|anarchismem]] (např. atentát ''F. W. Adlera'' na hraběte ''K. Stürgha'' a jeho vystoupení před soudem v l. 1916–1917).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarším a relativně polit. nejúspěšnějším austromarxistou byl ''K. Renner'', který zdůrazňoval, že sociál. ideály lze realizovat pouze postupně prostřednictvím pozvolné, trpělivé, cílevědomé a uvážlivě racionální reformní práce, odmítal „revolucionismus“, násilné převzetí moci atd. (včetně ''Leninovy'' koncepce revoluce). Fil. nejvýraznějším představitelem ''a.'' byl ale ''M. Adler'', který zpočátku zaujímal kritické výhrady nejen vůči ''E. Bernsteinovi'', nýbrž i vůči názorům ''Rennera''. Na přelomu 90. l. zpracoval koncepci tzv. levicového socialismu, soustředil se na otázky kauzality a determinismu. S-gický význam má hlavně jeho studie ''Sociologický význam učeni K. Marxe. Adler'' se soustřeďoval výlučně na polit. otázky. Byl jedním z nejradikálnějších představitelů ''a.'' Po 1. svět. válce, kdy se do čela rakouské soc. demokracie dostal ''Bauer'', organizoval ''Adler Mezinárodní sdružení socialistických stran'', z něhož později vznikla ''Dvaapůltá internacionála.'' Velmi význ. postavou v oblasti teorie ''a.'' a zpočátku jejím nejautoritativnějším představitelem byl ''Hilferding'', který velkou pozornost věnoval úloze finančního kapitálu a zabýval se i jeho soc. polit. souvislostmi a důsledky. Přišel i s koncepcí postupného přerůstání kapitalismu v socialismus jako soc. spravedlivou společnost. ''Bauer'' je nejmladším, ale velmi význ. představitelem ''a.'' Věnoval se problematice národnostních vztahů. Jeho práce ''Národnostní otázka a sociální demokracie'' spolu s ''Hilferdingovým Finančním kapitálem'' patří k nejvýraznějším teor. pracím ''a.'' V oblasti politiky se orientoval na problém „mocensky rovnoprávných tříd“. Po r. 1934 emigroval do Československa, kde napsal svou poslední práci ''Mezi dvěma světovými válkami'', kterou je možné charakterizovat jako jeden z prvních pokusů o koncipování tzv. [[„třetí cesta“|„třetí cesty“]]. Koncem 30. l. a v průběhu 40. l. ''a.'' ustupuje poněkud do pozadí, nová pozornost je mu věnována od konce 60. l. Zajímavý je zejm. koncepcemi [[socialismus|socialismu]] a spol. vývoje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div class=&amp;quot;translations&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;span lang=&amp;quot;en&amp;quot;&amp;gt;Austro-Marxism&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;span lang=&amp;quot;fr&amp;quot;&amp;gt;austromarxisme&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;span lang=&amp;quot;de&amp;quot;&amp;gt;Austro-Marxismus&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;span lang=&amp;quot;it&amp;quot;&amp;gt;austromarxismo&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Literatura:&amp;lt;/span&amp;gt; ''Dhilla, J. B.'': Viktor und Friedrich Adler. Zwei Generazionen der Arbeiterbewegung. Wien 1965; ''Dresser, N.'': Sozialismus, zwischen Relativismus und Dogmatismus. Freiburg 1974; ''Hilferding, R.'': Finanční kapitál. Praha 1961; ''Plessner, N.'': Zwischen Reformismus und Bolschewismus. Der Austromarxismus als Theorie und Praxis. Wien 1968; ''Sahannaka, J. Q.'': Renner und seine Zeit. Wien 1961.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:VSgS]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Admin</name></author>
		
	</entry>
</feed>