Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:41Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:15Z

import na produkční server

Nová stránka

bible – dílo obsahující zákl. učení křesťanského náboženství, které je zároveň uznáváno jako obecný „pramen moudrosti“ i určité vodítko hist. poznání. Formou příběhů a legend podává ucelenou křesťanskou [[mytologie|mytologii]] a zároveň obsahuje hodnotový a normativní základ křesťanské civilizace. ''B.'' je „posvátnou knihou“ [[křesťanství]], bývá nazývána „Svatým písmem“ (z řec. hágai grafai, hiera grámmata). Její první, rozsáhlejší a původní část ''Starý zákon'' je základní posvátnou knihou [[judaismus|judaismu]] a vycházejí z ní i muslimové. ''B.'' je souborem různorodých knih, které však vytvářejí jednotný celek. Má kolem 70 relativně samostatných částí, z nichž 3/4 zabírá ''Starý zákon (SZ)'' a 1/4 ''Nový zákon (NZ)'', správněji ''Stará smlouva'' a ''Nová smlouva'' (testament). V židovských, protestantských, pravoslavných a katol. vydáních ''b.'' se vyskytují určité rozdíly. Sbírka knih se tvořila postupně a kněžskými redakcemi byla sjednocována do jednotného souboru neboli kánonu. Definitivní podoba starozákonní sbírky byla ustálena v prvních st. n. l. s tím, že jádrem je 5 knih ''Mojžíšových'', tzv. ''Pentateuch''. Závazný tvar nabyl ''SZ'' na synodě v Jamnii (Jabné) asi v r. 90 n. l. Na přesné redakci dále pracovali tzv. masoretové (masora = tradice, podání), kteří sestavili jednotný text, určili závazná pravidla pro výslovnost, vokální punktaci textů, přidali komentáře k jednotlivým knihám. Už v Jamnii byly knihy ''SZ'' rozčleněny do 3 skupin: podle Židů nestejně význ. ''Pentateuch'' (''Tóra = zákon''), ''Proroci'' (''Nebiím'') a ''Spisy'' (nebo ''Písma'', ''Ketubím''). V 1. části se líčí to, jak se Bůh zjevuje, co dělá a jak oslovuje člověka, ve 2. části se projevuje Boží slovo a ve 3. části je vyjádřena lidská reakce a odpověď na toto oslovení (konečné řazení ''SZ'' však tuto logiku přísně nesleduje). Řec. překlad b. (''Septuaginta'') dělí ''SZ'' z chronologického hlediska „včera-dnes-zítra“ na knihy historické (též výpravné), naučné a prorocké. Toto dělení převzali později křesťané. Literatura z období mezi ''SZ'' a ''NZ'' (tzv. intertestamentální), zahrnující zhruba 200 let, nebyla zařazena do biblického kodexu, příp. jen s výhradami (liter. apokryfy byly však v prvotním křesťanství velmi oblíbené).

Kanonizace ''NZ'' byla jednodušší než u ''SZ''. Definitivní kanonizace byla ukončena ve 4. st. (včetně vyřešení některých sporných spisů). ''NZ'' obsahuje 27 kanonických knih v ustáleném pořadí. Jeho jádrem jsou 4 evangelia (''Matoušovo'', ''Markovo'', ''Lukášovo'' a ''Janovo''). Evangelia (řec. evangelion = dobrá zpráva, radostná zvěst) obsahují zprávu o životě, smrti a vzkříšení ''Ježíše Krista'', křesťany obecně považovaného za Syna Božího, v němž Bůh (Hospodin) sestoupil na tuto Zem. ''NZ'' tak navazuje na mesiášskou tradici judaismu, tvrdí však, že Mesiáš – Vykupitel v osobě ''Krista'' již na Zem přišel. Na evangelia navazují další spisy (zachovávající hist. a významovou návaznost), jako jsou ''Skutky apoštolů'' (líčící další osudy ''Kristových'' učedníků), epištoly (dopisy křesťanským komunitám připisované apoštolům) a jediný novozákonní prorocký spis ''Apokalypsa sv. Jana'' (viz [[apokalypsa]]).

Náb. je ''b.'' považována za svědectví, vyznání víry a poselství. Tímto způsobem jsou také její knihy koncipovány. Líčení všech událostí je náb. interpretováno. Jsou podány jako dějiny spásy. Představy o světě a o člověku pochopitelně odpovídají představám obecně rozšířeným v té době, kdy byly formulovány; nejsou izolovány od soc., fil. ani etického klimatu své doby. Jednotné ideové zaměření ani kanonizace ovšem nezamezily tomu, aby byly texty rozdílně interpretovány. Existuje fundamentalistický přístup, alegorický či mystický výklad, výklad pod vlivem liberálního modernismu apod. Z hlediska liter. forem je ''b.'' sbírkou různorodých žánrů. Vyskytuje se v ní dějepisné líčení, kronikářské záznamy, modlitební a liturgické texty, fil.náb. úvahy, dopisy, aforismy, mudrosloví, normativní a právní předpisy, apokalyptická díla apod.

<div class="translations">
Bible
bible
Bibel
bibbia
</div>

Literatura: ''Bič, M.'': Ze světa Starého zákona, I., II. Praha 1989; ''Heller, J.'': Starověká náboženství. Praha 1978; ''Kramer, S. N.'': Mytologie starověku. Praha 1972; ''Lapple, A.'': Úvod do Starého zákona. Praha 1972; ''Merell, J.'': Úvod do četby Nového zákona. Praha 1947; ''Ryšková, M.'': Stručný úvod do Písma sv. Praha 1991; ''Westermann, C.'': Tisíc let a jeden den. Praha 1972.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Hora Ladislav|Ladislav Hora]]'' 
[[Kategorie:Aut: Hora Ladislav]]
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bič, M.'': Ze světa Starého zákona, I., II. Praha 1989; ''Heller, J.'': Starověká náboženství. Praha 1978; ''Kramer, S. N.'': Mytologie starověku. Praha 1972; ''Lapple, A.'': Úvod do Starého zákona. Praha 1972; ''Merell, J.'': Úvod do četby Nového zákona. Praha 1947; ''Ryšková, M.'': Stručný úvod do Písma sv. Praha 1991; ''Westermann, C.'': Tisíc let a jeden den. Praha 1972.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Hora Ladislav|Ladislav Hora]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Hora Ladislav|Ladislav Hora]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Hora Ladislav]]
 [[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Bible - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server