ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo církve v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:08Z

Přidána poslední věta Viz též heslo církve v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:44Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:22Z

import na produkční server

Nová stránka

církev – (z řec. kyriakon = věc náležející Bohu, lat. ecclesia = shromáždění) – v původním sekulárním smyslu shromáždění občanů řídících obecné záležitosti. Podle ''Starého zákona'' je to shromáždění Izraelitů uprostřed náb. odlišného prostředí, později pro křesťany (v přímé návaznosti) je to: ''a)'' shromáždění všech věřících v jedné lokalitě (místní ''c.''), ''b)'' souhrn veškerých křesťanů jako údů mystického těla, jehož hlavou je ''Kristus'' (obecná ''c.'', která zůstává v různých křesťanských směrech), ''c)'' samostatná org. jednotka, ohraničená konfesně nebo územně (takové ''c.'' vznikly proto, že nebyla udržena instituční jednota křesťanstva). Dnes je ''c.'' chápána jako větší komunita věřících s výraznými prvky [[instituce]], která je nositelem a interpretem náb. [[dogma|dogmatu]], zajišťuje náb. [[rituál|rituály]], upravuje normy náb. života a provádí specif. typ [[kontrola sociální|sociální kontroly]] – ať již mocí a rozhodnutím kněžské hierarchie (v římském [[katolicismus|katolicismu]]), nebo sněmovní úradou za účasti laických reprezentantů (v [[protestantismus|protestantismu]]). Charakter ''c.'', včetně jejího vztahu ke státu, závisí na povaze příslušné věrouky. Veškeré křesťanské církve ale odvozují svůj původ od tzv. prvotní církve. Osobně ji měl založit ''Ježíš Kristus'' a kontinuálně na něj navázali apoštolově. Postupně rozvětvené ''c.'' dělí dnes nejčastěji citovaný katol. přístup na: ''1.'' církve s „apoštolskou posloupností“ (s domněle nepřerušenou linií předávání biskupské jurisdikce od doby 12 apoštolů dodnes), mezi něž patří ''církev římskokatolická'' a ''církev řeckokatolická'', ''c.'' pravoslavná, ''c.'' starokatol. a další méně známé; ''2.'' ostatní křesťanské ''c.'', k nimž patří všechny protestantské denominace (např. ''Českobratrská církev evangelická'', metodisté, adventisté, ''Církev československá husitská'' aj.). Členem křesťanské ''c.'' se stává každá osoba, která podstoupí obřad [[křest|křtu]]. Ten má otevřít účast nejen na světském životě církevního společenství, ale také na nadpřirozeném životě ''c.'' jako „těla ''Kristova''“, prostředkujícím vztah mezi [[bůh|Bohem]] a člověkem. Členové ''c.'' jsou spojeni společným cílem (kterým je „království Boží“, obecnost služby a „spasení“) i společnými povinnostmi a výsadami. Mezi zákl. povinnosti člena ''c.'' patří dodržování [[dekalog|dekalogu]] a některých rituálů (např. účast na [[bohoslužba|bohoslužbě]]).

Nejvíce členů má pravděpodobně ''c.'' římskokatol. Je typem soc. instituce se vzorovým vnitřním hierarchickým uspořádáním, postaveným na [[duchovenstvo|duchovenstvu]], na jeho dominantních soc. rolích (viz též [[hierarchie církevní]]). Její org. struktura aplikuje principy paternalismu. Uznávanou hlavou je římský [[papež]]. Tato ''c.'' je nezávislá na státních a spol. zřízeních. Jako známku své pravosti uvádí od 16. st. (tj. od počátku reformace) tyto 4 vlastnosti: ''a)'' jednotu (vnitřní ucelenost, početní převahu, překonání etnických a rasových rozdílů), ''b)'' obecnost (úplnost zjevených pravd, celosvět. rozšíření, vyloučení jakékoliv izolace, neomezenost časového trvání), ''c)'' svatost (boží původ a zasvěcení Bohu), ''d)'' apoštolskost (nepřerušenou „apoštolskou posloupnost“, materiální i duchovní). Katol. ''c.'' měla velký a specif. význam ve středověku, kdy se nedistancovala od polit. dění. Až do reformace byl katolicismus většinou státním náboženstvím a církevní duchovenstvo bylo jedním ze 3 zákl. spol. [[stavy|stavů]]. V současné době vystupuje do popředí charitativní činnost katol. ''c.'' (viz [[charita]]). Jedním ze zákl. důvodů ustavení ''c.'' pravoslavné bylo to, že vých. část ''c.'' neuznala nárok římského patriarchy na prvenství v celé ''c.'' (viz též [[schizma]]). Úloha hlavy ''c.'' byla v [[pravoslaví]] svěřena panovníkovi příslušného státu, a tak vznikla forma vlády spojující světskou a církevní moc, tzv. ''césaropapismus'' (rus. pravoslavný klérus byl podřízen carovi). Téměř všechny protestantské ''c.'' vznikly jako pokus o ozdravení katol. ''c.'' Protestantští reformátoři odmítli právní moc instituční ''c.'' nad věřícím a položili důraz na jeho [[svědomí]]. Hlásají, že ''c.'' prostředkuje vztah mezi člověkem a Bohem svým zvěstováním, ale musí ponechat i volný prostor, v němž se tento vztah realizuje. Roli prostředníka, časem přesunutou na „náměstka na zemi“, opět přiznali ''Kristu'', v jistém slova smyslu výlučně: jedině on je v pravém slova smyslu [[kněz|knězem]] (v přeneseném smyslu jsou knězi všichni věřící). Z toho vyplynulo přehodnocení role duchovenstva, jehož úloha nekončí, protože církevní funkce je třeba vykonávat podle řádu, ustanovenými kvalifikovanými osobami, pozbývá však charakteru „nadpřirozeného stavu“ s ostrým odlišením od laiků. Důsledkem bylo také zmenšení vnější moci ''c.'', zjednodušení rituálních forem, zmenšení významu [[zpověď|zpovědi]] aj. Krajním důsledkem těchto změn je ''J. Calvínovo'' učení o [[predestinace|predestinaci]]. Protestantských ''c.'' vzniklo velké množství, některé jsou lokalizovány místně, jiné časově. Jako synonymum zvl. pro menší ''c.'' se používá pojem [[denominace]]. Běžně bývá pojem ''c.'' směšován s pojmem [[náboženství]]. Ale náboženství, v nichž neexistuje hierarchická org. struktura a jiné výrazné institucionální znaky, nemají ''c.'' Pojem ''c.'' se nekryje ani s pojmem náb. organizace, i když ''c.'' je určitým typem náb. organizace. Rovněž se nekryje s pojmem [[sekta]]. Uvnitř ''c.'' mohou vznikat sekty, které jsou chápány jako určité deviace, a příslušná ''c.'' většinou vyvíjí tlak na jejich zrušení. Někdy se sekta časem vyvine v samostatnou ''c.'' Snahy o větší identifikaci věřících s ''c.'' se dnes projevují v tzv. vnitřní [[evangelizace|evangelizaci]].

Problém diferenciace náb. organizací je tradičním s-gickým tématem. ''Max Weber'' se zabýval rozdílem mezi církví a sektou (zdůrazňoval akt vlastní vůle spojený s účastí v sektě na rozdíl od příslušnosti k církvi, vznikající většinou po narození, bez vlastní vůle), ''E. Troeltsch'' vypracoval typologii náb. organizací včetně církví (viz [[sociologie náboženství]]), ''R. Niebuhr'' studoval přeměnu sekt v církve. Nejnovější, zejm. am. s-gické studie se zabývají změnou tradičních podob církví, jejich adaptací „modernímu světu“ (''J. Beckford'', 1970, 1984; ''R. P. Scherer'', 1980; ''J. Seidler'' a ''K. Mayer'', 1989 aj.). Tyto otázky jsou také zkoumány v souvislosti se studiem novodobých [[hnutí náboženské|náboženských hnutí]].

<div class="translations">
church
Église
Kirche
Chiesa
</div>

Literatura: ''Etzioni, A.'': The Active Society. New York 1968; ''Hoult, T. F.'': The Sociology of Religion. New York 1958; ''Kadlec, J.'': Dějiny katolické církve, 3 sv. Olomouc 1993; ''Kubalík, J.'': Křesťanské církve v naší vlasti. Brno 1987; ''Kupisch, K.'': Kirchen geschichte, 5 sv. Stuttgart 1983–1986; ''Molnár, A.'' – ''Smolík, J.'' eds.: Církev ve světě. Praha 1977; ''Robertson, R.'': The Sociological Interpretation of Religion. Oxford 1970; ''Troeltsch, E.'': The Social Teachings of the Christian Churches. New York 1961.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Sekot Aleš|Aleš Sekot]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Sekot Aleš]]
[[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Etzioni, A.'': The Active Society. New York 1968; ''Hoult, T. F.'': The Sociology of Religion. New York 1958; ''Kadlec, J.'': Dějiny katolické církve, 3 sv. Olomouc 1993; ''Kubalík, J.'': Křesťanské církve v naší vlasti. Brno 1987; ''Kupisch, K.'': Kirchen geschichte, 5 sv. Stuttgart 1983–1986; ''Molnár, A.'' – ''Smolík, J.'' eds.: Církev ve světě. Praha 1977; ''Robertson, R.'': The Sociological Interpretation of Religion. Oxford 1970; ''Troeltsch, E.'': The Social Teachings of the Christian Churches. New York 1961.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Sekot Aleš|Aleš Sekot]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Sekot Aleš|Aleš Sekot]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Sekot Aleš]]
 [[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 [[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
 [[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Církev - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo církve v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server