imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost filantropická v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:52Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost filantropická v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:17Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:34Z

import na produkční server

Nová stránka

chudoba – soc. jev běžně považovaný za [[problém sociální|sociální problém]], někdy za [[deviace sociální|sociální deviaci]] (viz též [[bída]], [[patologie sociální]]). Od 19. st. je ''ch.'' předmětem statist., ekon. i s-gického studia, přičemž hranice mezi jednotlivými disciplínami nejsou příliš zřetelné. ''Ch.'' je v různých koncepcích a přístupech různě definována a měřena, vždy však jde o inferiorní podmínky života se závažnými individ. i spol. důsledky. Hranice ''ch.'' jakožto rozmezí ohraničující chudou populaci (domácnosti, osoby, děti) může být určena: ''a)'' jako absolutní nebo relativní – v původním pojetí (''Ch. J. Booth'', ''S. Rowntree'') byla určena subsistenčním minimem, tedy prostředky dovolujícími uhradit potřeby holého přežití; na rozdíl od této „absolutní“ definice je [[deprivace relativní|relativní deprivace]] dána vzdáleností od spol. standardu – za určitou hranicí člověk sice může přežít, nicméně cítí se být vyloučen ze společnosti; nikoli fyzické, nýbrž soc. strádání je základem ''ch.'' (''P. B. Townsend''), ''b)'' nelze porovnávat ''ch.'' dříve a dnes, při změněných spol. standardech a novém poznání o jejích příčinách a důsledcích (''R. Titmuss''), ''c)'' pomocí jednoduchého indikátoru nebo složeným indexem – většinou se ''ch.'' sleduje na základě běžných příjmů nebo spotřeby; ''Townsend'' a po něm i další však sledují ''ch.'' pomocí indexu deprivace, zahrnujícího kromě spotřeby i bydlení, podmínky práce, kult. aktivity, zdraví atd.; ''d)'' objektivně nebo subjektivně – na rozdíl od převažujících objektivních přístupů vychází subjektivní koncept ''ch.'' z přesvědčení, že jedinec sám je nejlepším soudcem svých potřeb; v daném soc. referenčním rámci posuzuje individuum naléhavost svých potřeb a hierarchizuje sled jejich uspokojení. Subjektivní přístup k ''ch.'' je nejvíce spjat s holandsko-vlámskou ekonomií, v níž byly vyvinuty konkrétní metody měření (''B. van Praag'', ''H. Deleeck'').

Také teorie ''ch.'' jsou různé. Podle individualistických teorií (''H. Spencer'') je ''ch.'' osobní věcí každého, resp. věcí osobní neschopnosti a nezájmu zapojit se do výdělečné činnosti. Podle [[„nová pravice“|„nové pravice“]] je ''ch.'' výrazem „kultury závislosti“, která se vytváří spoléháním se na [[zabezpečení sociální|sociální zabezpečení]] (viz též [[stát sociální]]), zejm. pak na cílené dávky pro chudé. Podle antropol. teorií (''O. Lewis'', ''W. O. Miller'') je ''ch.'' výrazem „kultury chudoby“, zahrnující specif. normy a hodnoty, jazyk i svět. názor, vytvářené jako reakce chudých na marginální postavení ve stratifikované společnosti. Příslušná pozice se tak samozřejmě kontinuuje a dědí. Nejvíce s-gická je zřejmě teorie, podle níž je stav ''ch.'' důsledkem tlaku okolností: chudý sice sdílí obecné hodnoty společnosti, nemůže je však převést do reality kvůli nízkým příjmům, nedostatečné kvalifikaci pro zaměstnání apod. (''H. G. Lewis'', ''E. Liebow''). Podle teorie ''konfliktu'' je ''ch.'' důsledkem nesprávného rozdělení zdrojů ve společnosti. Chudý není odpovědný za svoji situaci, naopak je „obětí“ společnosti, konkrétně pak buď nedostatečného systému soc. zabezpečení, nebo diskriminačně fungujícího trhu práce. Podle marx. přístupu je ''ch.'' imanentní součástí kap. systému, nutnou podmínkou koncentrace [[bohatství]] a rozdělovacího systému. Sebelepší soc. systém ji nemůže odstranit. Z druhé strany se ovšem poukazuje na pozitivní ekon. a spol. funkce ''ch.'': chudí jsou ochotni vykonávat práce, které ostatní odmítají; jejich přítomnost má motivační a varovné účinky na ostatní; péče o chudé vytváří dodatečná místa v sektoru soc. služeb (''H. L. Gans''). To ostatně navazuje na středověké křesťanské pojetí, kdy být chudým bylo pozitivně definovaným soc. statusem a přítomnost ''ch.'' byla výzvou ke šlechetnosti a lásce k bližnímu (viz [[milosrdenství]], [[charita]]).

Záp. společnosti se potýkají s ''ch.'' různým způsobem. Na ''Lewisově'' koncepci byla založena „válka proti chudobě“, vyhlášená v r. 1964 prezidentem ''Johnsonem''. Programy byly zaměřeny na lepší vzdělání a vytvoření pracovních návyků, na posílení ambicí a motivací, zejm. mezi mládeží a barevnou populací. Selhání strategie bylo přičítáno chybnému východisku, tj. výlučné odpovědnosti chudých za svůj osud, namísto pojetí ''ch.'' jako součásti spol. systému [[nerovnost sociální|sociální nerovnosti]]. Konzervativní řešení thatcherovské Velké Británie spoléhalo na efekt „trickle down“ (prýštění), tj. na to, že chudí se budou podílet na obecném růstu bohatství, přičemž jejich momentální situace bude řešena co nejmenšími a co nejvíce cílenými soc. dávkami. Oproti tomu stojí řešení požadující účinnou redistribuci bohatství na základě univerzálních dávek, které by neostrakizovaly chudé (''Townsend''), a předcházení ''ch.'' velkorysými soc. dávkami, např. v podobě „základního příjmu“: každý jedinec bude mít pouze na základě občanství nárok na příjem pokrývající zákl. potřeby; dosáhne-li vyššího, bude mu příslušně zdaněn (''H. Parker'').

<div class="translations">
poverty
pauvreté
Armut
povertà
</div>

Literatura: ''Atkinson, A.'': Poverty and Social Security. London 1989; ''Miller, S. M.'' – ''Roby, P.'': The Future of Inequality. New York 1970; ''Rowntree, B. S.'': Poverty and Progress. London 1941; ''Titmuss, R.'': Income Distribution and Social Change. London 1962; ''Townsend, P.'': Poverty in the United Kingdom. Middlesex 1979.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]'' 
[[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]
[[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Atkinson, A.'': Poverty and Social Security. London 1989; ''Miller, S. M.'' – ''Roby, P.'': The Future of Inequality. New York 1970; ''Rowntree, B. S.'': Poverty and Progress. London 1941; ''Titmuss, R.'': Income Distribution and Social Change. London 1962; ''Townsend, P.'': Poverty in the United Kingdom. Middlesex 1979.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]
 [[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Chudoba - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost filantropická v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server