Dav - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost masová v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:52Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost masová v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo dav v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:09Z

Přidána poslední věta Viz též heslo dav v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:47Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:28Z

import na produkční server

Nová stránka

dav – seskupení většího počtu osob, které jsou v prostorové blízkosti a jsou spojeny zaměřením zájmu k určité věci, problému, osobě nebo skupině. ''D.'' je [[agregát sociální|sociální agregát]], v němž se výrazně mění individ. psychika zúčastněných pod vlivem psychol. nákazy, na základě [[nápodoba|nápodoby]] a v důsledku oslabení nebo úplné absence [[kontrola sociální|sociální kontroly]]. Obecně přijatá definice ''d.'' neexistuje, ačkoliv ''davové chování'' je jednou z význ. forem tzv. [[chování kolektivní|kolektivního chování]], jež je předmětem studia již více než jedno století. První významnější práce o tzv. ''psychologii davu'' pocházejí z it.-fr. okruhu s-gického [[psychologismus|psychologismu]] a jsou spojeny se jménem ''Scipio Sigheleho'' (''La folla delinquenta a. L'intelligenzia della folla''), který poprvé zdůraznil vysokou emocionalitu ''d.'', sugestibilitu, impulsivitu a sklon k násilnictví, a ''G. Le'' ''Bona'', který svoji mimořádně vlivnou teorii ''d.'' formuloval v souvislosti s analýzami davového chování za Fr. revoluce. ''D.'' rozumí ''Le Bon'' nikoliv jakékoliv shromáždění osob, ale soubor individuí, jež jsou sjednocena iracionální připraveností k činnosti, která vyplývá z faktu rozplynutí individua v mase a jeho rezignace na sebekontrolu. Je to shromáždění, které podléhá snadno sugesci a není schopno si utvořit vlastní názor na nic, protože každý názor je ''d.'' imputován zvnějšku. ''D.'' aktivizuje spící či utlumené instinkty. V tom se ''Le Bonova'' koncepce blíží ''W. McDougallovu'' [[instinktivismus|instinktivismu]] a zejm. pojetí ''S. Freuda'', který komentoval ''Le Bonovu'' koncepci a v souladu se svou teorií vyložil davové či masové jednání jako nástroj vyjádření potlačených přání. ''Le Bon'' pojímá ''d.'' příliš široce, prakticky všechny formy lidského seskupování jsou mu ''d.'' Ostrým analytikem i kritikem davového chování byl ''J. Ortega y Gasset'', který zdůrazňoval, že moderní ''d.'' se nesnaží následovat [[elita|elitu]], ale naopak ji chce vytlačit z polit. a veř. scény.

O definici a klasifikaci ''d.'' se pokoušeli také ''A. H. Cantrill'', ''K. Davis'' a zejm. pak ''R. W. Brown''. Jeho klasifikace ''d.'' se zdá být nejužitečnější. Na rozdíl od většiny koncepcí, které odlišují ''d.'' a [[publikum]] jako 2 specif. agregáty, pokládá publikum za formu ''d.'', a to za tzv. pasivní ''d.'' Klasifikace pak vypadá takto: ''1.'' aktivní ''d.'', který může být ''a)'' útočný – buď lynčující obyčejný či bourbonský, nebo terorizující nebo ''d.'' vzpoury, ''b)'' únikový, vznikající buď panikou v neorganizovaném ''d.'', nebo panikou v organizováném ''d.'', ''c)'' získávací, ''d)'' výrazový (expresivní); ''2.'' posluchačstvo (pasivní davy), dělící se na ''a)'' příležitostné, ''b)'' záměrné, ''c)'' k rekreaci nebo k poučení. Komentář vyžaduje tzv. bourbonský lynč, který se od obyčejného ''lynče'', jenž je spontánní, liší připraveností, organizovaností, orientací k jedné konkrétní osobě a tím, že probíhá podle „pravidel“ (někdy se mluví o tzv. panském lynči). V poslední době se fenoménem ''d.'' zabýval ''E. Canetti'', který mj. prozkoumal jev davových symbolů a založil vlastní klasifikaci ''d.'' na dominantní emoci, a ''Serge Moscovici'', který podrobně analyzoval ''Freudovo'' a ''Le Bonovo'' pojetí a uvedl ''d.'' do vztahu k vůdcovství, zejm. k [[vůdcovství charismatické|vůdcovství charismatickému]], k veř. mínění, k propagandě, prozkoumal roli žen v ''d.'' atd. Soc. psychol. analýza a s-gické rozbory prováděné v kontextu kolekt. chování postupně pojem ''d.'' zbavují jeho silné a tradiční negativní emocionální zátěže. Empirickému zkoumání jsou podrobeny takové fenomény, jako je pouliční výtržnictví, fotbalové ''d.'', lynčující ''d.'' a jiné.

<div class="translations">
crowd
foule
Masse
folla
</div>

Literatura: ''Bon, G. Le'': (1895) Psychologie davu. Praha 1994; ''Freud, S.'': (1921) Psychologie masy a analýza já. In: ''O člověku a kultuře''. Praha 1989; ''Jurovský, A.'': Duševný život v spoločenských podmienkach. Bratislava 1963; ''MacDougal, W.'': The Group Mind. Cambridge 1920; ''Moscovici, S.'': L'age des foules. Une traité historique de psychologie des masses. Paris 1981; viz též [[chování kolektivní]], [[masa]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[dav (MSgS)|dav]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+<span class="see-also">Viz též heslo [[dav (MSgS)|dav]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span><br />
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bon, G. Le'': (1895) Psychologie davu. Praha 1994; ''Freud, S.'': (1921) Psychologie masy a analýza já. In: ''O člověku a kultuře''. Praha 1989; ''Jurovský, A.'': Duševný život v spoločenských podmienkach. Bratislava 1963; ''MacDougal, W.'': The Group Mind. Cambridge 1920; ''Moscovici, S.'': L'age des foules. Une traité historique de psychologie des masses. Paris 1981; viz též [[chování kolektivní]], [[masa]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 [[Kategorie:VSgS]]