Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:47Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:29Z

import na produkční server

Nová stránka

deismus – (z lat. deus = bůh) – v obecnějším smyslu teorie, že Bůh je prapříčinou světa, ale po stvoření se již světu nevěnuje, přenechal jej působení přír. zákonů; jinak je to náb. a fil. směr tzv. ''rozumového náboženství'', který tento názor formuloval a který je typický pro [[osvícenství]]. V té době se opíral o dobový racionalismus, tehdejší pojetí „možného“ a „zákonů přirozenosti“. Starou otázku po vztahu „rozumu a zjevení“ se pokusil radikálně řešit tím, že první učinil měřítkem druhého, a tak postuloval jakési „nedogmatické náboženství“. Zavrhl [[mystérium|mystéria]], proroky, ideu zmrtvýchvstání apod. Do náboženství zavedl psychol. uvažování, kterým chtěl do jisté míry nahradit [[dogma|dogmata]]. Byl chápán jako kompromis mezi [[ateismus|ateismem]] a [[křesťanství|křesťanstvím]] (sám o sobě ateistický nebyl, i když se stal impulsem pro určité ateistické přístupy). Zahrnoval kritiku [[církev|církve]]. Za podstatu náboženství považoval tzv. ''přirozené náboženství'', chápající víru jako samozřejmý způsob uvažování, a v harmonii přírody spatřoval zásah Boží. Přirozeným náboženstvím bylo pro deisty prvotní křesťanství, ve skutečnosti ale přizpůsobili jeho obraz svým představám. Náběhy k ''d.'' je možno pozorovat již ve fr. volnomyšlenkářství 16. st. Přímým předchůdcem ''d.'' (či raným deistou) byl ''E. Herbert Cherbury'' (''De veritate'', 1624). Na základě předpokladu o existenci „vrozených“ prvotních pojmů zredukoval stávající náb. doktrínu na několik zákl. pravd a morálních zásad, k nimž patří existence Boha a nutnost jeho uctívání, pěstování [[ctnost|ctností]], zbavování se hříchů metodou [[pokání]], víra v posmrtný život. Ideu rozumovosti náboženství rozpracovali zejm. ''Cherburyho'' následovníci. Za zakladatele vlastního ''d.'' v užším smyslu (freethinkers) je pokládán ''John Toland''. ''D.'' měl řadu odnoží, které se někdy vyvíjely se znaky náb. [[sekta|sekt]]. Opakovaně se objevovaly pokusy založit deistické kultovní společenství (''J. J. Rousseau'', ''J. M. Voltaire'', ''M. Robespierre''). Mezi stoupence a propagátory ''d.'' patřil i ''M. Tindal'', ''G. E. Lessing'', ''H. S. Reimarus'' a další, při širším pojetí ''d.'' také ''J. Locke'', který jej v mnohém inspiroval, i když sám zůstal umírněně racionalistickým supranaturalistou. Vliv ''d.'' se objevuje znovu v 19. st. v prostředí mladohegelovců (u ''Davida Friedricha Strausse'', ''Ferdinanda Christiana Bauera'' a dalších). I když koncem 19. st. zájem o něj opadl, význ. ovlivnil moderní evrop. myšlení. Snaha harmonicky propojit rozumové uvažování s prvky víry se znovu a znovu objevuje, i když už v jiné poloze a pod jinými názvy. Do jisté míry ji lze identifikovat i v pokusech interpretovat určité polit. chování jako analogii náb. chování (viz [[náboženství občanské]], [[náboženství světské]]) a ve hledání náb. prvků v běžném životě sekularizovaných společenství (viz [[náboženství neviditelné]]).

<div class="translations">
deism
déisme
Deismus
deismo
</div>

Literatura: ''Lechler, G. V.'': Geschichte des Anglischen Deismus. Tubingen 1841; ''Morais, H. M.'': Deism in Eighteenth Century America. New York 1934.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Lechler, G. V.'': Geschichte des Anglischen Deismus. Tubingen 1841; ''Morais, H. M.'': Deism in Eighteenth Century America. New York 1934.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
 [[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Deismus - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server