Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:49Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:33Z

import na produkční server

Nová stránka

demokracie lidová – název pro státní organizaci několika zemí střední a východní Evropy a Asie po 2. svět. válce. Tehdy se rozlišovaly dvě koncepce [[demokracie]] vůbec: formální (politická) zdůrazňující individualismus, a materiální (hospodářská či sociální), zdůrazňující třídní pojetí, [[kolektivismus]], [[socialismus]]. Odtud pojmenování ''d.l.'' (také „pokroková demokracie“, „sovětská demokracie“). ''D.l.'' zahrnuje nestálé prvky, které lze těžko analyzovat. ''Komunistická demokracie'' je chápána jako „politicko-ekonomická“ demokracie. Je nesnadné v ''d.l.'' klasifikovat termíny polit. i mimopolit. významu. Samotné pojmenování vzniklo až po 2. svět. válce. Diskuse se omezují na normativní kontext a opírají se zvl. o normativně futuristickou demokracii. ''D.l.'' odolává empir. verifikaci, poněvadž kom. teorie obchází strukturální a procedurální argumenty a operuje výlučně definicí demokracie, která nemůže být vyvrácena. ''D.l.'' byla podle teorií [[komunismus vědecký|vědeckého komunismu]] předstupněm ''demokracie socialistické'', přechodným typem mezi ní a [[demokracie buržoazní|demokracií buržoazní]]. Vzešla z antifašistického boje lidu v době 2. svět. války a z nár. a demokr. revoluce. I v termínech věd. komunismu je to pojem prakticky neuchopitelný. Formálně lze ''d.l.'' popsat snad takto: uzavřený systém více stran, omezený na strany, jež se nezkompromitovaly kolaborací s fašistickými režimy, přijímající některá závažná společná a omezující opatření; volby se konají podle demokr. volebních řádů, do nichž jsou vsunuta opatření manipulující výsledky, zejm. pokud jde o zařazení velmi mladých a početných ročníků (v bývalém Československu 18–20 let), omezení kandidujících subjektů (stran), omezení všeobecného volebního práva, jednokomorové parlamenty.

V bývalém Československu spadá ''d.l.'' do období, kdy kom. a social. strany hlásaly demokracii a získávaly masy vyvlastňováním velkého kapitálu a průmyslu, velkých zemědělských hospodářství, jejichž majitelé se v některých případech kompromitovali kolaborací, příp. byli něm. a maďarské národnosti. Převzetím moci převratem v únoru 1948, novou ústavou a novým volebním řádem s jednotnými kandidátními listinami byl tento systém zbaven nejpodstatnějšího rysu demokracie, totiž možnosti svrhnout vládnoucí garnituru [[volby|volbami]]. Po únoru 1948 se zdůrazňuje jako podstata režimu [[diktatura proletariátu]]. Masové čistky posílily její „třídní“ charakter, ve skutečnosti šlo o diktaturu jedné strany, jež ovládala společnost prostřednictvím uplatňování „vedoucí úlohy strany“. Postupně se „diktatura proletariátu“ obrátila i proti střednímu a drobnému vlastnictví. Vývoj probíhal v peripetiích a vyvrcholil v tzv. socialistické demokracii, podle kom. ideologů v nejvyšším typu demokracie, který se vyznačuje polit. formou social. státu, vládou pracujících s vedoucí rolí kom. strany. Systém jedné strany byl podporován tzv. převodovými pákami (v Československu ''Národní fronta'', jejíž součástí byly společenské organizace, ''ROH''). Z polit. demokracie byly zachovány jako instituce povinné volby, jež přestaly být volbami: jednotné kandidátky neumožňovaly téměř celé období ani volbu mezi dvěma různými kandidáty téže strany. Po období masových čistek se jednalo vlastně o potvrzování míry strachu obyv. z režimu. Šlo o [[plebiscit]]: vyjádření ano či ne režimu. Pokud jde o [[vlastnictví]], mělo tři formy: spol., družstevní a osobní (osobní užívání). O osudech vlastnictví rozhodovala kom. strana, jež se díky vládní roli prosadila do všech rozhodujících orgánů. Většina obyv. se proměnila v zaměstnance. Původně deklarovaná práva (jako právo na práci) se změnila v povinnosti nebo byla omezena posuzováním třídního obsahu správného [[názor světový|světového názoru]] atd. Rozdělení moci a tvorba odpovídajících orgánů (parlamentu, vlády a prezidenta) i jiné formy byly sice zachovány, ale díky vládnoucí úloze kom. strany ztratily svůj význam.

<div class="translations">
people's democracy
démocratie populaire
Volksdemokratie
democrazia popolare
</div>

Literatura: ''Kardely, E.'': Le Rôle du citoyen dans notre système politique et économique. Questions actuelles du socialisme, vol. XXII. Paris 1954; ''Towster, J.'': Political Power in the U.S.S.R. New York 1948.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Broklová Eva|Eva Broklová]]'' 
[[Kategorie:Aut: Broklová Eva]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Kardely, E.'': Le Rôle du citoyen dans notre système politique et économique. Questions actuelles du socialisme, vol. XXII. Paris 1954; ''Towster, J.'': Political Power in the U.S.S.R. New York 1948.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Broklová Eva|Eva Broklová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Broklová Eva|Eva Broklová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Broklová Eva]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Demokracie lidová - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server