Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:49Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:34Z

import na produkční server

Nová stránka

demokracie západní – demokr. systémy v západoevrop. a severoam. společnostech, které jsou založeny především na volebních mechanismech určujících způsoby konstituování polit. reprezentace (viz [[demokracie]], [[volby]], [[demokracie parlamentní]]), na uznání a respektování [[práva lidská|lidských práv]], na [[stát právní|právním státě]] a dělbě moci mezi státem a nestátními organizacemi a uvnitř státních organizací. Předpokládají rozvinutou komunikaci mezi státními instancemi a [[společnost občanská|občanskou společností]] a stálou konfrontaci mezi mocenskou elitou a [[opozice|opozicí]]. Fungování těchto demokr. systémů se opírá také o experty z různých oborů při vypracování návrhů rozhodnutí i při instrumentálním rozhodování. Jde o správní, tech., polit. a kult. odborníky, jejichž činnost se označuje jako různé „-kracie“ – vedle byrokracie se hovoří o technokracii, politokracii, kulturokracii. Někdy se činnost těchto složek odpoutává od finalit demokr. řízení a sleduje různé partikularismy, nelze jim však proto přisuzovat jen pejorativní význam (je třeba rozlišovat mezi jejich nezbytným funkčním posláním a možnými negativními deformacemi). ''D.z.'' lze charakterizovat odkazem na „vůli lidu“, která je v nich určujícím zákonem, přičemž tato charakteristika není postačující. Tyto demokracie, označované zpravidla jako „liberální“, jsou založeny na univerzalistických hodnotách a nemohou odhlížet např. od práv menšin a jakkoliv absolutizovat vůli většiny. Koncepcí ''d.z.'' je více a jsou s nimi spojena poněkud odlišná očekávání. Velmi častá je orientace na zachování stávajícího modelu demokr. systému a hledání možností, jak tento systém zlepšit, např. institucionálními úpravami většího či menšího rozsahu a zdokonalením činnosti všech zúčastněných složek. V dnešních ''d.z.'' existují silné tendence k rozšíření a prouhloubení demokracie, k jejímu zintenzívnění v polit. sféře, k silnější komunikaci mezi zvolenými polit. reprezentanty a občany, k většímu vlivu polit. aktivistů na uzavřená grémia polit. prominentů ve stranických a státních organizacích. Současně tyto proudy požadují zavedení prvku demokracie do hosp. řízení podniků a domáhají se účasti na řízení v různých oblastech spol. života.

Uvedené tendence vycházejí z určitých hodnotových a zejm. morálních postulátů, ale zdůvodňují se často také funkčními potřebami řízení. Nejvýzn. inovace a iniciativy ve vývoji ''d.z.'' nepřicházejí v současném období od vrcholných polit. instancí a jejich představitelů, ale spíše od některých složek občanské společnosti, které se snaží vydobýt si prostor pro vlastní intenzívní a nezávislou spol. činnost a pro prosazení hodnotových zřetelů (spíše než zvl. zájmů), které nejsou ve stávajících polit. strategiích vládní moci ani opozice dostatečně zastoupeny. Zvl. iniciativní jsou v tomto směru soc. a polit. hnutí nového typu, např. hnutí za lidská práva, hnutí proti rasismu, humanitární hnutí, hnutí proti válečným konfliktům, ekologická hnutí apod.

Jsou jednak prohloubením soc. a polit. činností založených na tradiční institucionální základně, jednak představují těchto činností protiváhu a v určitých směrech i alternativu jejich strategií. Polit. instance a organizace tak dostávají partnera, který pro sebe nic nežádá, ale hlásí se ke své občanské zodpovědnosti a domáhá se řešení důležitých opomenutých otázek. Soc. hnutí nového typu těží z nových forem komunikace ve světě; jsou si vědoma toho, že hledání nových řešení a prosazení se v prostředí masové komunikace a ve veř. mínění jsou prvními podmínkami úspěchu. V demokr. společnostech je obtížné dlouho vzdorovat oprávněným a uskutečnitelným požadavkům: vliv se stává mocnější než moc. Otevřenými zůstávají otázky, do jaké míry tato soc. hnutí odpovídají podmínkám současných záp. společností a do jaké míry a v jaké podobě se budou moci rozvíjet v nových postkom. demokraciích. Těmito problémy se zabývali např. ''A. Touraine'' (1973, 1978, 1980, 1981, 1984) a ''Z. Hegedüs'' (1989).

<div class="translations">
western democracy
démoeratie occidentale
westliche Demokratie
demoerazia occidentale
</div>

Literatura: Eurobarometre. Commission des communautés européennes. Bruxelles 1990; ''Hegedüs, Z.'': Social Mouvements and Social Change in Self-Creative Societies: New Civil Iniciatives in the International Arena. ''International Sociology'', 4, č. 1; ''Lane, R.'': Political Ideology: Why the American Common Man Believes What He Does. N.Y. 1962; ''Mermet, G.'': Euroscopie, les Européens: Qui sont-ils? Comment pensent-ils? Paris 1991.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Strmiska Zdeněk|Zdeněk Strmiska]]'' 
[[Kategorie:Aut: Strmiska Zdeněk]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> Eurobarometre. Commission des communautés européennes. Bruxelles 1990; ''Hegedüs, Z.'': Social Mouvements and Social Change in Self-Creative Societies: New Civil Iniciatives in the International Arena. ''International Sociology'', 4, č. 1; ''Lane, R.'': Political Ideology: Why the American Common Man Believes What He Does. N.Y. 1962; ''Mermet, G.'': Euroscopie, les Européens: Qui sont-ils? Comment pensent-ils? Paris 1991.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Strmiska Zdeněk|Zdeněk Strmiska]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Strmiska Zdeněk|Zdeněk Strmiska]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Strmiska Zdeněk]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Demokracie západní - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server