Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:55Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:46Z

import na produkční server

Nová stránka

duše – též psýché (řec. výraz pro dech) či anima (lat. výraz) – představa zvl. nehmotné substance, která přebývá dočasně v těle člověka. Představa ''d.'' vznikla původně z pozorování rozdílů mezi živým a mrtvým (nehybným, necitlivým) tělem a také rozdílů mezi bděním a snem (ve snech vystupují zjevy mrtvých osob, které se chovají jako živé) a ze zážitku bilokace (snící byl tělesně na lůžku, ale pohyboval se i jinde). ''D.'' se jevila jako nositelka života, k němuž byly přiřazovány i funkce vnímání, myšlení, cítění a chtění. Staří Řekové, kteří vázali tuto substanci na dech, si ji představovali jako jakéhosi éterického dvojníka člověka (eidolon), který po smrti uniká z jeho těla ústy posledním vydechnutím (viz ''Homérova Ilias''). Hebr. biblické slovo „nefeš“ je překládáno jako „psýché“, ačkoli hebr. tradice nezná substanciální dualismus těla a „nefeš“ je výrazem pro životní princip vůbec (podobně jako v sanskrtu slovo „átman“). Některé přír. národy spojovaly životní princip či životadárnou substanci s krví. Ze všech těchto představ byly odvozeny dva zákl. atributy ''d.'': nehmotnost a nesmrtelnost, resp. preexistence a božský původ. Rozvinulo se dualistické pojetí člověka jako bytosti složené z [[tělo|těla]] a ''d.'' (''Anaxágorás'' a další). Podle ''Platóna'' (''Faidon'') je ''d.'' nižšími sklony (thymos epithymia) vázána na tělo, které je jejím vězením, z něhož ji osvobozuje [[smrt]], má však také vyšší složku, rozum (nús). ''Aristoteles'' ve spisu ''O duši'' pak ''d.'' definuje jako první [[entelechie|entelechii]] přír. těla, tj. jako princip, který dává tělu život a je v poměru k němu jako je forma v poměru k látce. ''Aristoteles'' rozlišil 3 vývojové stupně duševna, resp. 3 složky ''d.'': vegetativní, senzitivní (animální) a rozumovou. Zejm. ''Plótínos'' a před ním již staroindické ''Upanišady'' hovoří o ''d.'' světa (bráhman ''Upanišad''). Orfikové a pythagorovci vytvořili učení o putování ''d.'' (metempsychosis), resp. převtělování ''d.'' (reinkarnace je ve staroindickém učení o ''karmě'', zaslouženém osudu z minulých vtělení), křesťané pak učení o zmrtvýchvstání.

Ve středověku byl pojem ''d.'' předmětem teologických spekulací: ''Tomáš Akvinský'' (''Summa theologica I.'') vymezuje ''d.'' jako „netělesný a samostatný princip“, chápe ji jako Bohem stvořenou a nadanou svobodnou vůlí a zdůrazňuje, že z těla a ''d.'' v aktu povstává jediná substance. Toto pojetí ''d.'' s aristotelovským tříděním jejích složek najdeme dodnes v neotomistické psychologii. [[psychologie|Psychologie]] byla původně vůbec definována jako „věda o duši“. Ale již ve staré řec. medicíně se objevilo mater. pojetí duševního života. S rozvojem přír. věd ve 2. polovině 19. st. (zejm. fyziologie mozku) došlo k tomu, že byl pojem ''d.'' jako nevědecký opuštěn a nahrazen pojmy [[vědomí]], duševní dění, psych. činnost, k nimž na začátku tohoto st. přibyl pojem [[osobnost]]. ''F. A. Lange'' (1875) označoval období konce 19. st. jako pěstování „psychologie bez duše“, což vyvolalo později odpor metafyzicky orientovaných psychologů (''F. Brentano'') a zejm. vitalistů (''H. Driesch'', ''F. Mareš''). I někteří přírodovědně orientovaní psychologové u pojmu ''d.'' setrvali, aniž by jej spojovali s metafyzickými spekulacemi (''E. Kretschmer'', 1963 a další).

<div class="translations">
soul
âme
Seele
anima
</div>

Literatura: ''Révész, B.'': Geschichte des Seelenbegriffes und der Seelenlokalisation. Stuttgart 1917; ''Tresmontant, C.'': Le probléme de l'âme. Paris 1971.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Révész, B.'': Geschichte des Seelenbegriffes und der Seelenlokalisation. Stuttgart 1917; ''Tresmontant, C.'': Le probléme de l'âme. Paris 1971.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 [[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Duše - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server