Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:54Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:45Z

import na produkční server

Nová stránka

duchovenstvo – hist. význ. spol. skupina vyskytující se prakticky ve všech společnostech, se specif. rysy odvozenými od typu [[náboženství]], příp. [[církev|církve]]. Ve středověké Evropě bylo ''d.'' jedním ze tří hlavních spol. [[stavy|stavů]]. Termín „duchovní“ je používán zejm. v křesťanství a zdůrazňuje, že jde o duchovní osobu, duchovního správce věřících, „duchovního pastýře“. V [[katolicismus|katolicismu]] je „duchovní“ synonymem [[kněz|kněze]] a ''d.'' synonymem ''kléru''. Od ostatních spol. skupin se ''d.'' liší specif. posláním, s nímž souvisejí zvl. pravomoce a rituální činnosti, na které navazuje i poněkud odlišný způsob života. ''D.'' bývá skupinou pevně strukturovanou, s přesně rozdělenými rolemi, většinou s výraznou a poměrně složitou hierarchizací (viz [[hierarchie církevní]]). Platí to zejm. pro ''církev římskokatolickou'', i když její uspořádání doznalo jistých hist. změn. Dřívější složité členění ''d.'' bylo po 2. vatikánském koncilu nahrazeno jednodušším. Existují 3 předstupně duchovní služby: ''1.'' lektor neboli čtenář Božího slova při bohoslužbě; ''2.'' akolyta, tj. přisluhující při bohoslužbě (např. podává věřícím sv. přijímání); ''3.'' kandidát jáhenství a kněžství. Vlastní členové ''d.'' jsou tříděni rovněž do 3 stupňů: jáhen neboli diákon, který při bohoslužbě čte evagelium, podává svaté přijímání, může křtít, pohřbívat, vést bohoslužbu slova (nosí štólu přes rameno, zkříženou na boku); kněz, který uděluje všechny svátosti, výjimečně i svátost biřmování, ale nemůže posvětit platně dalšího kněze; biskup, který má plnost kněžské hodnosti, uděluje všechny svátosti, řídí život ve své diecézi, účastní se koncilů, světí kněze. Metropolita či arcibiskup je biskupům nadřízen v ohledu hierarchickém, nikoli však svátostném. Nejvyšším biskupem je [[papež]], který jmenuje biskupy a z nich kardinály, kteří jsou obvykle v čele diecézí nebo pracují ve Vatikáně jako představení kongregací a jiných státních úřadů. Kardinálové, pokud nepřekročí věk 80 let, volí papeže. Katol. duchovní nežijí v manželství. Jejich [[celibát]] je odvozen z biblické evangelní rady o čistotě a začal existovat v hist. vývoji jako radikální prostředek proti [[nepotismus|nepotismu]] a dělení církevního majetku. [[protestantismus|Protestantismus]] po svém hist. vystoupení proti některým rysům katol. ''d.'' (viz též [[reformace]]) odstoupil ve svých církvích, resp. [[denominace|denominacích]], od přísně hierarchizované struktury ''d.'', odmítl také bytostný rozdíl mezi knězem a laikem, což se částečně projevilo i zcivilněním životního stylu ''d.'', zjednodušením rituálních úkonů i odmítnutím celibátu. Ve vých. křesťanství včetně rus. [[pravoslaví]] bylo ''d.'' vždy více podřízeno státní moci, což se projevovalo tzv. ''césaropapismem''. Hist. docházelo ale i k vystupňování spol. postavení a moci ''d.'' v tzv. [[teokracie|teokracii]]. Snahy ''d.'' ovlivňovat polit. život se někdy označují jako [[klerikalismus]]. S-gie ''d.'' (resp. ''sociologie kněze'') je důležitou součástí [[sociologie náboženství]].

<div class="translations">
clergy
clergé
Klerus, Geistlichkeit
clero
</div>

Literatura: viz [[sociologie náboženství]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Kánský Alois|Alois Kánský]]'' 
[[Kategorie:Aut: Kánský Alois]]
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> viz [[sociologie náboženství]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Kánský Alois|Alois Kánský]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Kánský Alois|Alois Kánský]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Kánský Alois]]
 [[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Duchovenstvo - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server