Ekonomie - Historie editací

ZRN v 21. 12. 2017, 12:30

2017-12-21T12:30:23Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:56Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:49Z

import na produkční server

Nová stránka

ekonomie – (z lat. oeconomia = šetrnost, hospodárnost, to z řec. oikos = domácnost; nomos = věda) – v antické tradici (''Aristoteles''), která působila až do 17. st., nauka o vedení domácnosti, v moderním smyslu obecně nauka o ''hospodaření'', zabývající se jeho různými aspekty. Má deskriptivní, normativní, teor., ale i pragmatický charakter. Nutnost hospodaření vychází ze skutečnosti, že prostředky, které slouží k uspokojení potřeb obyv., jsou k dispozici pouze v omezeném množství. ''E.'' se dělí na dvě samostatné disciplíny, podnikovou ''e.'' a národní ''e''.

''1.'' ''Podniková ekonomie'' vznikla podle některých názorů v r. 1494, kdy ''L. Pacioli'', františkánský mnich, sepsal základy podvojného účetnictví, podle jiných se datuje od spisů ''Parfait Negociant'' fr. obchodníka ''Jacquese Savaryho'' (1675) nebo od obchodní knihy ''Paula Jakoba Marpergera'' (okolo r. 1700). Počátkem industrializace došlo k výstavbě účetnictví. Jako o vědní disciplíně se o ní uvažuje od r. 1898, kdy byly založeny první vysoké obchodní školy (Lipsko, St. Gallen, Cáchy, Vídeň), i když označení podniková ''e.'' pochází z pozdější doby, od ''Eugena Schmalenbacha'', který postupoval empir.-realisticky. Již krátce po vzniku prvních vysokých obchodních škol vykrystalizovaly koncepce ''Johanna Friedricha Schära'', ''Heinricha Nicklische'' a ''Rudolfa Dietricha'', které jsou normativního charakteru, a teorie ''Wilhelma Riegera'', která byla přísně orientována na rentabilitu. Po 2. svět. válce dominovala faktorová teorie ''Ericha Gutenberga''. Od poloviny 60. l. bylo vyvinuto mnoho dalších alternativních systémů, takže se dá v současné době mluvit o pluralistickém stadiu oboru podniková ''e.''. Podle funkcionálních a institucionálních hledisek se předměty jejího zkoumání člení do 2 skupin: první tvoří jednotlivé funkce podniku (zásobování, výroba, odbyt, financování a investice), druhou spec. oblasti (banky, obchod, doprava, pojišťovnictví). K otázkám nadřazeného významu patří otázky vedení podniku: teorie vedení podniku, personalistika, organizace, plánování, kontrola a také právo.

''2.'' ''Národní ekonomie''se zabývá pozorováním, analýzou a koordinací aktivit jednotlivých hosp. subjektů (státu, podniků a domácností) v rámci daného právního, spol. a hosp. systému, přír. podmínek (podnebí, nerostného bohatství apod.) a dosaženého stupně vývoje dané země. Jedná se o aktivity v oblasti rozdělování, výroby a spotřeby. Do oboru nár. ''e.'' je také zahrnuto zkoumání vztahů daného ''národního hospodářství'' se zahraničím. Vzhledem k vysokému stupni komplexnosti hosp. aktivit se nár. ''e.'' dělí do dvou oblastí. První je ''makroekonomie'', která zkoumá vzájemné vztahy [[stát|státu]], sektoru [[podnik]] (agregace všech podniků) a sektoru [[domácnost]] (agregace všech domácností) a také jejich vztah k zahraničí (dovoz, vývoz). Makroekonomie se opírá převážně o statist. údaje státních statist. úřadů (hrubý národní produkt, celková nezaměstnanost, inflace, celkový objem investic apod.) a slouží nejen k vysvětlení různých ekon. jevů, ale především je podkladem pro hosp.-polit. rozhodování státu. Druhou oblastí je ''mikroekonomie'', jejímž předmětem je analýza chování jednotlivých prvků ekonomiky (např. určení ceny určitého produktu) nebo chování jednotlivých subjektů – jednoho podniku (teorie nabídky) nebo jednoho spotřebitele (teorie poptávky). ''Teorie nabídky'' vychází z předpokladu, že každý podnik jedná racionálně. Podle min. racionálního principu se podnik snaží dosáhnout určitého zisku s co nejnižšími náklady. Podle max. racionálního principu se podnik snaží při určité výši nákladů o dosažení max. zisku. ''Teorie poptávky'' vychází z předpokladu, že každá domácnost (každý jedinec) má určité potřeby, které může uspokojit konzumem zboží nebo služeb a že každý jedinec jedná racionálně. Podle min. racionálního principu se jedinec snaží určité množství zboží nebo služeb, které mu přinese určitý užitek, koupit za min. cenu, podle max. racionálního principu se jedinec snaží za určitou penežní sumu koupit takové zboží nebo služby, které mu přinesou největší užitek. Každý jedinec rozhoduje o tom, které zboží si koupí a kolik si ho koupí, rozhoduje také o výši volného času (a tím nepřímo o výši příjmu).

<div class="translations">
economics
économie
Wirtschaft, Ökonomie
economia
</div>

Literatura: ''Bea, F. X.'' – ''Dichtl, E.'' – ''Schweitzer, M.'' eds: Allgemeine Betriebswirtschaftslehre. 3 sv. Stuttgart 1985; ''Galbraith, J. K.'': A History of Economics. The Past as the Present. London 1991; ''Granovetter, M. S.'' – ''Swedberg, R.'' eds: The Sociology of Economic Life. Boulder 1992; ''Holton, R. J.'': Economy and Society. New York 1992; ''Wöhe, G.'': Einführung in die Allgemeine Betriebswirtschaftslehre. Mnichov 1986.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Bayerová Nataša|Nataša Bayerová]]'' 
[[Kategorie:Aut: Bayerová Nataša]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bea, F. X.'' – ''Dichtl, E.'' – ''Schweitzer, M.'' eds: Allgemeine Betriebswirtschaftslehre. 3 sv. Stuttgart 1985; ''Galbraith, J. K.'': A History of Economics. The Past as the Present. London 1991; ''Granovetter, M. S.'' – ''Swedberg, R.'' eds: The Sociology of Economic Life. Boulder 1992; ''Holton, R. J.'': Economy and Society. New York 1992; ''Wöhe, G.'': Einführung in die Allgemeine Betriebswirtschaftslehre. Mnichov 1986.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Bayerová Nataša|Nataša Bayerová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Bayerová Nataša|Nataša Bayerová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Bayerová Nataša]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 ''1.'' ''Podniková ekonomie'' vznikla podle některých názorů v r. 1494, kdy ''L. Pacioli'', františkánský mnich, sepsal základy podvojného účetnictví, podle jiných se datuje od spisů ''Parfait Negociant'' fr. obchodníka ''Jacquese Savaryho'' (1675) nebo od obchodní knihy ''Paula Jakoba Marpergera'' (okolo r. 1700). Počátkem industrializace došlo k výstavbě účetnictví. Jako o vědní disciplíně se o ní uvažuje od r. 1898, kdy byly založeny první vysoké obchodní školy (Lipsko, St. Gallen, Cáchy, Vídeň), i když označení podniková ''e.'' pochází z pozdější doby, od ''Eugena Schmalenbacha'', který postupoval empir.-realisticky. Již krátce po vzniku prvních vysokých obchodních škol vykrystalizovaly koncepce ''Johanna Friedricha Schära'', ''Heinricha Nicklische'' a ''Rudolfa Dietricha'', které jsou normativního charakteru, a teorie ''Wilhelma Riegera'', která byla přísně orientována na rentabilitu. Po 2. svět. válce dominovala faktorová teorie ''Ericha Gutenberga''. Od poloviny 60. l. bylo vyvinuto mnoho dalších alternativních systémů, takže se dá v současné době mluvit o pluralistickém stadiu oboru podniková ''e.''. Podle funkcionálních a institucionálních hledisek se předměty jejího zkoumání člení do 2 skupin: první tvoří jednotlivé funkce podniku (zásobování, výroba, odbyt, financování a investice), druhou spec. oblasti (banky, obchod, doprava, pojišťovnictví). K otázkám nadřazeného významu patří otázky vedení podniku: teorie vedení podniku, personalistika, organizace, plánování, kontrola a také právo.
-''2.'' ''Národní ekonomie''se zabývá pozorováním, analýzou a koordinací aktivit jednotlivých hosp. subjektů (státu, podniků a domácností) v rámci daného právního, spol. a hosp. systému, přír. podmínek (podnebí, nerostného bohatství apod.) a dosaženého stupně vývoje dané země. Jedná se o aktivity v oblasti rozdělování, výroby a spotřeby. Do oboru nár. ''e.'' je také zahrnuto zkoumání vztahů daného ''národního hospodářství'' se zahraničím. Vzhledem k vysokému stupni komplexnosti hosp. aktivit se nár. ''e.'' dělí do dvou oblastí. První je ''makroekonomie'', která zkoumá vzájemné vztahy [[stát|státu]], sektoru [[podnik]] (agregace všech podniků) a sektoru [[domácnost]] (agregace všech domácností) a také jejich vztah k zahraničí (dovoz, vývoz). Makroekonomie se opírá převážně o statist. údaje státních statist. úřadů (hrubý národní produkt, celková nezaměstnanost, inflace, celkový objem investic apod.) a slouží nejen k vysvětlení různých ekon. jevů, ale především je podkladem pro hosp.-polit. rozhodování státu. Druhou oblastí je ''mikroekonomie'', jejímž předmětem je analýza chování jednotlivých prvků ekonomiky (např. určení ceny určitého produktu) nebo chování jednotlivých subjektů – jednoho podniku (teorie nabídky) nebo jednoho spotřebitele (teorie poptávky). ''Teorie nabídky'' vychází z předpokladu, že každý podnik jedná racionálně. Podle min. racionálního principu se podnik snaží dosáhnout určitého zisku s co nejnižšími náklady. Podle max. racionálního principu se podnik snaží při určité výši nákladů o dosažení max. zisku. ''Teorie poptávky'' vychází z předpokladu, že každá domácnost (každý jedinec) má určité potřeby, které může uspokojit konzumem zboží nebo služeb a že každý jedinec jedná racionálně. Podle min. racionálního principu se jedinec snaží určité množství zboží nebo služeb, které mu přinese určitý užitek, koupit za min. cenu, podle max. racionálního principu se jedinec snaží za určitou penežní sumu koupit takové zboží nebo služby, které mu přinesou největší užitek. Každý jedinec rozhoduje o tom, které zboží si koupí a kolik si ho koupí, rozhoduje také o výši volného času (a tím nepřímo o výši příjmu).
+''2.'' ''Národní ekonomie'' se zabývá pozorováním, analýzou a koordinací aktivit jednotlivých hosp. subjektů (státu, podniků a domácností) v rámci daného právního, spol. a hosp. systému, přír. podmínek (podnebí, nerostného bohatství apod.) a dosaženého stupně vývoje dané země. Jedná se o aktivity v oblasti rozdělování, výroby a spotřeby. Do oboru nár. ''e.'' je také zahrnuto zkoumání vztahů daného ''národního hospodářství'' se zahraničím. Vzhledem k vysokému stupni komplexnosti hosp. aktivit se nár. ''e.'' dělí do dvou oblastí. První je ''makroekonomie'', která zkoumá vzájemné vztahy [[stát|státu]], sektoru [[podnik]] (agregace všech podniků) a sektoru [[domácnost]] (agregace všech domácností) a také jejich vztah k zahraničí (dovoz, vývoz). Makroekonomie se opírá převážně o statist. údaje státních statist. úřadů (hrubý národní produkt, celková nezaměstnanost, inflace, celkový objem investic apod.) a slouží nejen k vysvětlení různých ekon. jevů, ale především je podkladem pro hosp.-polit. rozhodování státu. Druhou oblastí je ''mikroekonomie'', jejímž předmětem je analýza chování jednotlivých prvků ekonomiky (např. určení ceny určitého produktu) nebo chování jednotlivých subjektů – jednoho podniku (teorie nabídky) nebo jednoho spotřebitele (teorie poptávky). ''Teorie nabídky'' vychází z předpokladu, že každý podnik jedná racionálně. Podle min. racionálního principu se podnik snaží dosáhnout určitého zisku s co nejnižšími náklady. Podle max. racionálního principu se podnik snaží při určité výši nákladů o dosažení max. zisku. ''Teorie poptávky'' vychází z předpokladu, že každá domácnost (každý jedinec) má určité potřeby, které může uspokojit konzumem zboží nebo služeb a že každý jedinec jedná racionálně. Podle min. racionálního principu se jedinec snaží určité množství zboží nebo služeb, které mu přinese určitý užitek, koupit za min. cenu, podle max. racionálního principu se jedinec snaží za určitou penežní sumu koupit takové zboží nebo služby, které mu přinesou největší užitek. Každý jedinec rozhoduje o tom, které zboží si koupí a kolik si ho koupí, rozhoduje také o výši volného času (a tím nepřímo o výši příjmu).
 <div class="translations">