imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost komerční v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:53Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost komerční v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:57Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:50Z

import na produkční server

Nová stránka

ekonomie neoklasická – současné souhrnné pojmenování několika škol [[ekonomie]], resp. ''národní ekonomie'', jejichž východiskem a základem je teorie ceny a hodnoty rozvinutá na principech [[teorie mezního užitku]]. Někdy se pro ''e.n.'' používá název [[marginalismus]]. Tento směr mění oproti předchozím proudům předmět i metodu zkoumání: orientuje se na analýzu dílčí a všeobecné tržní rovnováhy, využívá většímatematiku, hodnotu zboží (statku) vyvozuje z užitečnosti (subjektivní ''teorie hodnoty''). Obecné zákonitosti vyvozuje ''e.n.'' z racionálního hospodaření jednotlivců, neboť ekon. procesy jsou zprostředkovány jednáním lidí, kteří jsou nadáni vůlí a vědomím. Příčiny jednání je třeba hledat v psychol. podnětech. Jako předchůdci ''e.n.'' jsou označováni ''A. A. Cournot'', ''H. H. Gossen'' a ''J. H. von Thünen''. K průkopníkům ''e.n.'' patří ''C. Menger'', ''W. S. Jevons'' a ''M. E. L. Walras''. Za hlavní představitele ''e.n.'' jsou považováni ''R. E. Lucas'' a ''T. J. Sargent''. Neoklasické přístupy se uplatňují na úrovni mikro- i makroekon. analýzy a neoklasické modely jsou základem prognózování hosp. vývoje.

''E.n.'' se původně vyvíjela paralelně ve třech školách, které se lišily zkoumanou problematikou i metodol. přístupy: rak., lausannské a angloam., resp. cambridgeské. V celkovém vývoji ''e.n.'' je teor.-poznávací vliv rak. školy relativně nejmenší; používala výlučně verbální výklad a její metoda měla převážně kauzální a logicko-deduktivní charakter. Známý je spor o metodu s představiteli mladší školy hist. (''G. Schmoller''). Význ. je ideol. angažovanost proti teorii pracovní hodnoty a [[marxismus|marxismu]]. Hlavními představiteli ''lausannské školy'' jsou ''Walras'' a ''V. Pareto'', kteří bývají spolu s ''Jevonsem'' označováni i jako „matematická škola“, což však dnes již není výstižné, protože aplikace matem. metod, která byla v době vzniku ''e.n.'' význ. přínosem, se již v ekonomii obecně vžila. ''Walras'' zkonstruoval matemat. model situace, k níž směřuje ekonomika založená na svobodné směně produktů, na svobodném prodeji práce, svobodném pohybu kapitálu a svobodném užívání půdy. Jako první se pokusil vytvořit soustavu rovnic vyjadřující všeobecnou rovnováhu cen a směny. Tato rovnováha je definována jako situace, v níž ani spotřebitelé, ani výrobci nemají zájem změnit množství statků a služeb, které požadují nebo nabízejí na různých trzích, což umžňuje považovat tuto situaci za normální, tzn. že ke změnám může dojít jen pod vlivem vnějších (exogenních) příčin. ''Walras'' přitom předpokládal, že výroba je proces, v němž se [[faktory výrobní|výrobní faktory]] spojují podle stálých výr. koeficientů, a to v nulovém čase. Objem hodnoty vyrobeného zboží je shodný s celkovými náklady výroby, které jsou totožné se sumou vyplacenou za koupené služby výr. faktorů, využité ve výrobě. Při takto koncipované rovnováze se se hodnota celkového produktu rovná výr. nákladům, což se na trhu jeví jako rovnost hodnotového objemu nabídky a poptávky (tzv. ''Walrasův zákon''). Díky velkému významu ''Walrasových'' prací bývá „neoklasická analýza“ ztotožňována s výrazem „walrasovská analýza“. Jde o význ. inspirační zdroj pro další pokusy o zachycení podmínek všeobecné rovnováhy např. pomocí strukturálních modelů a také pro hledání předpokladů [[blahobyt|blahobytu]], resp. optimálního stavu společnosti: volná konkurence je základem pro svobodné a optimální rozhodování jednotlivců a sumarizovaný stupeň uspokojení přání jednotlivců tvoří blahobyt celku. Na tento předpoklad navazuje mj. hypotéza tzv. paretovského optima. Angloam. škola (''A. Marshall'', ''J. B. Clark'') vytvořila základy dosud užívaných analytických postupů při zkoumání tvorby poptávky, nabídky, výr. procesu a rozdělování. ''Marshall'' zavedl v ekonomii grafické znázorňování teoretických pouček.

Specif. rysem ''e.n.'' je mikroekon. přístup využívající teorie mezního užitku k prokázání, že využití zdrojů je optimální v situaci čisté a dokonalé [[konkurence]]. Ve vývoji ''e.n.'' se zpravidla rozlišuje období před ''Keynesem'' (tj. do vydání ''Obecné teorie zaměstnanosti, úroku a peněz'' v r. 1936), období opozice sproti dominující keynesovské teorii, kdy byly mj. vypracovány význ. neoklasické modely hosp. růstu (''R. M. Solow''), období „neoklasické syntézy“ s [[keynesismus|keynesismem]] a období „neoklasické renesance“, resp. „nové konzervativní ekonomie“ (po selhání keynesovské hosp. politiky v 70. a 80. l. 20. st.). V současné době se k neoklasickému proudu hlásí „ekonomie strany nabídky“ (suply-side economics), [[monetarismus]] a makroekon. ''teorie racionálních očekávání'', označovaná též jako ''nová klasická makroekonomie'', která má velmi výrazné rysy neoklasické víry v „ekonomického člověka“ (viz [[homo oeconomicus]]), racionálně sledujícího svůj zájem.

<div class="translations">
neo-classical economics
économie néo-classique
neoklasische Ökonomie
economia neoclassica
</div>

Literatura: ''Hudchison, T. W.'': A Review of Economic Doctrines. Oxford 1953; ''Lekachman, R.'': History of Economic Ideas. New York 1959; ''Napoleoni, C.'': Ekonomické myšlení dvacátého století. Praha 1968; ''Piettre, A.'': Histoire de la pensée économique et analyse des théories contemporaines. Paris 1973; ''Schumpeter, J. A.'': History of Economic Analysis. Oxford 1954; ''Sojka, M.'' ed.: Dějiny ekonomických teorií. Praha 1991.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Cikánková Marie|Marie Cikánková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Cikánková Marie]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Hudchison, T. W.'': A Review of Economic Doctrines. Oxford 1953; ''Lekachman, R.'': History of Economic Ideas. New York 1959; ''Napoleoni, C.'': Ekonomické myšlení dvacátého století. Praha 1968; ''Piettre, A.'': Histoire de la pensée économique et analyse des théories contemporaines. Paris 1973; ''Schumpeter, J. A.'': History of Economic Analysis. Oxford 1954; ''Sojka, M.'' ed.: Dějiny ekonomických teorií. Praha 1991.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Cikánková Marie|Marie Cikánková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Cikánková Marie|Marie Cikánková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Cikánková Marie]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Ekonomie neoklasická - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost komerční v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server