Empirie - Historie editací

ZRN v 21. 12. 2017, 12:46

2017-12-21T12:46:17Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:58Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:53Z

import na produkční server

Nová stránka

empirie – (z řec. empeiriea = zkušenost) – v původním významu zkušenost či zkušenostní poznání, tj. [[prožitek]], z nějž díky [[paměť|paměti]] vznikají dále využitelné poznatky. V tomto smyslu se užíval pojem ''e.'' v počátcích formování novověké [[věda|vědy]]. Ale v antice i ve středověkém fil. myšlení byla ''e.'' velmi často spojována se smyslovým vnímáním; poznání získané jejím prostřednictvím bylo odlišováno od poznání kontemplativního či meditativního. Od konce 16. st. přibližně do dob ''F. Bacona'' začíná být ''e.'' spojována se senzualistickou koncepcí teorie poznání, která se utvářela v určité opozici k racionalistické koncepci. Senzualistická filozofie staví do centra pozornosti počitek, ale začleněný do organizované, utříděné lidské ''zkušenosti'', tedy ''e.'', která není již spontánní, nahodilou lidskou zkušeností, nýbrž nabývá věd. charakteru. Od té doby se pojetí ''e.'' vyvíjí ve vztahu k [[teorie|teorii]] i pod jejím vlivem. Dnes již není ''e.'' chápána jen jako utříděné smyslové zkušenostní poznatky, ale zahrnuje i poznatky získané pomocí složitých přístrojů a složitých metodol. postupů. Charakter práce s empir. materiálem ovlivňuje i metody rozvoje teorie. Z tohoto spojení se vyvinula koncepce induktivních úsudků, s jejímiž základy se lze setkat již u ''F. Bacona'', která ale vyústila do své klasické podoby v díle ''J. S. Milla'' a v dnešní době je rozvíjena v podobě induktivních logik a induktivních teorií (viz [[dedukce]]). Všechny spol. vědy se opírají o ''e.''; její nedostatek zpravidla vede k tomu, že se teorie mění ve spekulaci, její přecenění vede k tzv. [[empiricismus|empiricismu]], v limitních případech k podceňování či úplnému odmítání teorie. Rovnováha mezi empir. a teor. polohou je důležitá pro určení místa [[výzkum empirický|empirického výzkumu]] v s-gickém poznání. Jednotlivé [[techniky sběru informací]] se opírají o různé typy ''e.''. Nejběžnější je sběr zkušeností [[respondent|respondenta]], jejich třídění a zobecňování. Interpretace výsledků výzkumu a tvorba teor. s-gických koncepcí se opírají i o životní zkušenosti výzk. pracovníka. Některé soudobé s-gické přístupy tento typ ''e.'' opět zdůrazňují (viz [[sociologie kvalitativní]], [[sociologie fenomenologická]]).

<div class="translations">
experience
empirie, expérience
Empirie
empiria
</div>

Literatura: ''Essler, W. K.'': Wissenschaftstheorie I, II. Freiburg-München 1970; ''Švyriov, V. S.'': Teorietické a empirické vo vedeckom poznaní. Bratislava 1982.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]'' 
[[Kategorie:Aut: Čechák Vladimír]]
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
[[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]]
[[Kategorie:VSgS]]

← Starší verze		Verze z 21. 12. 2017, 12:46
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">empirie</span> – (z řec. empeiriea = zkušenost) – v původním významu zkušenost či zkušenostní poznání, tj. [[prožitek]], z nějž díky [[paměť\|paměti]] vznikají dále využitelné poznatky. V tomto smyslu se užíval pojem ''e.'' v počátcích formování novověké [[věda\|vědy]]. Ale v antice i ve středověkém fil. myšlení byla ''e.'' velmi často spojována se smyslovým vnímáním; poznání získané jejím prostřednictvím bylo odlišováno od poznání kontemplativního či meditativního. Od konce 16. st. přibližně do dob ''F. Bacona'' začíná být ''e.'' spojována se senzualistickou koncepcí teorie poznání, která se utvářela v určité opozici k racionalistické koncepci. Senzualistická filozofie staví do centra pozornosti počitek, ale začleněný do organizované, utříděné lidské ''zkušenosti'', tedy ''e.'', která není již spontánní, nahodilou lidskou zkušeností, nýbrž nabývá věd. charakteru. Od té doby se pojetí ''e.'' vyvíjí ve vztahu k [[teorie\|teorii]] i pod jejím vlivem. Dnes již není ''e.'' chápána jen jako utříděné smyslové zkušenostní poznatky, ale zahrnuje i poznatky získané pomocí složitých přístrojů a složitých metodol. postupů. Charakter práce s empir. materiálem ovlivňuje i metody rozvoje teorie. Z tohoto spojení se vyvinula koncepce induktivních úsudků, s jejímiž základy se lze setkat již u ''F. Bacona'', která ale vyústila do své klasické podoby v díle ''J. S. Milla'' a v dnešní době je rozvíjena v podobě induktivních logik a induktivních teorií (viz [[dedukce]]). Všechny spol. vědy se opírají o ''e.''; její nedostatek zpravidla vede k tomu, že se teorie mění ve spekulaci, její přecenění vede k tzv. [[empiricismus\|empiricismu]], v limitních případech k podceňování či úplnému odmítání teorie. Rovnováha mezi empir. a teor. polohou je důležitá pro určení místa [[výzkum empirický\|empirického výzkumu]] v s-gickém poznání. Jednotlivé [[techniky sběru informací]] se opírají o různé typy ''e.''. Nejběžnější je sběr zkušeností [[respondent\|respondenta]], jejich třídění a zobecňování. Interpretace výsledků výzkumu a tvorba teor. s-gických koncepcí se opírají i o životní zkušenosti výzk. pracovníka. Některé soudobé s-gické přístupy tento typ ''e.'' opět zdůrazňují (viz [[sociologie kvalitativní]], [[sociologie fenomenologická]]).	+	<span id="entry">empirie</span> – (z řec. empeiriea = zkušenost) – v původním významu zkušenost či zkušenostní poznání, tj. [[prožitek]], z nějž díky [[paměť\|paměti]] vznikají dále využitelné poznatky. V tomto smyslu se užíval pojem ''e.'' v počátcích formování novověké [[věda\|vědy]]. Ale v antice i ve středověkém fil. myšlení byla ''e.'' velmi často spojována se smyslovým vnímáním; poznání získané jejím prostřednictvím bylo odlišováno od poznání kontemplativního či meditativního. Od konce 16. st. přibližně do dob ''F. Bacona'' začíná být ''e.'' spojována se senzualistickou koncepcí teorie poznání, která se utvářela v určité opozici k racionalistické koncepci. Senzualistická filozofie staví do centra pozornosti počitek, ale začleněný do organizované, utříděné lidské ''zkušenosti'', tedy ''e.'', která není již spontánní, nahodilou lidskou zkušeností, nýbrž nabývá věd. charakteru. Od té doby se pojetí ''e.'' vyvíjí ve vztahu k [[teorie\|teorii]] i pod jejím vlivem. Dnes již není ''e.'' chápána jen jako utříděné smyslové zkušenostní poznatky, ale zahrnuje i poznatky získané pomocí složitých přístrojů a složitých metodol. postupů. Charakter práce s empir. materiálem ovlivňuje i metody rozvoje teorie. Z tohoto spojení se vyvinula koncepce induktivních úsudků, s jejímiž základy se lze setkat již u ''F. Bacona'', která ale vyústila do své klasické podoby v díle ''J. S. Milla'' a v dnešní době je rozvíjena v podobě induktivních logik a induktivních teorií (viz [[dedukce]]). Všechny spol. vědy se opírají o ''e.''; její nedostatek zpravidla vede k tomu, že se teorie mění ve spekulaci, její přecenění vede k tzv. [[empiricismus\|empiricismu]], v limitních případech k podceňování či úplnému odmítání teorie. Rovnováha mezi empir. a teor. polohou je důležitá pro určení místa [[výzkum empirický\|empirického výzkumu]] v s-gickém poznání. Jednotlivé [[techniky sběru informací]] se opírají o různé typy ''e.'' Nejběžnější je sběr zkušeností [[respondent\|respondenta]], jejich třídění a zobecňování. Interpretace výsledků výzkumu a tvorba teor. s-gických koncepcí se opírají i o životní zkušenosti výzk. pracovníka. Některé soudobé s-gické přístupy tento typ ''e.'' opět zdůrazňují (viz [[sociologie kvalitativní]], [[sociologie fenomenologická]]).

	<div class="translations">		<div class="translations">

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Essler, W. K.'': Wissenschaftstheorie I, II. Freiburg-München 1970; ''Švyriov, V. S.'': Teorietické a empirické vo vedeckom poznaní. Bratislava 1982.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Čechák Vladimír]]
 [[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
 [[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]]
 [[Kategorie:VSgS]]