Etika protestantská - Historie editací

ZRN v 21. 12. 2017, 13:02

2017-12-21T13:02:30Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:00Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:57Z

import na produkční server

Nová stránka

etika protestantská – pojem, který zavedl ''Max Weber'' pro náb. motivované postoje k práci a povolání v rámci [[protestantismus|protestantismu]]. Své názory, vyložené v práci ''Protestantische Ethik und der Geits'' (1904) opírá o rozsáhlý hist. a statist. materiál. Jeho cílem nebylo postihnout [[etika křesťanská|křesťanskou etiku]], resp. ''e.p.'' v jejím celku, ale analyzovat její podíl na utváření kap. společnosti. Takto postavená otázka byla inspirována hist. faktem, že k ustanovení kap. poměrů došlo nejprve právě v zemích, kde protestantismus dominoval, resp. že zakládal jedinou křesťanskou skupinu, která byla ekon. aktivní, ať již byla v menšině, nebo ve většině (platí to zejm. o kalvinistech a skupinách s nimi geneticky spřízněných). Vznikl tak význ. příspěvek k otázce, nakolik jsou hosp. systémy pouze dílem ekon. samopohybu a nakolik jsou ovlivňovány i duchovně dějinnými elementy, étosem převládajícím ve společnosti, v níž se etablují. Podle ''Webera'' ideje sice neurčují bezprostředně jednání lidí, ale „obrazy světa“ utvořené idejemi byly velice často výhybkami určujícími dráhy, v nichž dynamika zájmů usměrňovala jednání (''Gesammelte Aufsätze zur Religionssoziologie''). Na protestantismu tedy ''Webera'' zajímal především jeho „racionalizační potenciál“, praktické uplatnění iracionálních motivací a náb. hodnot v racionálních vnitrosvětských aktivitách, kde platí principy kalkulu. Výchozí motiv a cíl jednání však mohou nabýt rázu instrumentální analytické racionality, která se klasicky uplatňuje ve sféře ekonomiky. V pozdějších formách kapitalismu je vzájemné zprostředkování racionality a iracionality komplikovanější a má jiné formy, ale princip je týž. Centrálním pojmem ''e.p.'', která je v hist. souvislosti nazývána též ''etikou reformační'', je [[predestinace]], od níž se odvíjí hledání vnějších znaků předurčenosti v předmětné aktivitě lidí. Toto pojetí, nacházející se již v kalvinismu 16. st., klasicky dotvořil angl. puritanismus 17. st. Proto jako synonymum ''e.p.'' vystupuje pojem ''puritánská etika''. Už v kalvinismu je implicitně obsaženo pojetí životního stylu jako plánovitého vztahu k životu a využití času ve znamení šetrnosti, střídmosti a střízlivosti, tedy naplněného praktickými aktivitami a zdrženlivého ke smyslově „hýřivé nádheře“ (projevující se v hostinách, šatech, neprospěšné společnosti, zbytečných rozhovorech atd.). Vnitrosvětská [[askeze]] byla spojena s potřebami původní kap. akumulace. Život byl pojat jako homogenní systém s dvěma vzájemně podmíněnými protipóly – vírou a prací. Ideál disciplinovanosti, systemizace a perspektivizace lidského života získal náb. rámec. Ospravedlňující Bůh vyzývá k neúmornému „posvěcování“. Pesimistické pojetí člověka jako hříšníka vede spíše ke spoléhání se na obráceného jedince než na indiferentní kolektivitu – odtud plyne individualistický rys kalvinistické etiky: prospěch celku se dá nejlépe zajistit nezávislou prací individuí. Nejde tedy o práci především k vlastnímu prospěchu, ale o vytvoření disponibilního majetku pro Boha, a tak naplnění svého poslání.

Protestanští teologové přispěli k abstrahování pojmu [[práce]], a tak ovlivnili i klasickou angl. polit. ekonomii. Vytvořili vlastně profesní etiku, která odstranila formální rozpolcení životních zásad na dvě oblasti, fakticky ovšem nezabránila novému rozrůzňování osobní a spol. morálky, související se soustavou rolí, v nichž se jednotlivý život může stát nepřehledným. Puritán se snaží vyčíst Boží vůli zprostředkovanou slovem [[bible]] i z „logiky událostí“. Člověk má realitu přemáhat, překonávat svou pokleslou přirozenost, podobně jako má vnější přírodu obdělávat a nenechat ležet ladem; záleží na něm, čím sám sebe učiní. Klasické vyjádření ''e.p.'' se objevuje především v 17. st. v dílech ''J. Bunyana'', ''R. Baxtera'', dále ''M. Henryho'', ''T. Adamse'', ''L. Beylyho'', ''J. Janewaye'' aj. Klasickým výrazem ''e.p.'' z období po stabilizaci výsledků angl. revoluce v 18. st. je ''metodismus''. Jeho zakladateli jsou ''J. B. Wesley'', ''Ch. Wesley'' a ''G. Whitefield''. ''E.p.'' povolání nalezla svůj ohlas zejm. v USA. Puritánský mýtus je součástí kult. zkušenosti am. společnosti. Jeho struktura se sice proměňuje (ústup asketismu, sekularizace života a myšlení), ale řada stereotypů zůstává, ať již si to jejich nositelé uvědomují či nikoli. Puritánské kořeny má stejně tak tzv. drsný individualismus (rugged individualism) jako charitativní proexistentnost, který je rovněž charakteristický pro am. společnost. To, do jaké míry se kult. ovzduší opírá alespoň o sekularizované hodnoty ''e.p.'', se zřejmě dodnes projektuje do závažných rozdílů ve fungování spol. systémů, jak ukazuje např. srovnání euroam. demokr. kapitalismu s latiskoam. merkantilismem. Pro spol. koncepce protestanských myslitelů je příznačný sklon k odstraňování spol. problémů cestou reforem, i když společenskosmluvní koncepce, které vyrostly na půdě protestantismu, byly příležitostně i základem revol. vývoje. ''Weberovo'' dílo zůstává zákl. monografií o ''e.p.'', která otevřela rozsáhlou diskusi.

<div class="translations">
Protestant ethic
éthique protestante
protestantische Ethik
etica protestante
</div>

Literatura: ''Novak, M.'': (1982) Duch demokratického kapitalismu. Praha 1991; ''Ransdorf, M.'': Z myšlenkového světa reformace. Praha 1989; ''Weber, M.'': (1904) Die protestantische Ethik und der Geist des Kapitalismus. Hamburg 1969.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav|Miroslav Ransdorf]]'' 
[[Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav]]
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
[[Kategorie:VSgS]]

← Starší verze		Verze z 21. 12. 2017, 13:02
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">etika protestantská</span> – pojem, který zavedl ''Max Weber'' pro náb. motivované postoje k práci a povolání v rámci [[protestantismus\|protestantismu]]. Své názory, vyložené v práci ''Protestantische Ethik und der Geits'' (1904) opírá o rozsáhlý hist. a statist. materiál. Jeho cílem nebylo postihnout [[etika křesťanská\|křesťanskou etiku]], resp. ''e.p.'' v jejím celku, ale analyzovat její podíl na utváření kap. společnosti. Takto postavená otázka byla inspirována hist. faktem, že k ustanovení kap. poměrů došlo nejprve právě v zemích, kde protestantismus dominoval, resp. že zakládal jedinou křesťanskou skupinu, která byla ekon. aktivní, ať již byla v menšině, nebo ve většině (platí to zejm. o kalvinistech a skupinách s nimi geneticky spřízněných). Vznikl tak význ. příspěvek k otázce, nakolik jsou hosp. systémy pouze dílem ekon. samopohybu a nakolik jsou ovlivňovány i duchovně dějinnými elementy, étosem převládajícím ve společnosti, v níž se etablují. Podle ''Webera'' ideje sice neurčují bezprostředně jednání lidí, ale „obrazy světa“ utvořené idejemi byly velice často výhybkami určujícími dráhy, v nichž dynamika zájmů usměrňovala jednání (''Gesammelte Aufsätze zur Religionssoziologie''). Na protestantismu tedy ''Webera'' zajímal především jeho „racionalizační potenciál“, praktické uplatnění iracionálních motivací a náb. hodnot v racionálních vnitrosvětských aktivitách, kde platí principy kalkulu. Výchozí motiv a cíl jednání však mohou nabýt rázu instrumentální analytické racionality, která se klasicky uplatňuje ve sféře ekonomiky. V pozdějších formách kapitalismu je vzájemné zprostředkování racionality a iracionality komplikovanější a má jiné formy, ale princip je týž. Centrálním pojmem ''e.p.'', která je v hist. souvislosti nazývána též ''etikou reformační'', je [[predestinace]], od níž se odvíjí hledání vnějších znaků předurčenosti v předmětné aktivitě lidí. Toto pojetí, nacházející se již v kalvinismu 16. st., klasicky dotvořil angl. puritanismus 17. st. Proto jako synonymum ''e.p.'' vystupuje pojem ''puritánská etika''. Už v kalvinismu je implicitně obsaženo pojetí životního stylu jako plánovitého vztahu k životu a využití času ve znamení šetrnosti, střídmosti a střízlivosti, tedy naplněného praktickými aktivitami a zdrženlivého ke smyslově „hýřivé nádheře“ (projevující se v hostinách, šatech, neprospěšné společnosti, zbytečných rozhovorech atd.). Vnitrosvětská [[askeze]] byla spojena s potřebami původní kap. akumulace. Život byl pojat jako homogenní systém s dvěma vzájemně podmíněnými protipóly – vírou a prací. Ideál disciplinovanosti, systemizace a perspektivizace lidského života získal náb. rámec. Ospravedlňující Bůh vyzývá k neúmornému „posvěcování“. Pesimistické pojetí člověka jako hříšníka vede spíše ke spoléhání se na obráceného jedince než na indiferentní kolektivitu – odtud plyne individualistický rys kalvinistické etiky: prospěch celku se dá nejlépe zajistit nezávislou prací individuí. Nejde tedy o práci především k vlastnímu prospěchu, ale o vytvoření disponibilního majetku pro Boha, a tak naplnění svého poslání.	+	<span id="entry">etika protestantská</span> – pojem, který zavedl ''Max Weber'' pro náb. motivované postoje k práci a povolání v rámci [[protestantismus\|protestantismu]]. Své názory, vyložené v práci ''Protestantische Ethik und der Geits des Kapitalismus'' (1904) opírá o rozsáhlý hist. a statist. materiál. Jeho cílem nebylo postihnout [[etika křesťanská\|křesťanskou etiku]], resp. ''e.p.'' v jejím celku, ale analyzovat její podíl na utváření kap. společnosti. Takto postavená otázka byla inspirována hist. faktem, že k ustanovení kap. poměrů došlo nejprve právě v zemích, kde protestantismus dominoval, resp. že zakládal jedinou křesťanskou skupinu, která byla ekon. aktivní, ať již byla v menšině, nebo ve většině (platí to zejm. o kalvinistech a skupinách s nimi geneticky spřízněných). Vznikl tak význ. příspěvek k otázce, nakolik jsou hosp. systémy pouze dílem ekon. samopohybu a nakolik jsou ovlivňovány i duchovně dějinnými elementy, étosem převládajícím ve společnosti, v níž se etablují. Podle ''Webera'' ideje sice neurčují bezprostředně jednání lidí, ale „obrazy světa“ utvořené idejemi byly velice často výhybkami určujícími dráhy, v nichž dynamika zájmů usměrňovala jednání (''Gesammelte Aufsätze zur Religionssoziologie''). Na protestantismu tedy ''Webera'' zajímal především jeho „racionalizační potenciál“, praktické uplatnění iracionálních motivací a náb. hodnot v racionálních vnitrosvětských aktivitách, kde platí principy kalkulu. Výchozí motiv a cíl jednání však mohou nabýt rázu instrumentální analytické racionality, která se klasicky uplatňuje ve sféře ekonomiky. V pozdějších formách kapitalismu je vzájemné zprostředkování racionality a iracionality komplikovanější a má jiné formy, ale princip je týž. Centrálním pojmem ''e.p.'', která je v hist. souvislosti nazývána též ''etikou reformační'', je [[predestinace]], od níž se odvíjí hledání vnějších znaků předurčenosti v předmětné aktivitě lidí. Toto pojetí, nacházející se již v kalvinismu 16. st., klasicky dotvořil angl. puritanismus 17. st. Proto jako synonymum ''e.p.'' vystupuje pojem ''puritánská etika''. Už v kalvinismu je implicitně obsaženo pojetí životního stylu jako plánovitého vztahu k životu a využití času ve znamení šetrnosti, střídmosti a střízlivosti, tedy naplněného praktickými aktivitami a zdrženlivého ke smyslově „hýřivé nádheře“ (projevující se v hostinách, šatech, neprospěšné společnosti, zbytečných rozhovorech atd.). Vnitrosvětská [[askeze]] byla spojena s potřebami původní kap. akumulace. Život byl pojat jako homogenní systém s dvěma vzájemně podmíněnými protipóly – vírou a prací. Ideál disciplinovanosti, systemizace a perspektivizace lidského života získal náb. rámec. Ospravedlňující Bůh vyzývá k neúmornému „posvěcování“. Pesimistické pojetí člověka jako hříšníka vede spíše ke spoléhání se na obráceného jedince než na indiferentní kolektivitu – odtud plyne individualistický rys kalvinistické etiky: prospěch celku se dá nejlépe zajistit nezávislou prací individuí. Nejde tedy o práci především k vlastnímu prospěchu, ale o vytvoření disponibilního majetku pro Boha, a tak naplnění svého poslání.

	Protestanští teologové přispěli k abstrahování pojmu [[práce]], a tak ovlivnili i klasickou angl. polit. ekonomii. Vytvořili vlastně profesní etiku, která odstranila formální rozpolcení životních zásad na dvě oblasti, fakticky ovšem nezabránila novému rozrůzňování osobní a spol. morálky, související se soustavou rolí, v nichž se jednotlivý život může stát nepřehledným. Puritán se snaží vyčíst Boží vůli zprostředkovanou slovem [[bible]] i z „logiky událostí“. Člověk má realitu přemáhat, překonávat svou pokleslou přirozenost, podobně jako má vnější přírodu obdělávat a nenechat ležet ladem; záleží na něm, čím sám sebe učiní. Klasické vyjádření ''e.p.'' se objevuje především v 17. st. v dílech ''J. Bunyana'', ''R. Baxtera'', dále ''M. Henryho'', ''T. Adamse'', ''L. Beylyho'', ''J. Janewaye'' aj. Klasickým výrazem ''e.p.'' z období po stabilizaci výsledků angl. revoluce v 18. st. je ''metodismus''. Jeho zakladateli jsou ''J. B. Wesley'', ''Ch. Wesley'' a ''G. Whitefield''. ''E.p.'' povolání nalezla svůj ohlas zejm. v USA. Puritánský mýtus je součástí kult. zkušenosti am. společnosti. Jeho struktura se sice proměňuje (ústup asketismu, sekularizace života a myšlení), ale řada stereotypů zůstává, ať již si to jejich nositelé uvědomují či nikoli. Puritánské kořeny má stejně tak tzv. drsný individualismus (rugged individualism) jako charitativní proexistentnost, který je rovněž charakteristický pro am. společnost. To, do jaké míry se kult. ovzduší opírá alespoň o sekularizované hodnoty ''e.p.'', se zřejmě dodnes projektuje do závažných rozdílů ve fungování spol. systémů, jak ukazuje např. srovnání euroam. demokr. kapitalismu s latiskoam. merkantilismem. Pro spol. koncepce protestanských myslitelů je příznačný sklon k odstraňování spol. problémů cestou reforem, i když společenskosmluvní koncepce, které vyrostly na půdě protestantismu, byly příležitostně i základem revol. vývoje. ''Weberovo'' dílo zůstává zákl. monografií o ''e.p.'', která otevřela rozsáhlou diskusi.		Protestanští teologové přispěli k abstrahování pojmu [[práce]], a tak ovlivnili i klasickou angl. polit. ekonomii. Vytvořili vlastně profesní etiku, která odstranila formální rozpolcení životních zásad na dvě oblasti, fakticky ovšem nezabránila novému rozrůzňování osobní a spol. morálky, související se soustavou rolí, v nichž se jednotlivý život může stát nepřehledným. Puritán se snaží vyčíst Boží vůli zprostředkovanou slovem [[bible]] i z „logiky událostí“. Člověk má realitu přemáhat, překonávat svou pokleslou přirozenost, podobně jako má vnější přírodu obdělávat a nenechat ležet ladem; záleží na něm, čím sám sebe učiní. Klasické vyjádření ''e.p.'' se objevuje především v 17. st. v dílech ''J. Bunyana'', ''R. Baxtera'', dále ''M. Henryho'', ''T. Adamse'', ''L. Beylyho'', ''J. Janewaye'' aj. Klasickým výrazem ''e.p.'' z období po stabilizaci výsledků angl. revoluce v 18. st. je ''metodismus''. Jeho zakladateli jsou ''J. B. Wesley'', ''Ch. Wesley'' a ''G. Whitefield''. ''E.p.'' povolání nalezla svůj ohlas zejm. v USA. Puritánský mýtus je součástí kult. zkušenosti am. společnosti. Jeho struktura se sice proměňuje (ústup asketismu, sekularizace života a myšlení), ale řada stereotypů zůstává, ať již si to jejich nositelé uvědomují či nikoli. Puritánské kořeny má stejně tak tzv. drsný individualismus (rugged individualism) jako charitativní proexistentnost, který je rovněž charakteristický pro am. společnost. To, do jaké míry se kult. ovzduší opírá alespoň o sekularizované hodnoty ''e.p.'', se zřejmě dodnes projektuje do závažných rozdílů ve fungování spol. systémů, jak ukazuje např. srovnání euroam. demokr. kapitalismu s latiskoam. merkantilismem. Pro spol. koncepce protestanských myslitelů je příznačný sklon k odstraňování spol. problémů cestou reforem, i když společenskosmluvní koncepce, které vyrostly na půdě protestantismu, byly příležitostně i základem revol. vývoje. ''Weberovo'' dílo zůstává zákl. monografií o ''e.p.'', která otevřela rozsáhlou diskusi.

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Novak, M.'': (1982) Duch demokratického kapitalismu. Praha 1991; ''Ransdorf, M.'': Z myšlenkového světa reformace. Praha 1989; ''Weber, M.'': (1904) Die protestantische Ethik und der Geist des Kapitalismus. Hamburg 1969.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav|Miroslav Ransdorf]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav|Miroslav Ransdorf]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
 [[Kategorie:VSgS]]