Etnografie - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo etnografie v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:11Z

Přidána poslední věta Viz též heslo etnografie v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 21. 12. 2017, 13:13

2017-12-21T13:13:21Z

ZRN v 21. 12. 2017, 13:11

2017-12-21T13:11:56Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:01Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:58Z

import na produkční server

Nová stránka

etnografie – (z řec. graphein = popisovat) – popis etnické skupiny (etnosu, [[etnikum|etnika]]), ''národopis''. Pojem ''e.'' se stal trvalou součástí pojmového aparátu věd o společnosti a kultuře v průběhu 19. st. Využití nacházel zejm. tam, kde lidská společnost byla popisována a klasifikována na základě specifik ve [[způsob života|způsobu života]] a v [[kultura|kultuře]]. Významová konotace slova ''e.'' se v rámci jednotlivých vědních disciplín a škol výrazně liší. V rámci sociálních angloam. nebo kult. antropologických škol je pojmem ''e.'' označována: ''1.'' odborná subdisciplína soustředěná na primární sběr dat v terénu, zejm. při výzkumu malých, v určitých oblastech kult. uzavřených společenství; ''2.'' sběr materiálu o způsobu života a kultuře specif. společenství a zákl. vyhodnocení sebraného materiálu jako součást širšího badatelského záměru (tzv. [[výzkum terénní|terénní výzkum]] a jeho zpracování); ''3.'' liter. zpracování výsledků výzkumu, ve kterém jsou zdůrazněna specifika způsobu života daného společenství (skupiny), příp. je skupina porovnávána se srovnatelným ekvivalentem (v čes. kontextu tzv. národopisná monografie). Základy k použití pojmu v uvedených významech v současných angloam. soc., resp. kult. antropol. školách položil především ''B. Malinowski'', který při aplikaci funkcionalistické teorie zdůrazňoval význam terénního výzkumu a zúčastněného pozorování. Obdobné konotace pojmu ''e.'' se objevují i v dalších vědách o člověku a kultuře. Např. v archeologii je za ''e.'' označován sběr materiálu v „živém“ terénu, který umožňuje nacházet analogie k datům získaným klasickými archeologickými metodami. Takovýto kombinovaný etnograficko-archeologický výzkum bývá někdy nazýván [[etnoarcheologie]] (''Kent'', 1987). Obdobně je pojem ''e.'' užíván v psychol. vědách, kde označuje hloubkový výzkum malých kult., soc. nebo generačně vymezených skupin ve specif. prostředí. Ve všech těchto pojetích ''e.'' badatel v přímém kontaktu popisuje kult. specifikum, kategorizuje je na základě srovnání s dalšími badatelskými výsledky o jiných skupinách či typech kultur (viz např. ''R. Piddington'', 1957, ''M. Herzfeld'', 1989 aj.). V zemích, kde našla své pevné místo [[etnologie]] (např. Francie, Španělsko, Portugalsko, část. Švédsko, Norsko atd.), se významový podtext ''e.'' posouvá v tom smyslu, že se jeví spíše jako odkaz ke sběratelství, muzeologii, vytváření kult. dědictví atd. (bez pejorativního zabarvení).

V čes. literatuře 19. st. nebyl pojem ''e.'' příliš často používán, byl považován za synonymum čes. slova národopis a jeho chápání se posouvalo k popisu [[národ|národů]]. Nejčastěji byla ''e.'' vysvětlována jako nauka, jejímž předmětem je vlastní národ a „veškerá jeho bytnost“ (''K. H. Otto'', 1894). Obsah pojmu ''e.'' se v Čechách vyvíjel v souvztažnosti s pojmy národozpyt, lidopis (původně používán jako překladový ekvivalent ''folkloristiky'', kult. historie a [[antropologie]]. V praxi byly tyto pojmy libovolně zaměňovány (vyjma antropologie) navzdory snahám přesněji vymezit jejich obsah (viz např. ''R. Kovář'', 1897). V průběhu 1. poloviny 20. st. se vymezení ''e.'' ustálilo v podobě výrazně odlišné od původního významu i některých překladových ekvivalentů, a to jako „lidověda“ (Volkskunde), s důrazem na lidovou kulturu vlastního etnika (etymologicky se blíží ke starším vymezení pojmu folkloristika), s odkazy na tradiční jevy hmotné a duchovní kultury a na její zkoumání jako hist. jevu v intencích historie kultury, „malé historie“ nebo dějin každodenního života. Charakter popisnosti bez ambicí na široké zobecnění a vytváření vlastních fil.-metodol. náhledů byl v praxi většinou zachován, navenek se však disciplína deklarovala jako „věda“, součást hist. věd. Obdobný proces posunu významu pojmu ''e.'' nastal i v dalších státech (v různých obměnách v Polsku, Maďarsku, Bulharsku, býv. SSSR atd.). V uvedených státech, včetně Československa, lze sledovat potíže s operacionalizací pojmu a občasné tendence redefinovat jej v souladu s měnícími se výzkumnými ambicemi lidí, kteří se tímto oborem zabývali.

Výzkumy současného způsobu života a kultury vlastního etnika ukázaly, že indikátory výzkumu lidové kultury, na kterých byla specifika ''e.'' jako oboru postavena (oděv, strava, bydlení a vybavení domácnosti, rodinný a spol. život, domácká výroba, lidové umění, lidové zvyky, obyčeje atd.), lze sice použít u určitých typů venkovských pospolitostí, už ale ne vždy např. při výzkumu v urbánním prostoru na sídlištích, a jejich širší exploatace je omezena průnikem masové kultury. [[lid|Lid]] jako klíčový pojem ''e.'' se stále více obnažoval ve své relativnosti a neuchopitelnosti. Práce etnografa při výzkumu současné kultury se začala přibližovat práci [[sociolog|sociologa]]. Vše to vyvolalo širokou teor. diskusi, do které z čes. badatelů nejúčinněji zasáhli ''V. Tůmová'' (1964) svým pokusem načrtnout oblasti zájmu ''e.'' a [[sociologie]] a ''M. Stuchlík'' s ''L. Holým'' (1964), kteří se pokusili redefinovat předmět zkoumání ''e.'' ve prospěch pospolitostí relativně ekon. a kult. uzavřených. Přes určitý teor. přínos se ale výsledky těchto diskusí odrazily v badatelské praxi velmi málo. Další redefinování pojmu ''e.'' bylo nabídnuto a částečně i přijato v 70. a 80. l. v pracích ''J. V. Bromleje'', kde ''e.'' vystupovala jako „věda o etnosu“ (resp. etnikách). Do pozadí byla tehdy zatlačena otázka etnografického specifika (zejm. v oblasti materiální kultury) a naopak zdůrazněna oblast vědomí sounáležitosti dané skupiny. „Klasická etnografie“ tak získala renovovaný hlavní předmět studia, ale zároveň ztratila metodologii a zažité zájmové oblasti. V 90. l. se ''e.'' jako název vědního oboru v čes. prostředí opouští a nahrazuje se etnologií. ''E.'' setrvává především jako empirická a muzeologická disciplína, přibližuje se tedy původnímu významu a jeho překladovým ekvivalentům v zahraničních literaturách.

<div class="translations">
ethnography
ethnographie
Ethnographie, Volkskunde
etnografia
</div>

Literatura: ''Boas, F.'': Kwakiutl Ethnography. Chicago 1975; ''Bromlej, J. V.'': Etnos i etnografija. Moskva 1973; ''Evans-Pritchard, E. E.'': Social Anthropology. London 1951; ''Herskowits, M.'': Man and his Works. New York 1952; ''Herzfeld, M.'': Anthropology Through the Looking-Glass. Critical Ethnography in the Margins of Europe. Cambridge 1989; ''Holý, L.'' – ''Stuchlík, M.'': Co je a co není etnografie. ''Český'' lid, ''51'', 1964; ''Kent, S.'': Method and Theory for Activity Area Research. New York 1987; ''Kovář, E.'': Národopis a úkoly NSČ. Národopisný věstník ČS, ''1'', 1897, č. 1; ''Kuper, A.'' ed.: Conceptualizing Society. London 1992; ''Prichard, J. C.'': The Natural History of Man. London 1843; ''Tůmová, V.'': Etnografické studium a sociologie. ''Český'' lid, ''51'', 1964.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Uherek Zdeněk|Zdeněk Uherek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Uherek Zdeněk]]
[[Kategorie:Terminologie/etnikum, národ, rasa]]
[[Kategorie:Terminologie/kultura, civilizace]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Boas, F.'': Kwakiutl Ethnography. Chicago 1975; ''Bromlej, J. V.'': Etnos i etnografija. Moskva 1973; ''Evans-Pritchard, E. E.'': Social Anthropology. London 1951; ''Herskowits, M.'': Man and his Works. New York 1952; ''Herzfeld, M.'': Anthropology Through the Looking-Glass. Critical Ethnography in the Margins of Europe. Cambridge 1989; ''Holý, L.'' – ''Stuchlík, M.'': Co je a co není etnografie. ''Český'' lid, ''51'', 1964; ''Kent, S.'': Method and Theory for Activity Area Research. New York 1987; ''Kovář, E.'': Národopis a úkoly NSČ. Národopisný věstník ČS, ''1'', 1897, č. 1; ''Kuper, A.'' ed.: Conceptualizing Society. London 1992; ''Prichard, J. C.'': The Natural History of Man. London 1843; ''Tůmová, V.'': Etnografické studium a sociologie. ''Český'' lid, ''51'', 1964.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Boas, F.'': Kwakiutl Ethnography. Chicago 1975; ''Bromlej, J. V.'': Etnos i etnografija. Moskva 1973; ''Evans-Pritchard, E. E.'': Social Anthropology. London 1951; ''Herskowits, M.'': Man and his Works. New York 1952; ''Herzfeld, M.'': Anthropology Through the Looking-Glass. Critical Ethnography in the Margins of Europe. Cambridge 1989; ''Holý, L.'' – ''Stuchlík, M.'': Co je a co není etnografie. ''Český'' lid, ''51'', 1964; ''Kent, S.'': Method and Theory for Activity Area Research. New York 1987; ''Kovář, E.'': Národopis a úkoly NSČ. ''Národopisný věstník ČS'', ''1'', 1897, č. 1; ''Kuper, A.'' ed.: Conceptualizing Society. London 1992; ''Prichard, J. C.'': The Natural History of Man. London 1843; ''Tůmová, V.'': Etnografické studium a sociologie. ''Český lid'', ''51'', 1964.
 ''[[:Kategorie:Aut: Uherek Zdeněk|Zdeněk Uherek]]''<br />

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">etnografie</span> – (z řec. graphein = popisovat) – popis etnické skupiny (etnosu, [[etnikum|etnika]]), ''národopis''. Pojem ''e.'' se stal trvalou součástí pojmového aparátu věd o společnosti a kultuře v průběhu 19. st. Využití nacházel zejm. tam, kde lidská společnost byla popisována a klasifikována na základě specifik ve [[způsob života|způsobu života]] a v [[kultura|kultuře]]. Významová konotace slova ''e.'' se v rámci jednotlivých vědních disciplín a škol výrazně liší. V rámci sociálních angloam. nebo kult. antropologických škol je pojmem ''e.'' označována: ''1.'' odborná subdisciplína soustředěná na primární sběr dat v terénu, zejm. při výzkumu malých, v určitých oblastech kult. uzavřených společenství; ''2.'' sběr materiálu o způsobu života a kultuře specif. společenství a zákl. vyhodnocení sebraného materiálu jako součást širšího badatelského záměru (tzv. [[výzkum terénní|terénní výzkum]] a jeho zpracování); ''3.'' liter. zpracování výsledků výzkumu, ve kterém jsou zdůrazněna specifika způsobu života daného společenství (skupiny), příp. je skupina porovnávána se srovnatelným ekvivalentem (v čes. kontextu tzv. národopisná monografie). Základy k použití pojmu v uvedených významech v současných angloam. soc., resp. kult. antropol. školách položil především ''B. Malinowski'', který při aplikaci funkcionalistické teorie zdůrazňoval význam terénního výzkumu a zúčastněného pozorování. Obdobné konotace pojmu ''e.'' se objevují i v dalších vědách o člověku a kultuře. Např. v archeologii je za ''e.'' označován sběr materiálu v „živém“ terénu, který umožňuje nacházet analogie k datům získaným klasickými archeologickými metodami. Takovýto kombinovaný etnograficko-archeologický výzkum bývá někdy nazýván [[etnoarcheologie]] (''Kent'', 1987). Obdobně je pojem ''e.'' užíván v psychol. vědách, kde označuje hloubkový výzkum malých kult., soc. nebo generačně vymezených skupin ve specif. prostředí. Ve všech těchto pojetích ''e.'' badatel v přímém kontaktu popisuje kult. specifikum, kategorizuje je na základě srovnání s dalšími badatelskými výsledky o jiných skupinách či typech kultur (viz např. ''R. Piddington'', 1957, ''M. Herzfeld'', 1989 aj.). V zemích, kde našla své pevné místo [[etnologie]] (např. Francie, Španělsko, Portugalsko, část. Švédsko, Norsko atd.), se významový podtext ''e.'' posouvá v tom smyslu, že se jeví spíše jako odkaz ke sběratelství, muzeologii, vytváření kult. dědictví atd. (bez pejorativního zabarvení).
-V čes. literatuře 19. st. nebyl pojem ''e.'' příliš často používán, byl považován za synonymum čes. slova národopis a jeho chápání se posouvalo k popisu [[národ|národů]]. Nejčastěji byla ''e.'' vysvětlována jako nauka, jejímž předmětem je vlastní národ a „veškerá jeho bytnost“ (''K. H. Otto'', 1894). Obsah pojmu ''e.'' se v Čechách vyvíjel v souvztažnosti s pojmy národozpyt, lidopis (původně používán jako překladový ekvivalent ''folkloristiky'', kult. historie a [[antropologie]]. V praxi byly tyto pojmy libovolně zaměňovány (vyjma antropologie) navzdory snahám přesněji vymezit jejich obsah (viz např. ''R. Kovář'', 1897). V průběhu 1. poloviny 20. st. se vymezení ''e.'' ustálilo v podobě výrazně odlišné od původního významu i některých překladových ekvivalentů, a to jako „lidověda“ (Volkskunde), s důrazem na lidovou kulturu vlastního etnika (etymologicky se blíží ke starším vymezení pojmu folkloristika), s odkazy na tradiční jevy hmotné a duchovní kultury a na její zkoumání jako hist. jevu v intencích historie kultury, „malé historie“ nebo dějin každodenního života. Charakter popisnosti bez ambicí na široké zobecnění a vytváření vlastních fil.-metodol. náhledů byl v praxi většinou zachován, navenek se však disciplína deklarovala jako „věda“, součást hist. věd. Obdobný proces posunu významu pojmu ''e.'' nastal i v dalších státech (v různých obměnách v Polsku, Maďarsku, Bulharsku, býv. SSSR atd.). V uvedených státech, včetně Československa, lze sledovat potíže s operacionalizací pojmu a občasné tendence redefinovat jej v souladu s měnícími se výzkumnými ambicemi lidí, kteří se tímto oborem zabývali.
+V čes. literatuře 19. st. nebyl pojem ''e.'' příliš často používán, byl považován za synonymum čes. slova národopis a jeho chápání se posouvalo k popisu [[národ|národů]]. Nejčastěji byla ''e.'' vysvětlována jako nauka, jejímž předmětem je vlastní národ a „veškerá jeho bytnost“ (''K. H. Otto'', 1894). Obsah pojmu ''e.'' se v Čechách vyvíjel v souvztažnosti s pojmy národozpyt, lidopis (původně používán jako překladový ekvivalent ''folkloristiky''), kult. historie a [[antropologie]]. V praxi byly tyto pojmy libovolně zaměňovány (vyjma antropologie) navzdory snahám přesněji vymezit jejich obsah (viz např. ''R. Kovář'', 1897). V průběhu 1. poloviny 20. st. se vymezení ''e.'' ustálilo v podobě výrazně odlišné od původního významu i některých překladových ekvivalentů, a to jako „lidověda“ (Volkskunde), s důrazem na lidovou kulturu vlastního etnika (etymologicky se blíží ke starším vymezení pojmu folkloristika), s odkazy na tradiční jevy hmotné a duchovní kultury a na její zkoumání jako hist. jevu v intencích historie kultury, „malé historie“ nebo dějin každodenního života. Charakter popisnosti bez ambicí na široké zobecnění a vytváření vlastních fil.-metodol. náhledů byl v praxi většinou zachován, navenek se však disciplína deklarovala jako „věda“, součást hist. věd. Obdobný proces posunu významu pojmu ''e.'' nastal i v dalších státech (v různých obměnách v Polsku, Maďarsku, Bulharsku, býv. SSSR atd.). V uvedených státech, včetně Československa, lze sledovat potíže s operacionalizací pojmu a občasné tendence redefinovat jej v souladu s měnícími se výzkumnými ambicemi lidí, kteří se tímto oborem zabývali.
 Výzkumy současného způsobu života a kultury vlastního etnika ukázaly, že indikátory výzkumu lidové kultury, na kterých byla specifika ''e.'' jako oboru postavena (oděv, strava, bydlení a vybavení domácnosti, rodinný a spol. život, domácká výroba, lidové umění, lidové zvyky, obyčeje atd.), lze sice použít u určitých typů venkovských pospolitostí, už ale ne vždy např. při výzkumu v urbánním prostoru na sídlištích, a jejich širší exploatace je omezena průnikem masové kultury. [[lid|Lid]] jako klíčový pojem ''e.'' se stále více obnažoval ve své relativnosti a neuchopitelnosti. Práce etnografa při výzkumu současné kultury se začala přibližovat práci [[sociolog|sociologa]]. Vše to vyvolalo širokou teor. diskusi, do které z čes. badatelů nejúčinněji zasáhli ''V. Tůmová'' (1964) svým pokusem načrtnout oblasti zájmu ''e.'' a [[sociologie]] a ''M. Stuchlík'' s ''L. Holým'' (1964), kteří se pokusili redefinovat předmět zkoumání ''e.'' ve prospěch pospolitostí relativně ekon. a kult. uzavřených. Přes určitý teor. přínos se ale výsledky těchto diskusí odrazily v badatelské praxi velmi málo. Další redefinování pojmu ''e.'' bylo nabídnuto a částečně i přijato v 70. a 80. l. v pracích ''J. V. Bromleje'', kde ''e.'' vystupovala jako „věda o etnosu“ (resp. etnikách). Do pozadí byla tehdy zatlačena otázka etnografického specifika (zejm. v oblasti materiální kultury) a naopak zdůrazněna oblast vědomí sounáležitosti dané skupiny. „Klasická etnografie“ tak získala renovovaný hlavní předmět studia, ale zároveň ztratila metodologii a zažité zájmové oblasti. V 90. l. se ''e.'' jako název vědního oboru v čes. prostředí opouští a nahrazuje se etnologií. ''E.'' setrvává především jako empirická a muzeologická disciplína, přibližuje se tedy původnímu významu a jeho překladovým ekvivalentům v zahraničních literaturách.

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Boas, F.'': Kwakiutl Ethnography. Chicago 1975; ''Bromlej, J. V.'': Etnos i etnografija. Moskva 1973; ''Evans-Pritchard, E. E.'': Social Anthropology. London 1951; ''Herskowits, M.'': Man and his Works. New York 1952; ''Herzfeld, M.'': Anthropology Through the Looking-Glass. Critical Ethnography in the Margins of Europe. Cambridge 1989; ''Holý, L.'' – ''Stuchlík, M.'': Co je a co není etnografie. ''Český'' lid, ''51'', 1964; ''Kent, S.'': Method and Theory for Activity Area Research. New York 1987; ''Kovář, E.'': Národopis a úkoly NSČ. Národopisný věstník ČS, ''1'', 1897, č. 1; ''Kuper, A.'' ed.: Conceptualizing Society. London 1992; ''Prichard, J. C.'': The Natural History of Man. London 1843; ''Tůmová, V.'': Etnografické studium a sociologie. ''Český'' lid, ''51'', 1964.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Uherek Zdeněk|Zdeněk Uherek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Uherek Zdeněk|Zdeněk Uherek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Uherek Zdeněk]]
 [[Kategorie:Terminologie/etnikum, národ, rasa]]

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 [[Kategorie:Terminologie/kultura, civilizace]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:VSgS]]