Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:05Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:07Z

import na produkční server

Nová stránka

filozofie – (z řec. filos = milující, sofia = moudrost) – podle původního řec. významu slova „láska k moudrosti“, později vědní disciplína ve zvl. dominantním postavení mezi ostatními obory. Slovo „filozofie“ původně označovalo úsilí o poznání, rozšiřování sumy poznatků nebo dokonce „vzdělávání se“ a souviselo těsně s určitým (nesamozřejmým) osobnostním postojem ke skutečnosti. Později se tímto slovem chápalo to, co my rozumíme pod [[věda|vědou]], resp. ''věděním'', totiž získávání nesporné jasnosti o věcech, vztazích a procesech. Proto se také tehdy hovořilo o více „filozofiích“, tj. vědách. Např. ''Aristoteles'' jako „druhou filozofii“ pojednal učení o skutečnosti, jako „první filozofii“ chápal učení o základech jsoucna, jeho počátcích, nejvyšších příčinách a posledních důvodech. Očíslování „první“ a „druhá“ souviselo s triviálním poznatkem, že přece důvod musí předcházet to, co je odůvodněno. ''Aristotelova'' tzv. „druhá“ filozofie se v průběhu vývoje obohacovala a rozšiřovala poznáním bezprostřední skutečnosti, věděním o „našem světě“, a rozpadala se do jednotlivých spec. vědních disciplín (už ve starověku se oddělily např. lékařství, právnictví, astronomie, matematika, gramatika, dějepisectví atd.). V zásadě lze říci, že všecko, co bylo později (ve středověku i novověku) chápáno pod pojmem ''f.'', je těsně příbuzné s tím, co ''Aristoteles'' nazýval „první filozofií“. Pro moderní filozofii, v níž jako základní i nadále přežívá mnohé z toho, co ''Aristoteles'' nazýval „učením o důvodech“, byla velice důležitá fil. iniciativa ''Immanuela Kanta'', reorientující filozofování nikoli na poznání předmětů, nýbrž na analýzu podmínek platnosti a nutnosti našeho poznání předmětů.

Dnešní vymezování ''f.'' je závislé na koncepci ''f.'', na jejím vnitřním i vnějším kontextu, který určuje chápání nejen její metody (tj. nejobecnějšího přístupu k předmětu), ale také jejího účelu. Taková kontextová závislost určení pojmu ''f.'' pak bývá často pro teoretiky spec. vědních oborů důvodem kritiky věd.-teor. neurčitosti ''f.'' nebo dokonce její mimovědeckosti. Je dána také tím, že zatímco ve spec. vědách neexistuje mezi pojetím oboru a dosahováním nových poznatků žádná symetrie, poznávání je zde nezávislé na sebepochopení oboru, ve ''f.'' se samotný pojem „filozofie“ stává zákl. fil. problémem. Z tohoto hlediska není možná žádná metateorie ''f.''. Tradiční univerzalistické vymezení ''f.'' jako nauky, která usiluje o odpověď na nejzákladnější problémy světa, společnosti, člověka a jejich poznávání, je odmítáno s ohledem na teor. – metodol. pluralismus věd. Je příznačné, že termín sám mizí z příruček teorie vědy a obecné metodologie.

Pro s-gii je vztah k ''f.'' důležitý nejen historicky, s ohledem na její vlastní původ a vznik, probíhající do značné míry jako emancipace od [[filozofie sociální|sociální filozofie]], filozofie státu a z filozofie dějin, ale také systematicky, s ohledem na metas-gické otázky [[antropologie filozofická|filozofické antropologie]] (pochopení člověka jako soc. bytosti), teorie poznání (možností, podmínek a hranic poznávacích procesů spol. skutečnosti) a řešení obecně metodol. problémů vztahu poznání (empir. orientace na soc. skutečnost) a hodnocení (reflexe soc. – morálních hodnot a ideol. zájmů). Zvl. roli hraje ''f.'' ve všech tzv. „alternativních“ a „kritických“ sociologiích (viz [[sociologie alternativní]], [[sociologie kritická]]), kde se stává základem pro vypracování a mimoempir. odůvodnění pojmu [[kritika|kritiky]] (třeba v utopické vizi budoucnosti či v odlišení „tradiční“ a „kritické“ teorie apod.).

<div class="translations">
philosophy
philosophie
Philosophie
filosofia
</div>

Literatura: ''Floistad, G.'' ed.: Contemporary Philosophy. A new Survey. Hague 1981–1987; ''Jaspers, K.'': Úvod do filosofie. Praha 1991; ''Martens, E.'' – ''Schnädelbach, H.'': Philosophie. Hamburg 1985; ''Sandkühler, H. J.'' – ''Regenbogen, A.'' eds.: Europäische Enzyklopädie zu Philosophie und Wissenschaften. 4 sv. Hamburg 1990.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Havelka Miloš|Miloš Havelka]]'' 
[[Kategorie:Aut: Havelka Miloš]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Floistad, G.'' ed.: Contemporary Philosophy. A new Survey. Hague 1981–1987; ''Jaspers, K.'': Úvod do filosofie. Praha 1991; ''Martens, E.'' – ''Schnädelbach, H.'': Philosophie. Hamburg 1985; ''Sandkühler, H. J.'' – ''Regenbogen, A.'' eds.: Europäische Enzyklopädie zu Philosophie und Wissenschaften. 4 sv. Hamburg 1990.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Havelka Miloš|Miloš Havelka]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Havelka Miloš|Miloš Havelka]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Havelka Miloš]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Filozofie - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server