ZRN v 21. 12. 2017, 14:15

2017-12-21T14:15:47Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:06Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:10Z

import na produkční server

Nová stránka

fotografie sociologická – typ fotografické tvorby charakteristický tím, že cíle, výrazové prostředky i způsob prezentace jsou podřízeny potřebám s-gické metodologie, resp. s-gickému výzkumu, s-gické výpovědi o společnosti. Jako specif. činnost nemá ''f.s.'' dosud ustálené institucionální zakotvení. Pojem sám bývá užíván v různých významových souvislostech, z nichž nejfrekventovanější jsou tyto: ''1.'' ztotožnění ''f.s.'' se ''sociální fotografií'', která je nástrojem [[diagnostika sociální|sociální diagnostiky]], věnuje se programově a angažovaně soc. tematice v užším slova smyslu, většinou obsahuje soc. kritické aspekty a bývá ve službách sociální žurnalistiky, [[propaganda|propagandy]] a agitace, kde má dlouhou a bohatou tradici; ''2.'' chápání ''f.s.'' jako speciálního tech. prostředku zachycování a dokumentace soc. reality, tedy jako přímé součásti s-gické výzk. procedury, jako ekvivalenty běžných [[techniky sběru informací|technik sběru informací]]; ''3.'' pojetí ''f.s.'' jako specif. fotografického žánru, vizuální s-gické výpovědi, komponované jako sociologický esej, s-gická studie; ''4.'' za ''f.s.'' bývá považována i živelná nebo záměrně stimulovaná fotografická tvorba osob, které se dostávají do role [[respondent|respondentů]], zobrazujících situaci vlastní spol. vrstvy, skupiny a vypovídajících i svým subjektivním zaujetím (za prototyp lze považovat anketu fotografujících dělníků uskutečněnou r. 1926 v Německu pod heslem „fotografující dělník je okem dělnické třídy“); ''5.'' i když to zatím není běžné, může být ''f.s.'' institucionalizována jako specif. druh profesionální přípravy, příp. specif. [[profese]], přičemž profesní role a formy soc. aprobace se od běžné profesionální fotografie liší, stejně jako se liší estetika samotné tvorby.

V dnešní ''f.s.'' převládá stále akcent na kritické zachycování typicky soc. námětů, jako je [[nerovnost sociální|sociální nerovnost]], kontrast [[blahobyt|blahobytu]] a [[chudoba|chudoby]], různé formy vykořisťování člověka, bezpráví, válečných a jiných soc. konfliktů. Tvůrce této ''f.s.'' lze najít už od 20. l. v nejrůznějších částech světa (v Anglii k nim patří zejm. ''H. Mayhew'' a ''R. Beard'', v USA ''M. Brady'', ''J. A. Riis'', ''L. Hine'', v Rusku ''M. P. Dimitrijev'', v Německu ''A. Sandner'', ve Francii ''E. Atget'' aj.). Inovaci do oblasti soc. a humanistické fotografie přinesla metoda ''fotografické reportáže'', jejímž prototypem je kolekt. dílo ''D. Langeové'', ''W. Evanse'', ''A. Rothsteina'' a ''I. Delana'', vázané na s-gický výzkum ''Hořká léta'' z období hosp. krize na am. venkově. Jako fotografická reportáž byly koncipovány např. snímky z občanské války ve Španělsku a fotografie válečných událostí vůbec (mezi nejznámější patří fotografie ''H. Cartier-Bressona'' a ''R. Capy''). Vývoj fotografie v bývalém Československu byl poznamenán silným zájmem o soc. tematiku a polit. angažovaným postojem. V meziválečném období je spojen zejm. se jmény ''K. Aufrichta'', ''R. Kohna'', ''J. Jeníčka'', ''J. Funkeho'', ''J. Lehovce'', ''A. Hackenschieda'', ''E. Wiškovského'' a ''I. Blohové''. Převažovala ostrá kritika soc. poměrů, např. života na periférii, v nouzových koloniích, havířských rodin atd. Nejvýrazněji se tento uměl. soc. proud ve fotografii projevil v dílech skupiny [[LeF]] ''Film-foto'', jejímž programovým mluvčím a teoretikem byl ''L. Linhart'', který v díle ''Sociální fotografie'' (1934) poprvé vyložil fotografickou tvorbu z hlediska marxismu. ''F.s.'' se výrazně uplatnila v ''Krohově'' ''Sociologickém fragmentu bydlení''.

Tradice zájmu o soc. tematiku se zachovala a postupem času stále nabývá zřetelnější s-gické povahy, zejm. v propracovaných monotematických souborech střední a mladší generace fotografů (např. ''P. Štechy'', ''M. Luskačové'', ''I. Gila'', ''D. Hochové'', ''V. Birguse'', ''P. Klimpla'', ''J. Pokorného'', ''B. Holomíčka'' aj.). Jejich tvorba se soustřeďuje především na zachycení a popis různých modalit způsobu života, na podstatné aspekty mezilidských vztahů a na vztah člověka k jeho životnímu prostředí, což jsou aktuální profilující témata činnosti řady jednotlivců i fotografických skupin v celé dnešní Evropě. Metodami se tato tvorba stále blíží dokumentační a reportážní fotografii, důraz však není položen ani na výtvarnou či estetickou hodnotu, ani na dramatičnost, ale na soc. a psychol. aspekty, na analýzu životní situace, vyžadující ne jednotlivé snímky, ale jednotně orientované fotografické série, které nezastírají interakci mezi fotografovanými osobami a fotografem. Specif. aktuální funkce ''f.s.'' jsou tyto: ''a)'' dokumentace soc. prostředí a soc. jevů, které jsou blízké zániku, ''b)'' lepší s-gické podchycení některých (vizuálně postižitelných) jevů (např. souvisejících s bydlením, vybavením domácnosti, oblékáním apod.) a jejich typologizace, ''c)'' vyjádření pocitu výzkumníka ze zkoumané situace, ''d)'' naplnění abstraktních pojmů používaných ve výzkumu smyslově konkrétním obsahem, zvýšení citlivosti čtenáře pro detaily zkoumaného prostředí a vzbuzení pocitu osobního zážitku, ''e)'' využití specif. s-gické situace fotografování ke studování reakcí osob na situaci daného typu, jejich stylizace, ambicí apod. Mezi zvl. rysy ''f.s.'' jako techniky s-gického výzkumu patří specif. pojetí [[anonymita|anonymity]] a zesílený důraz na profesionální etiku při práci výzkumníka v terénu. Na základě dosavadních zkušeností se doporučuje dodržovat následující pravidla: ''1.'' neuveřejňovat fotografie bez svolení fotografovaných (s výjimkou fotografií některých exteriérů, masových soc. akcí, jako jsou sportovní utkání apod.); ''2.'' pečlivě uschovat fotografie a příslušnou dokumentaci a zpřístupnit je pouze členům výzk. týmu, příp. expertům (ty volit i s ohledem na morální kvality a osobní spolehlivost); ''3.'' publikovat fotografie pouze v případě, kdy fotografovaného nezesměšňují, neohrožují jeho pověst a spol. pozici (jestliže tento požadavek při fotografování nelze zachovat, pak je nutné provést opatření znemožňující identifikaci příslušných osob); ''4.'' u publikovaných fotografií neuvádět adresu ani jiné údaje o aktérech. Uvedené zásady by měly být dodržovány zejm. tehdy, když jde o zveřejňování výsledků výzkumu pro obyv. šetřené lokality, kteří jsou navzájem spjati sousedskými, přátelskými nebo rivalitními a konfliktními svazky. Kromě toho je třeba respektovat i příslušné paragrafy občanského zákoníku, autorské právo apod. a příp. pochybnosti v této oblasti konzultovat s právníky (viz též [[právo na soukromí]]). V Čechách se problematikou ''f.s.'' zabývali ''J. Linhart'' a ''M. Matějů''.

<div class="translations">
sociological photography
photographie sociologique
soziologische Photoaufnahme
fotografia sociologica
</div>

Literatura: ''Collier, I. R.'': Visual Anthropology – Photography as a Research Method. New York 1967; ''Doherty, R. S.'': Sozialdokumentarische Photografie in den USA. Luzern 1974; ''Jevgratov, J. M.'': Kinofotodokumenty kak istoričeskij istočnik. Moskva 1973; ''Ligocki, A.'': Czy istnieje fotografia socjologiczna? Krakóv 1987; ''Matějů, M.'' – ''Linhart, J.'': Fotografie a sociologie. Uplatnění fotografie v sociologickém výzkumu. ''Sociologický'' časopis, 1989, č.2.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Matějů Martin|Martin Matějů]]'' 
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
[[Kategorie:Aut: Matějů Martin]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Collier, I. R.'': Visual Anthropology – Photography as a Research Method. New York 1967; ''Doherty, R. S.'': Sozialdokumentarische Photografie in den USA. Luzern 1974; ''Jevgratov, J. M.'': Kinofotodokumenty kak istoričeskij istočnik. Moskva 1973; ''Ligocki, A.'': Czy istnieje fotografia socjologiczna? Krakóv 1987; ''Matějů, M.'' – ''Linhart, J.'': Fotografie a sociologie. Uplatnění fotografie v sociologickém výzkumu. ''Sociologický'' časopis, 1989, č.2.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Collier, I. R.'': Visual Anthropology – Photography as a Research Method. New York 1967; ''Doherty, R. S.'': Sozialdokumentarische Photografie in den USA. Luzern 1974; ''Jevgratov, J. M.'': Kinofotodokumenty kak istoričeskij istočnik. Moskva 1973; ''Ligocki, A.'': Czy istnieje fotografia socjologiczna? Krakóv 1987; ''Matějů, M.'' – ''Linhart, J.'': Fotografie a sociologie. Uplatnění fotografie v sociologickém výzkumu. ''Sociologický časopis'', 1989, č.2.
 ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Collier, I. R.'': Visual Anthropology – Photography as a Research Method. New York 1967; ''Doherty, R. S.'': Sozialdokumentarische Photografie in den USA. Luzern 1974; ''Jevgratov, J. M.'': Kinofotodokumenty kak istoričeskij istočnik. Moskva 1973; ''Ligocki, A.'': Czy istnieje fotografia socjologiczna? Krakóv 1987; ''Matějů, M.'' – ''Linhart, J.'': Fotografie a sociologie. Uplatnění fotografie v sociologickém výzkumu. ''Sociologický'' časopis, 1989, č.2.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Matějů Martin|Martin Matějů]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Matějů Martin|Martin Matějů]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
 [[Kategorie:Aut: Matějů Martin]]

Fotografie sociologická - Historie editací

ZRN v 21. 12. 2017, 14:15

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server