ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo frustrace v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:12Z

Přidána poslední věta Viz též heslo frustrace v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:06Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:10Z

import na produkční server

Nová stránka

frustrace – (z lat. frustratio = klamání) – pojem používaný ve dvou významech: ''1.'' jako situace, v níž je motivovanému, zacílenému chování jedince postavena fyzická nebo psych. překážka v dosažení cíle (i zákaz, vnitřní zábrana), resp. je redukována nebo zcela eliminována očekávaná odměna; ''2.'' jako psych. stav subjektu, který je důsledkem výše uvedené situace. Druhý význam pojmu ''f.'' souvisí s pojmem ''frustrační tolerance'' (''S. Rosenzweig'', 1944), který vyjadřuje inter- a intraindividuální rezistenci vůči situacím ''f.''. U dětí je tato odolnost nižší než u dospělých, při masových ''f.'' (např. v době válek apod.) se odolnost zvyšuje. ''F.'' jako situace mohou mít zdroj vnější (skutečné fyzické bariéry, např. zavřený obchod s potravinami, ale i zákazy, omezení vyslovené různými osobami či zavedené různými organizacemi), nebo vnitřní (subjekt se může frustrovat sám, má-li zábrany nebo strach realizovat nějakou svou touhu či přání). ''F.'' jako psych. stav, jako reakce na znemožnění nějakého uspokojení znamená ztrátu psych. rovnováhy, a je proto spojena s tzv. [[mechanismy obranné|obrannými mechanismy]], jimiž se člověk snaží restaurovat ztracenou psych. rovnováhu, resp. vyrovnat se s frustrující situací. Pokračující ''f.'' může vést ke strádání, [[deprivace|deprivaci]], s význ. důsledky pro zdraví frustrovaného jedince (psychosomatické choroby, neurózy i psychózy). Druhem ''f.'' jsou i vnitřní motivační konflikty a také konflikty kognitivní, popisované jako [[disonance kognitivní|kognitivní disonance]]. Jejich společným jmenovatelem je vnitřní psych. napětí a tendence subjektu redukovat toto napětí a dosáhnout psych. rovnováhy odstraněním motivačních, resp. kognitivních rozporů. Při tzv. konfliktní struktuře osobnosti (má-li člověk např. neslučitelné potřeby nebo dominantní spol. desaprobované motivy) může být stav ''f.'' trvalý. Zdrojem trvalé ''f.'' může být ovšem i spol. okolí jedince, omezující nebo zcela vylučující uspokojování některých jeho potřeb, jeho seberealizaci. Zvl. případem je tzv. existenciální ''f.'' (''V. E. Frank'', 1951), vyvolaná ztrátou smyslu života, která vede obvykle k neurózám a depresím.

Nejcharakterističtějšími reakcemi na ''f.'' jsou: zesílení nebo oslabení reakce, agrese, regrese a fixace. Nejtypičtější reakcí na ''f.'' je [[agrese]], jejíž intenzita je dána stupněm blokování frustrované potřeby a na druhé straně možnými negativními důsledky jejího projevu. Je-li utlumena objektem, který byl zdrojem ''f.'', může být (v utlumené podobě) generalizována a přenášena na podobné objekty (potvrzeno experimentálně ''N. E. Millerem'', 1948). Obecně platí, že uskutečněná agrese zmenšuje postupně svojí sílu, dochází ke katarzi. Závislost agrese na ''f.'' zkoumala už v r. 1939 skupina psychologů Yalské univerzity v USA: ''J. Dollard'', ''L. W. Doob'', ''N. E. Miller'', ''O. H. Mowrer'' a ''R. Sears''. Další reakcí na ''f.'' je ''regrese'', tj. sestup subjektu na nižší vývojovou úroveň provázený primitivizací chování. Experimentálně byla potvrzena na dětech, které byly frustrovány odnětím atraktivních hraček (''R. C. Baker'' a další, 1941), ale výsledky neposkytují jednoznačnou interpretaci. Dále ''f.'' vyvolává ''fixaci'', tj. stereotypizaci chování, jak prokázal ''N. R. Maier'' v r. 1949 na krysách, které v neřešitelných problémových situacích opakují i chování, které je trestáno. ''Maiera'' to vedlo k tomu, že postavil ''f.'' jako specif. mechanismus řízení chování proti [[motivace|motivaci]]. Avšak ''I. E. Farber'' (1948) aj. vysvětlují fenomén fixace jako reakci redukující úzkost. Skutečnost, že ''f.'' vede ke zvýšení popudu („drive“), prokázal ''A. Amsel'' (1958) pro situace, v nichž po dosažení odměny je další očekávaná odměna pokusnému zvířeti odňata. Také v experimentech s dětmi, které byly vystaveny ''f.'' odnětím hraček, se ukázalo, že reagovaly především zvýšenou motorickou činností. ''E. R. Hilgard'' (1967) k výše jmenovaným charakteristickým reakcím na ''f.'' počítá také ''apatii'' (lhostejnost, nečinnost), která je vlastně protikladem agrese a zvýšené aktivity a svědčí o tom, že reakce na ''f.'' jsou interindividuálně velmi odlišné. Apatie se objevuje často tehdy, když se agrese směřující k rozbití či násilnému odstranění blokády mine účinkem, když se ukáže, že nemá smysl, a je proto často příznakem utlumené agrese. Za další charakteristickou reakci na ''f.'' považuje ''Hilgard'' stažení se do oblasti fantazie, což je pokus o náhradní imaginární uspokojení. Pro s-gii je důležité např. to, jak frustrovaní jedinci ovlivňují skup. atmosféru a motivují její aktivitu nebo jak skup. ''f.'' působí na fungování různých soc. mechanismů a samozřejmě také to, jak se vytvářejí a jak působí soc. tlaky vedoucí k ''f.'' jedinců i celých skupin obyv. Depresívní reakce na ''f.'' souvisí s problémem soc. konfliktů. V praxi [[poradenství]] se lze setkat s ''f.'' způsobenou rodinnou situací, ztrátou zaměstnání a podobně.

<div class="translations">
frustration
frustration
Frustration, Versagung
frustrazione
</div>

Literatura: ''Čáp, J.'' – ''Dytrych, Z.'': Konflikt, frustrace, stress a utváření osobnosti. Praha 1967; ''Lawson, R.'': Frustration: the Development of a Scientific Concept. New York 1965; ''Stacker, K. H.'': Frustration. Stuttgard 1977; ''Yates, A. J.'': Frustration and conflict. New York 1962.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Čáp, J.'' – ''Dytrych, Z.'': Konflikt, frustrace, stress a utváření osobnosti. Praha 1967; ''Lawson, R.'': Frustration: the Development of a Scientific Concept. New York 1965; ''Stacker, K. H.'': Frustration. Stuttgard 1977; ''Yates, A. J.'': Frustration and conflict. New York 1962.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Frustrace - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo frustrace v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server