Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:07Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:11Z

import na produkční server

Nová stránka

funkce – (z lat. functio = vykonávání, úkon, činnost) – v tradičním matem. významu závislost mezi dvěma proměnnými, předpis, podle něhož se prvkům ''x'' množiny ''M'', které se nazývají argumenty ''f.'', přiřazují určité prvky ''y'' z množiny ''M''. Množina ''M'' se nazývá definičním oborem nebo oborem argumentů, množina M oborem hodnot dané ''f.''. V tomto významu, v němž se standardně pojem ''f.'' používá v s-gické metodologii, zejm. při analýze a zpracování dat, pojem ''f.'' zavedl poprvé ''G. W. Leibniz'' v rukopise z r. 1673 a ve veř. publikaci v r. 1692. O rozpracování teorie ''f.'' se zasloužili zejm. ''Isaac Newton'', ''Leonard Euler'', ''Jacob Bernoulli'', ''Giuseppe Peano'' aj. Specif. s-gický význam pojmu ''f.'' se ustálil až v polovině 20. st., i když pojem ''f.'' do s-gie vnesl ''H. Spencer'' v rámci úvah o analogii mezi organismem a společností: společnost pojatá jako analogie k organismu má spec. orgány, které vykonávají specif. ''f.'' ve vztahu k celému organismu, rozumí se ''f.'' pozitivní, tzn. přispívají k jeho přežití a dobrému fungování jako celku. Konkrétněji o pojmu ''f.'' uvažoval ''É. Durkheim'', který říká, že při analýze kteréhokoliv soc. faktu jsou k dispozici pouze dvě možnosti, totiž genetická analýza, tj. pokus o odpověď na otázku, jak daný jev vznikl, a určení příčin, které jej způsobují, nebo [[analýza funkcionální]], tj. pokus o odpověď na otázku, jaký účel ve společnosti plní, k jakému účelu slouží. ''Durkheim'' obě polohy ostře odděluje a zdůrazňuje, že je nelze zaměňovat, protože existují jevy, které neumíme nebo nedokážeme vysvětlit kauzálně, a jevy, které neumíme vysvětlit funkcionálně, neboť k žádnému účelu nebyly zbudovány a zdánlivě žádný účel neplnily nebo již neplní nebo svůj účel změnily. Podstatná direktiva ''Durkheimova'' zní: příčina jevu musí být hledána v předcházejících spol. jevech a nikoliv ve stavech individ. vědomí, ''f.'' spol. jevu musí být hledána ve vztahu k nějakému jeho cíli.

Pojem ''f.'' byl posléze v různých významech a velmi plodně používán ve [[antropologie funkcionalistická|funkcionalistické antropologii]], např. ''Ralfem Lintonem'' (''f.'' komplexu kult. znaků je úhrn jeho příspěvku k udržení a kontinuálnímu trvání sociokult. konfigurace, tj. vyššího kult. celku), ''M. J. J. Herskovitsem'' (funkcionální přístup se pokouší najít vzájemné vztahy mezi různými elementy kultury a ukázat, jak přispívají k efektivnímu fungování celku), ''A. R. Radcliffe-Brownem'' (''f.'' je příspěvek dílčí aktivity k oné celkové aktivitě, jejíž je částí, nebo jinak – ''f.'' je soc. standardizovaný způsob činnosti nebo způsob myšlení, který je v nějakém vztahu k soc. struktuře a nějakým způsobem přispívá k její existenci a kontinuitě), ''Bronislawem Malinowskim'' (funkcionální analýza sleduje vysvětlení antropol. faktů na všech úrovních vývoje tím, že určuje roli, kterou hrají v rámci integrálního systému kultury, způsob, jímž jsou spojeny s jinými částmi systému, a způsoby, jimiž je systém spjat s fyzikálním okolím) atd. Ve všech koncepcích je pojem ''f.'' vázán buď na pojem [[struktura sociální|sociální struktura]], nebo [[systém sociální|sociální systém]], nebo kult. celek, s nímž tvoří jednotu; vztah části, která má být funkcionálně vztažena k celku, je však vymezován různě, tzn. že obsah pojmu ''f.'' je různě definován. ''F.'' ve vztahu k systému či struktuře může být příspěvkem k její stabilitě, udržení, rovnováze, ale také saturace určitých potřeb atd.

Nejvýznamněji k jednoznačnému pojetí ''f.'' v s-gii přispěl ''Robert K. Merton'', který nejprve analyzoval různé významy pojmu ''f.'' na všech jazykových úrovních (v angl. má pojem ''f.'' dokonce význam veř. slavnosti – kromě významů běžných i v jiných jazycích, jako je formální pozice, úřad, poslání atd.) a poté navrhl definovat ''f.'' důsledkem, který určitá aktivita, proces nebo existence nějakého soc. nebo kult. faktu má pro celek soc. struktury. ''F.'' je tedy jednoznačně definována především jako důsledek [[činnost|činnosti]] (soc. a kult. fakta jsou konec konců sama vždycky výsledkem nějaké činnosti), přičemž nemusí jít o důsledek zamýšlený. Proto ''Merton'' navrhl rozlišení [[funkce manifestní|funkcí manifestních]], které odpovídají původnímu záměru aktéra či aktérů, a [[funkce latentní|funkcí latentních]], které jsou s těmito záměry v nesouladu. Kromě toho ukázal, že důsledky určitých aktivit nemusejí být pro systém vždycky pozitivní; navrhl proto rozlišení [[eufunkce]] a [[dysfunkce]] pro odlišení důsledků dané aktivity pro celek. Pojem ''f.'' se v těchto významech v s-gické terminologii ustálil a patří k nejstabilnějším termínům, které jsou ovšem akceptovány jen v některých s-gických paradigmatech. Po ''Mertonově'' revizi (zavedení pojmu dysfunkce a latentní funkce) je takto definovaný pojem ''f.'' akceptovatelný i pro konfliktualistickou či interpretativní perspektivu.

{| class="wikitable" style="text-align: center;"
!důsledky
!zamýšlené
!nezamýšlené
|-
|pozitivní
|[[funkce manifestní|manifestní funkce]]
|[[funkce latentní|latentní funkce]]
|-
|negativní
|manifestní [[dysfunkce]]
|latentní [[dysfunkce]]
|}

Elementární typologie ''f.'': důsledky zamýšlené, nezamýšlené, manifestní, latentní, pozitivní, eufunkce, eufunkce negativní, manifestní, latentní dysfunkce, dysfunkce.

<div class="translations">
function
fonction
Funktion
funzione
</div>

Literatura: ''Durkheim, É.'': Pravidla sociologické metody. Praha 1926; ''Merton, R. K.'': Social Theory and Social Structure. New York 1957; ''Parsons, T.'': The Social System. New York 1951.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Durkheim, É.'': Pravidla sociologické metody. Praha 1926; ''Merton, R. K.'': Social Theory and Social Structure. New York 1957; ''Parsons, T.'': The Social System. New York 1951.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Funkce - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server