ZRN v 21. 12. 2017, 14:22

2017-12-21T14:22:52Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:07Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:11Z

import na produkční server

Nová stránka

futurismus – (z lat. futurus = budoucí) – uměl. a zčásti soc. [[hnutí]] s výraznou polit. komponentou. Vznik ''f.'' se odvozuje od vydání prvních manifestů v Itálii v r. 1909 a v Rusku v r. 1912. Do jiných zemí se ''f.'' nerozšířil, i když jeho vliv lze najít v řadě pozdějších uměl. hnutí a směrů, zejm. v [[dadaismus|dadaismu]] a v [[surrealismus|surrealismu]], v konstruktivismu a v různých abstraktivistických směrech. Výraznými uměl. osobnostmi a zároveň ideology it. ''f.'' jsou ''F. T. Marinetti'', ''V. Boccioni'' a ''C. D. Carra'', v Rusku je to hlavně ''V. Majakovskij''. V Itálii se ''f.'' zrodil z rozhořčeného protestu proti oficiálnímu, akademickému umění, konzervativní, zatuchlé spol. atmosféře i „humanitářskému“ soc. verismu. Zde vznikl revoltující, destruující duch [[avantgarda umělecká|uměleckých avantgard]] 20. st. Specifikou ''f.'' je snaha o modernost, přerůstající v nadšený obdiv k vynálezům, k technice, k rychlosti, což je zejm. v počáteční fázi dominantním rysem, stejně jako příklon k [[anarchismus|anarchismu]] a [[socialismus|socialismu]] ''G. Sorela''. It. futuristé mají svůj polit. program zakotvený v řadě proklamací, které jsou laděny silně antiklerikálně, republikánsky a social. (obsahují požadavek vyvlastnění půdy, osmihodinové pracovní doby, rovnoprávnosti mužů a žen, rozvodů apod.). V době před 1. svět. válkou it. dělníci často bránili futuristy před „měšťáky“ při pobuřujících veř. vystoupeních. Futuristé „vynalezli“ provokační divadelní a liter. představení a skandalizující manifestace, psali pamflety a libovali si ve výtržnostech (jejich komediální nadání mělo dávku diletantismu a infantilismu). Umění jim bylo gestem, výzvou veřejnosti. Hlavním jeho rysem byla dramatičnost a dynamičnost. Styl básnický, malířský, hudební a architektonický měl být rychlý, dráždivý, znepokojivý jako moderní život (slova osvobozená od gramatiky, intonované šramoty místo hudby, výtvarné umění jako hmota v pohybu). Architekt ''Sant Elia'' chtěl vystavět futuristické město zbavené monumentality a statičnosti starých měst, s ulicemi nad sebou spojenými vytahovadly, s pohyblivými chodníky a mnoha mosty, se vzornou komunikací (rozvinutým automobilismem) a hygienou.

Futuristické vize světa byly zároveň romantizující a pragmatizující. Silně na ně působil ''Bergsonův'' [[intuitivismus]]. Výraznou ideol. složkou, která nakonec v it. ''f.'' převládla, byl [[nacionalismus]], vybičovaný do hysterické formy opřené o ''Nietzscheho'' teorii [[vůle k moci]]. U většiny příslušníků hnutí došlo k nacionalistické exaltaci na frontách 1. svět. války, která posléze přerostla v příklon k [[fašismus|fašismu]], některé ale přivedla válečná zkušenost k ideám čistého a metafyzického umění, oproštěného od polit. a soc. zřetelů, řada futuristů ve válce padla. It. ''f.'' dožíval v deformované podobě až do oficiálního nástupu fašismu, který už nepotřeboval jeho anarchistickou ztřeštěnost, ale státotvorné umění (na ''Novocentu'', tj. ''Výstavě fašistické revoluce'' v r. 1922, byla oslavně restaurována neoklasicistická, akademická díla; ''Marinettiho'' jmenoval ''Mussolini'' akademikem a dal ho do výslužby). Tzv. 2. vlna it. ''f.'' (1920–1928), už bez původních aspirací a bez dynamismu, inklinovala k syntetickému kubismu a konstruktivismu.

Ruský ''f.'' se hlásil k it. ''f.'' jako k uměl. experimentu, odmítl však jeho polit. cíle, zejm. vypjatý nacionalismus. Patřil především k předrevol. liter. avantgardě, bouřící se zejm. proti realistické, romantické a symbolistické tradici (výtvarné projevy inklinovaly ke kubismu a konstruktivismu, i když myšlenka revol. plakátu je v podstatě futuristická). Nejvýzn. větev rus. ''f.'' nese název kubofuturismus. V r. 1917 demonstrovali ruští futuristé příklon k nové revol. skutečnosti, ale v l. 1918–1919 proběhla diskuse o ''f.'', s kterou lze spojovat počátek jeho zániku, dokončeného v období [[stalinismus|stalinismu]] (dožíval do začátku 30. l.). Někteří jeho představitelé přešli do [[LeF|LeFu]], někteří pokračovali v původním duchu v emigraci.

<div class="translations">
futurism
futurisme
Futurismus
futurismo
</div>

Literatura: ''Futurum'' i jego warianty w literaturze europejskiej. Wroclaw 1977; ''Pierre, J.'': Futurismus und Dadaismus. Lausanne 1967; viz též [[avantgarda umělecká]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
[[Kategorie:Terminologie/umění a masová kultura]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Futurum'' i jego warianty w literaturze europejskiej. Wroclaw 1977; ''Pierre, J.'': Futurismus und Dadaismus. Lausanne 1967; viz též [[avantgarda umělecká]].
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Futurum i jego warianty w literaturze europejskiej''. Wroclaw 1977; ''Pierre, J.'': Futurismus und Dadaismus. Lausanne 1967; viz též [[avantgarda umělecká]].
 ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Futurum'' i jego warianty w literaturze europejskiej. Wroclaw 1977; ''Pierre, J.'': Futurismus und Dadaismus. Lausanne 1967; viz též [[avantgarda umělecká]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
 [[Kategorie:Terminologie/umění a masová kultura]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Futurismus - Historie editací

ZRN v 21. 12. 2017, 14:22

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server