Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:07Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:12Z

import na produkční server

Nová stránka

fyziokratismus – (z řeckého fysis = příroda, povaha; kratos = síla, vláda) – jeden z prvních význ. teoretických ekon. systémů, který obsahuje výrazné soc. jádro, a proto je (zejm. v pojetí ''A. R. J. Turgota'') zařazován do dějin s-gického myšlení. Fyziokraté vytvořili jednu z prvních nár. [[škola vědecká|vědeckých škol]] v moderním slova smyslu, integrovanou osobností ''F. Quesnaye'', společnou teorií, terminologií i názorem na nutnost polit. a [[reforma ekonomická|ekonomických reforem]]. Název ''f.'' pochází od ''P. S. Duponta de Nemours'', který v knize ''Physiocratie ou Constitution essentiele du gouverment le plus avantageux ou genre humaine'' v r. 1761 poprvé použil pojem „fysiokracie“ pro ekon. a spol. systém založený na tzv. přirozeném řádu. Pojem se však hned nevžil, fr. fyziokraté se sami nazývali ekonomisty. Později byl znovu použit k označení ekon. směru reprezentovaného kromě ''F. Quesnaye'' také ''Mercierem de la Riviere'', zmíněným ''Dupontem de Nemours'', ''V. Riquetim de Mirabeau'', ''Le Trosneyem'', ''N. Boudeauem'' a ''A. R. J. Turgotem'', jehož dílo však již přesahuje rámec ''f.'' a spojuje jej s klasickými ekon. analýzami ''A. Smitha'' a ''D. Ricarda''. ''F.'' byl ve své době nejsystematičtěji vyložen v díle ''Le Trosneye'': ''De l'Interet Social par rapport á la valeur, á la circulation, á la industrie et au commerce'' z r. 1777. Většina děl fyziokratů vznikala v l. 1756–1778. ''F.'' však měl své více či méně význ. předchůdce, zvl. ''P. de Boisguilleberta'' a ''F. Cantilona''. Ti již zhruba o 50 let dříve formulovali zákl. ideol. východiska ''f.'' – především to, že [[merkantilismus]] ožebračuje národ, tj. zemědělce (nikoli obchod a manufaktury), a že zemědělství je základem blahobytu a moci panovníka. ''F.'' se etabloval jako protiabsolutistické učení, vykládající společnost z pozic bohatého rolnictva a nastupující buržoazie. Jeho heslo [[laissez faire]] se stalo nejen východiskem řady v podstatě neúspěšných reforem v předrevol. Francii, ale i výrazem celého liberálního směru v polit. ekonomii. Fyziokraté však nebyli přívrženci parlamentní demokracie ani polit. svobod. Jejich ideál vlády spočíval v dědičné [[monarchie|monarchii]], která jediná podle nich byla schopná harmonizovat individ. a nár. zájmy a podřídit se despotismu přirozeného řádu. Pro ''f.'' bylo dodržování zásady laissez faire podstatným znakem [[civilizace]], též však stylem vlády záměrně se omezujícím na ochranu vlastnictví a svobody, dodržování pravidel konkurence, odstraňování překážek svobodného podnikání a propagaci přirozených zákonů.

Fyziokraté přistupovali ke [[společnost|společnosti]] jako lékař k lidskému organismu. Snažili se odstranit příčiny, které způsobují chorobný stav, a podpořit působení ''přirozených zákonů'', nezávislých na vůli jednotlivců, nadčasových, garantovaných boží prozřetelností. Přirozené zákony měly působit na vnímavého jednotlivce především silou své samozřejmosti. Fil. základem ''f.'' bylo právě učení o přirozených zákonech a ''přirozeném společenském řádu'', jehož jádrem je soukromé vlastnictví, [[svoboda]], potřeba bezpečnosti a [[jistoty sociální|sociální jistoty]]. To jsou zároveň hodnoty, které každý nosí sám v sobě a každému jsou plně pochopitelné. Jejich výrazem ve společnosti je plná [[konkurence]] a úsilí o prosazení vlastního zájmu vedoucí k dosažení maxima požitků při co nejmenších nákladech. Ačkoli si lidé konkurují a sledují své zájmy, existuje ve společnosti [[harmonie]] (pokud nedochází k nežádoucím zásahům do spol. organismu). Přirozený řád není dán automatismem přír. nutnosti, ale je podmíněn aktivním civilizačním úsilím, prací v intencích „řádu spravedlnosti“. Již proto není zlatý věk fyziokratů situován do minulosti a není totožný s životem necivilizovaných národů, ale naopak je současností a budoucností lidstva. Instituce civilizace jsou podmínkou rozvoje jednotlivců i celé společnosti. Fyziokraté byli vesměs muži spořádaní, zaujatí pro pořádek, autoritu, panovnickou svrchovanost a zvl. vlastnictví, a proto i jejich vize přirozeného řádu měla všechny rysy stavovských předsudků. ''F.'' byl však rovněž produktem pečlivého studia přírody i společnosti. Slavné ''Tableau economique'', dílo ''F. Quesnaye'' z r. 1758, popisující oběh a rozdělení důchodů v zemi a sloužící fyziokratům jako nástroj diagnózy společnosti, bylo inspirováno studiem fyziologie živočichů, zejm. pak objevem krevního oběhu. Mělo význam především ekon., ale též s-gický, neboť vysvětlovalo teor. základy rozdělení lidí a soc. skupin na produktivní a neproduktivní a ukazovalo společnost jako organismus, v němž lidé i soc. skupiny jsou na sobě navzájem závislí a jsou podřízeni objektivním zákonitostem.

Klíčovým pojmem ''f.'' je [[vlastnictví]], z něhož jsou odvozovány všechny ostatní spol. instituce. I v soc. struktuře připadala nejvýzn. role pozemkovým vlastníkům, byť nebyli pokládáni přímo za produktivní třídu. Jejich užitečnost i spol. pozice vyplývaly: ''1.'' z povinnosti neustále rozšiřovat a kultivovat zemědělskou půdu; ''2.'' z jejich úlohy distributora spol. produktů; ''3.'' z péče o bezprostředního produktivního výrobce, tedy rolníka-nájemce půdy; ''4.'' z výkonu důležitých funkcí spojených se státní správou (bezplatně a v rámci svého volného času); ''5.'' z platby veškerých daní. ''F.'' vytvořil vlivnou apologii velkého pozemkového vlastnictví, která byla nejenom základem ideologie osvíceneckého absolutismu, ale dlouhodobě ovlivnila i ideologii [[agrarismus|agrarismu]] 19. i 20. st. Produktivní třídou byla podle ''f.'' třída zemědělců-nájemců. Její produktivita vyplývala z účasti na „tvořivém díle Přírody“. Ta a nikoliv práce byla jediným zdrojem bohatství, nadhodnoty. Proto také průmyslníci, obchodníci, lidé svobodných povolání a služebnictvo nebyli pokládáni za produktivní, přestože jejich význam pro společnost většinou nebyl zpochybňován (zisk průmyslníků a obchodníků plynul pouze z přerozdělení nadhodnoty vyprodukované přírodou za pomoci zemědělců). Fyziokraté přispěli k rozpracování řady ekon. kategorií, jako je např. nadhodnota, peníze, ekon. reprodukce, úrok apod. Vesměs argumentují proti merkantelistickým představám o rozhodujícím vlivu peněz, obchodu a průmyslu ve společnosti. Vytvořili nejen alternativní typ dobové ekon. politiky preferující zemědělství před obchodem a průmyslem, ale i nové pojetí luxusu, založené na hodnotách života na venkově a jeho atributech (dobré a hojné jídlo, jezdečtí koně, psi, lov, kultivace krajiny podle kritérií užitečnosti a krásy). ''F.'' ovlivnil [[kameralistika|kameralistiku]] středoevrop. regionu a byl též jedním z podnětů reformních snah ''Kateřiny Veliké'' v Rusku. Dobově byl protipólem teorií [[smlouva společenská|společenské smlouvy]] (''J. J. Rousseau''), typickou součástí tradice fr. [[osvícenství]], přesahující horizont 18. st. ''F.'' patřil též k průkopníkům matematizace v ekonomii a soc. vědách.

<div class="translations">
physiocratism
physiocratie
Physiokratismus
fisiocrazia
</div>

Literatura: ''Monroe, E. A.'': Early Economic Thought. Cambridge 1924; ''Oncken, A.'': Geschichte der National Oekonomie. Bern 1924.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]'' 
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Monroe, E. A.'': Early Economic Thought. Cambridge 1924; ''Oncken, A.'': Geschichte der National Oekonomie. Bern 1924.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Fyziokratismus - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server