Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:08Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:14Z

import na produkční server

Nová stránka

geografie – (z řec. geógrafia = popis země, a to z geos = Země; graphein = popisovat) – tradičně čes. ''zeměpis'' – obor stojící na rozhraní přír., spol. a tech. věd, objektem jehož studia je tzv. ''krajinná sféra'' Země (též geogr. krajina) nebo ''geografická sféra'', tj. část Země přiléhající k zemskému povrchu a složená z několika geosfér: horní části litosféry (zemské kůry), troposféry (dolní části atmosféry čili ovzduší), hydrosféry (vodstva), biosféry (rostlinstva a živočištva), pedosféry (půdního krytu) a ''sociosféry'' (též socioekon. sféry či antroposféry), která sestává z lidské společnosti a jejích výtvorů. Základem jednoty krajinné sféry je výměna hmoty a energie mezi jednotlivými geosférami a jejich složkami. ''G.'' zkoumá prostorovou strukturu (rozložení) přír. i soc. jevů a jejich vzájemných vztahů podle oblastí zemského povrchu, tj. podle regionů. Jako samostatná věda se vyčlenila z filozofie již ve starověku díky nahromadění určitých geogr. informací a řec. vědci ''Eratosthenovi'' a jeho dílu ''Geografiká'' (3. až 2. st. př. n. l.). V době svého vzniku i dlouho potom měla ''g.'' oproti dnešku širší objekt studia – celou Zemi. Zabývala se jak popisem jejího tvaru, velikosti a složení a jejím postavením ve vesmíru, tak popisem jednotlivých částí zemského povrchu z hlediska [[obyvatelstvo|obyvatelstva]], [[sídlo|sídel]], [[zemědělství]], flóry a fauny. Tradiční koncepce ''g.'' směřovala spíše k popisu, zdůrazňujícímu specif. vlastnosti regionů (o čemž svědčí název disciplíny). Jednotlivé oblasti, resp. subdisciplíny, se vyvíjely jako koncentrace na jednotlivé komponenty geogr. prostředí či vztahy k člověku, ke společnosti. Tak vznikla např. [[antropogeografie]]. Pod vlivem všeobecných tendencí ve vývoji vědy, rozvoje aplikace matem. a logických metod došlo koncem 50. a v průběhu 60. l. 20. st. k pronikavým změnám i v geogr. myšlení: byla vyzvednuta možnost generalizace, studia zákonitostí; od slovního popisu se přechází ke kvant. hodnocení; kromě všeobecně vzdělávací funkce je ''g.'' přiznána i funkce aplikační (v regionálním a územním plánování, při tvorbě a ochraně životního prostředí, lokalizaci výroby, koordinaci změn v systému osídlení).

Pro současnou ''g.'' je typické vnitřní členění do velice rozdílných disciplín (na jedné straně existuje např. ''g.'' služeb, na druhé klimatologie), které nejsou ještě vyhraněné. Syntetické a integrující disciplíny dosud nejsou dostatečně rozvinuty. Systém ''g.'' je otevřený a proces vyčleňování a osamostatňování dalších subdisciplín stále pokračuje. Zákl. členění ''g.'' je založeno na odlišení syntetického přístupu ke zkoumání, reprezentovaného např. regionální geografií, jejíž další členění koresponduje s konkrétními oblastmi (vzniká geografie Evropy, geografie čes. zemí atd.), a analytického přístupu, tj. sledování jednotlivých kval. prvků geosfér, na jehož bázi vzniká systematická či obecná, všeob. ''g.'', dále členěná na fyzickou ''g.'' a [[geografie sociální|sociální geografii]], v jejímž rámci vznikají obory jako [[geografie obyvatelstva]], [[geografie lidských sídel]], ''g.'' rekreace a cestovního ruchu apod. Vedle předmětové existuje i metodol. diferenciace ''g.'', na jejímž základě lze vyčlenit kartografii, teor. ''g.'', geogr. statistiku apod. Návaznost ''g.'' na řadu jiných oborů, zejm. na ekonomii, s-gii, demografii, psychologii, filozofii, souvisí s tím, že prostorový aspekt je jednou z podstatných interpretačních optik; řada soc. a ekon. jevů či procesů je podmíněna, modifikována územní diferenciací prvků životního prostředí, resp. [[prostředí geografické|geografického prostředí]]. Nepřijatelnou extrémní polohu této podmíněnosti zdůrazňoval [[determinismus geografický|geografický determinismus]] (viz též [[škola geografická]]). Ale území či lokalita tvoří vždy geogr. rámec ekon. a soc. života a tradiční oddělení „sociálního“ od „prostorového“ („ne-sociálního“) se dnes jeví jako opačný, rovněž neudržitelný extrémní přístup.

<div class="translations">
geography
géographie
Geographie, Erdkunde
geografia
</div>

Literatura: ''Abler, R.'' – ''Adams, J. S.'' – ''Gould, P.'': Spatial Organization: the Geographer's View of the World. London 1971; ''Haggett, P.'': Geography: A Modern Synthesis. New York, London 1979; ''Hartshorne, R.'': Perspective on the Nature of Geography. Chicago, London 1959; ''Hawley, D.'': Explanation in Geography. London 1969.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Heřmanová Eva|Eva Heřmanová]]'' 
[[Kategorie:Aut: Heřmanová Eva]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Abler, R.'' – ''Adams, J. S.'' – ''Gould, P.'': Spatial Organization: the Geographer's View of the World. London 1971; ''Haggett, P.'': Geography: A Modern Synthesis. New York, London 1979; ''Hartshorne, R.'': Perspective on the Nature of Geography. Chicago, London 1959; ''Hawley, D.'': Explanation in Geography. London 1969.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Heřmanová Eva|Eva Heřmanová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Heřmanová Eva|Eva Heřmanová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Heřmanová Eva]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Geografie - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server