Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:09Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:15Z

import na produkční server

Nová stránka

gestaltismus – (z něm. Gestalt = tvar, útvar, přeneseně konfigurace, struktura, celek) – čes. se překládá jako ''tvarová psychologie'' či celostní psychologie – směr přesahující hranice [[psychologie]], který se rozvinul na začátku 20. st. ve význ. věd. hnutí. Podnět pochází od dvou profesorů něm. pražské univerzity, ''E. Macha'' a zejm. ''Ch. von Ehrenfelse'', který v r. 1890 objevil transponovatelnost struktury vjemu (melodie zahraná v různé tónině je poznávána jako táž). ''G.'' se pak rozvinul hlavně ve výzkumu vnímání (''M. Wertheimer''), myšlení (''K. Duncker''), cítění (''F. Kreuger''), charakterologie (''A. Wellek''), spojil se s vlivy behaviorismu (''K. Lewin''), experimentálního výzkumu chování zvířat (''W. Köhler'') aj. ''G.'' se v Německu, kde vznikl, vyvíjel na dvou školách: lipské (''F. Kreuger'', ''F. Sander'') a berlínské (''M. Wertheimer'', ''W. Köhler'', ''K. Koffka'', ''W. Metzger''). Pokus o syntetické zpracování ''g.'' reprezentuje zejm. dílo ''Metzgera'' (1963). ''G.'' se rozvíjel jako reakce na neplodný ''psychologický atomismus'', který hledal prvky duševního života, z nichž by byl vyložen jeho pohyb po vzoru fyziky a biologie. Podle ''Kreugera'' duševní jevy nejsou agregáty psych. prvků (počitků, představ apod.), nýbrž jsou to celky, které nelze odvodit ze součtu skladebných prvků. ''Wertheimer'' tvrdil, že celky jsou „nadsumativní“. Idea ''g.'' byla rozvinuta v [[holismus|holismu]] a v ''Lewinově'' topologické teorii osobnosti a soc. chování (viz [[teorie pole]]). ''G.'' ovlivnil teor. spor strukturalismu a funkcionalismu (''E. B. Titchener'' a další). Pojem celku (Ganzheit), s nímž ''g.'' začínal, byl vlivem výzkumu [[vnímání]], kde se idea ''g.'' prokazovala nejvýrazněji, nahrazen pojmem tvar, útvar (Gestalt). Odtud pak podle ''Metzgera'' (1987) vedla cesta k dalšímu vývoji pojetí psychiky jako dynamicky organizovaného řádu, vyznačujícího se samoregulací, a k pojetí „otevřeného systému“ (''L. von Bertalanffy''). Ke gnoseologickým a ontologickým důsledkům pak dopracoval strukturní teorii psychiky ''Wellek'' (1953).

Spojit ''g.'' s fenomenologickou metodou ve smyslu identifikace invariant se pokusil ''D. Katz'' (1944), který také jako jeden z prvních uplatnil princip dynamické regulace organismu. Za východisko ''g.'' pokládal fenomény konstantnosti vnímání (za určitých podmínek zůstává vjem tvaru, velikosti a barvy stálý, konstantní, i když se mění vnější podněty, které odráží). Podle ''W. Hehlmanna'' se psych. jevy ve smyslu [[ontogeneze]] i [[fylogeneze]] vyvíjejí endogenně z primárních struktur a jejich aktuální projevy jsou řízeny zvláštními zákony. I na nižších vývojových stupních (u zvířat, přír. žijících národů, dětí) psych. jevy vystupují jako celky, jako málo nebo vůbec nediferencované útvary. Celek a části se sice vzájemně podmiňují, ale celek vždy převládá nad částmi, které ho tvoří, v každém daném zážitku (fenomenálně) i funkčně (''F. Kratina'', 1953). Zákl. znaky celku (útvaru) jsou uzavřenost a členitost, zákl. znakem prožívání je dominance nějakého útvaru na určitém pozadí, přičemž dané útvary jsou transponovatelné (trojúhelník poznáváme vždy jako takový, ať je v jakékoli poloze, barvě, velikosti). Jako útvary však vystupují nejen vjemy, ale i myšlenky, city, postoje a jiné fenomény. U vjemů organizují senzorické prvky, např. body, které vnímáme, faktory blízkosti, podobnosti a další do určitých konfigurací (struktur), a proto je tedy vždy vnímáme v určitých figurách. ''G.'' je kritizován z různých směrů a jeho teze jsou vyvraceny experimenty. Bývá mu vytýkána [[predestinace]] (''L. I. Ancyferová'', 1963 aj.). Jakýsi kompromis s ''g.'' představuje teorie dětského vnímání a myšlení ''J. Piageta'', podle něhož se zkušenost získaná činností asimiluje určitým vnitřním strukturám, které se však opět akomodují dalším zkušenostem.

<div class="translations">
gestaltism
psychologie de la forme, gestaltisme, gestaltthéorie
Gestaltismus
gestaltismo
</div>

Literatura: ''Koffka, K.'': Principles of Gestalt Psychology. New York 1935; ''Katz, D.'': Gestalpsychologie. Basel 1944; ''Kratina, F.'': Úvod do celostní a tvarové psychologie; ''Wellek, A.'': Ganzheitspsychologie und Strukturtheorie. Bern, München 1969.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Koffka, K.'': Principles of Gestalt Psychology. New York 1935; ''Katz, D.'': Gestalpsychologie. Basel 1944; ''Kratina, F.'': Úvod do celostní a tvarové psychologie; ''Wellek, A.'': Ganzheitspsychologie und Strukturtheorie. Bern, München 1969.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Gestaltismus - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server