ZRN v 15. 1. 2018, 13:46

2018-01-15T13:46:09Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:12Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:23Z

import na produkční server

Nová stránka

hodnocení v sociologii – jeden ze zákl. obecně metodol. problémů s-gie související s jejím statusem jako objektivní vědy, původně exponovaný zejm. ''Maxem Weberem'' v podobě požadavku koncepce s-gie jako nehodnotící vědy. ''Weberův'' pohled na problém není ojedinělý. ''É. Durkheim'' upozorňuje na to, že s-gie nesmí být ani individualistická, ani social., protože takto pojatá s-gie se nesnaží poznat, ale reformovat. Podobně ''V. Pareto'' ve vazbě na svou koncepci [[rezidua a derivace|reziduí a derivací]] ukazuje, že osobní pocity sociologa vedou k tomu, že ten nevypovídá o tom, co je, ale co by mělo být. ''Max Weber'' ''hodnocením'' rozumí formulaci subjektivních přání, jimiž do vědy vstupují mimorozumové, iracionální prvky přejaté z hodnotových soustav náb., polit., etických a světonázorových, které poznávací proces deformují. S-gie má být principiálně nehodnotící (wertfrei, value-free) vědou, která se nemá podílet na formulaci spol. cílů. ''Weber'' si je ovšem vědom, že absolutně nehodnotící s-gie není možná už proto, že hodnotově určeny jsou problémy, které sociolog volí, výchozí předpoklady a tvrzení, o něž opírá zákl. teorii, z níž pak vychází formulace hypotéz, rozsah empir. dat, jež mohou být výzkumem získána atd. Ideu ''nehodnotící sociologie'' dovedl do nejradikálnějších důsledků [[neopozitivismus]], který rozlišil dva typy výroků – výroky o faktech, jež jsou založeny na zkušenosti, a výroky o hodnotách, jež jsou založeny na subjektivních preferencích. Věd. poznání samo je sice hodnotou, ale té se dosahuje právě tím, že proces věd. poznání se od partikulárních i obecných hodnotících soudů max. oprostí. Neopozitivisté spojili ideu nehodnotící s-gie s novou soc. funkcí této vědy: empir. sociolog musí být schopen poskytnout validní poznání, které není závislé na žádném hodnotovém systému, musí být neutrální jako chirurgův nůž (formulace ''P. F. Lazarsfelda''). Již v r. 1938 proti tomuto pojetí vystoupil ''R. S. Lynd'' v práci ''Knowledge for What?'', v níž se pokusil doložit, že s-gie je vždycky nástrojem soc. reformy, nápravy či změny, a že tedy musí formulovat praktická doporučení, která mají povahu hodnotového soudu o spol. cílech. Podobně ''Gunar Myrdal'' (1953) zdůraznil, že všechny zákl. s-gické pojmy nabývají hodnotícího významu, protože společnost se skládá z lidských bytostí, které sledují určité cíle a ideály. Protože neexistuje jiný způsob studia spol. reality než z hlediska lidských ideálů, nemůže existovat nezainteresovaná soc. věda. Podobnou argumentaci přinášejí i ''Ch. W. Mills'' a ''Alvin W. Gouldner''.

Spor o ''h. v s.'' je také sporem o míru spol. angažovanosti s-gie. Proto všechny typy [[sociologie angažovaná|angažované sociologie]] samozřejmě hodnocení připouštějí, event. ukazují na to, že hodnocení se nelze žádnou procedurou vyhnout. Umírnění neopozitivisté navrhují pravidla, jimiž lze vstup hodnocení do s-gie ve smyslu subjektivní, skup. nebo třídní deformace poznání výrazně omezit: ''1.'' tím, že učiníme všechny předpoklady, z nichž vycházíme, zjevými a výslovnými a jasně definujeme pojmy, s nimiž pracujeme; ''2.'' tím, že se sociolog bude systematicky cvičit v ideálu věd. objektivity; ''3.'' tím, že poznatky budeme max. formalizovat a kvantifikovat, čímž je zbavíme emocionálního nánosu, který s sebou nese užití běžného jazyka; ''4.'' tím, že vlastní poznání konfrontujeme s dosavadním věděním a s názorem věd. komunity; ''5.'' tím, že jasně rozlišíme soc. roli sociologa jako profesionála a sociologa jako občana; hodnotící soudy sociologa v roli občana nemají totiž vyšší status než výpovědi kohokoliv jiného. Tímto konstatováním vstupuje spor o ''h. v s.'' do širšího kontextu diskuse o spol. poslání intelektuálů obecně. Problém ''h. v s.'' nabývá dalších rozměrů vznikem [[sociologie interpretativní|interpretativní sociologie]], která ve svých krajních polohách chce především popsat každodenní svět soc. aktéra a vyjádřit jej jeho vlastními prostředky. [[hodnota|Hodnoty]] takto do s-gie vstupují jako reflektovaný fenomén každodenního života. V postmodernistické diskusi je spor o hodnoty sporem o obecnější problém pravdy a možnosti jejího dosažení. Ideál věd. objektivity se tak podstatně proměňuje, příp. zcela pozbývá smyslu. V marx. s-gii byl problém ''h. v s.'' podřazen obecnému požadavku ''stranickosti'', kterou se rozumí princip, jenž vztahy mezi s-gickými přístupy a soc. ekonomickými, zejm. třídními zájmy činí explicitními. Protože třídní zájmy proletariátu vyjadřují nejlépe směřování hist. vývoje, je s-gie vázaná na tento třídní zájem nejen s-gií nedeformovanou, ale výslovně předurčenou k max. objektivnímu poznání. Tento princip, který má racionální ekvivalent v mannheimovské s-gii vědění, byl proměněn v nástroj ideol. indoktrinace s-gie a jejího podřízení stranickým usnesením.

Ve všech úvahách o ''h. v s.'' je nutné rozlišovat: ''1.'' hodnocení, které je legitimním předmětem s-gického studia, tj. hodnotové systémy skupin, vrstev a tříd, hodnotící procedury v každodenním životě atd.; ''2.'' hodnocení soc. skutečnosti, které prezentuje sociolog jako výsledek (nebo předpoklad) vlastního výzkumu v podobě hodnotících soudů nebo v podobě praktického doporučení. Jednotlivé s-gické směry a paradigmata se od sebe liší mírou zájmu na formulaci takovýchto hodnotících soudů. Ideál absolutně objektivní nehodnotící s-gie se proto jeví pouze jako možný cíl, nikoliv jako aktuální realita. Problém ''h. v s.'' má ovšem význ. složku etickou: hodnotové premisy sociologa nesmějí vést k porušení pravidel [[etika vědy|etiky vědy]], ke zkreslování fakt, jejich vědomé dezinterpretaci nebo dokonce zatajování a k destrukci plodného dialogu mezi alternativními teoriemi a přístupy.

<div class="translations">
evaluation in sociology
appréciation dans la sociologie
Wertung in der Soziologie
valutazione in sociologia
</div>

Literatura: ''Gouldner, A. W.'': Anti-Minotaur: The Myth of a Value Free Sociology. In: ''Horowitz, I. L.'' ed.: New Sociology. New York 1964 (čes. in: ''Urbánek, E.'' – ''Bauman, B.'' eds.: ''Antologie'' textů ze současné sociologické teorie ve Spojených státech amerických, Praha 1968); ''Lynd, R. S.'': Knowledge for What? Princeton, N.J. 1939; ''Mills, C. W.'': (1961) Sociologická imaginace. Praha 1968; ''Petrusek, M.'': Alternativní sociologie. Praha 1992; ''Weber, M.'': (1904) Objektivita sociálno-politického poznania. In: ''Weber, M.'': K metodológii sociálnych vied. Bratislava 1983.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/sebereflexe sociologie a vědy vůbec]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Gouldner, A. W.'': Anti-Minotaur: The Myth of a Value Free Sociology. In: ''Horowitz, I. L.'' ed.: New Sociology. New York 1964 (čes. in: ''Urbánek, E.'' – ''Bauman, B.'' eds.: ''Antologie'' textů ze současné sociologické teorie ve Spojených státech amerických, Praha 1968); ''Lynd, R. S.'': Knowledge for What? Princeton, N.J. 1939; ''Mills, C. W.'': (1961) Sociologická imaginace. Praha 1968; ''Petrusek, M.'': Alternativní sociologie. Praha 1992; ''Weber, M.'': (1904) Objektivita sociálno-politického poznania. In: ''Weber, M.'': K metodológii sociálnych vied. Bratislava 1983.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Gouldner, A. W.'': Anti-Minotaur: The Myth of a Value Free Sociology. In: ''Horowitz, I. L.'' ed.: New Sociology. New York 1964 (čes. in: ''Urbánek, E.'' – ''Bauman, B.'' eds.: Antologie textů ze současné sociologické teorie ve Spojených státech amerických, Praha 1968); ''Lynd, R. S.'': Knowledge for What? Princeton, N.J. 1939; ''Mills, C. W.'': (1961) Sociologická imaginace. Praha 1968; ''Petrusek, M.'': Alternativní sociologie. Praha 1992; ''Weber, M.'': (1904) Objektivita sociálno-politického poznania. In: ''Weber, M.'': K metodológii sociálnych vied. Bratislava 1983.
 ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Gouldner, A. W.'': Anti-Minotaur: The Myth of a Value Free Sociology. In: ''Horowitz, I. L.'' ed.: New Sociology. New York 1964 (čes. in: ''Urbánek, E.'' – ''Bauman, B.'' eds.: ''Antologie'' textů ze současné sociologické teorie ve Spojených státech amerických, Praha 1968); ''Lynd, R. S.'': Knowledge for What? Princeton, N.J. 1939; ''Mills, C. W.'': (1961) Sociologická imaginace. Praha 1968; ''Petrusek, M.'': Alternativní sociologie. Praha 1992; ''Weber, M.'': (1904) Objektivita sociálno-politického poznania. In: ''Weber, M.'': K metodológii sociálnych vied. Bratislava 1983.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/sebereflexe sociologie a vědy vůbec]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Hodnocení v sociologii - Historie editací

ZRN v 15. 1. 2018, 13:46

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server