Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:13Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:24Z

import na produkční server

Nová stránka

homo duplex – lat. termín překládaný jako ''člověk rozdvojený'' – jeden z klíčových pojmů s-gie ''É. Durkheima'' vyjadřující dualistickou podstatu [[člověk|člověka]], spojení individuálního a společenského (''Le dualisme de la nature humaine et ses conditions sociales'', 1914). ''Durkheim'' vychází z předpokladu, že člověk má dvojí přirozenost a že si tuto skutečnost lidé vždy uvědomovali. Vypovídá o ní náboženství, které chápe člověka jako rozděleného na [[tělo]] a [[duše|duši]], filozofie, která v něm rozlišuje stránku duchovní a hmotnou, respektive smyslovou a rozumovou, psychologie, rozeznávající instinkty a rozum apod. Této rozdvojenosti si je vědomo i běžné myšlení, které poukazuje na dva póly lidského života. Na jednom jsou smyslové dojmy, [[instinkt|instinkty]] a dispozice související s čistě fyzickými potřebami, na druhém pojmové myšlení, [[morálka]] a [[náboženství]], jinak řečeno všechno to, co sdílí člověk s ostatními lidmi. Tyto aspekty je možné rovněž nazvat osobním a neosobním, egoistickým a altruistickým, jedinečným a univerzálním, individ. a spol. ''Durkheim'' tento dualismus nejen konstatuje, ale zároveň jej považuje za trvalou vlastnost lidské existence, z čehož pro člověka vyplývají vnitřní napětí a konflikty. Podle ''Durkheima'' je marné pokoušet se je řešit jakoukoli monistickou doktrínou, ať fil., psychol. či morální. Vnitřní rozdvojenost je jedinou vskutku autentickou lidskou situací, přičemž je jak zdrojem bídy, tak i velikosti člověka.

Cestu přechodu od zvířecího k lidskému vidí ''Durkheim'' v náboženství, nikoli však běžně a tradičně chápaném, nýbrž v náboženství jako reprezentantu [[společnost|společnosti]]. Pokud by byl člověk ponechán sobě samému, zůstal by v zajetí svých smyslových potřeb, instinktů a egoistických zájmů. Od zvířat se však liší právě tím, že není řízen z vnitřku, tj. instinkty, ale zvnějšku, tj. [[bůh|bohem]] neboli společností. V Bohu totiž ''Durkheim'' viděl společnost, ovšem přetvořenou a symbolicky vyjádřenou. Právě působení společnosti na lidského jedince z něj činí rozumnou a morální bytost. A tak onen vnitřní dualismus lidské přirozenosti redukuje ''Durkheim'' koneckonců na dualismus individ. a spol. Zákl. rozporem lidské existence je, že člověk se rodí jako v podstatě biol. jedinec, ale v průběhu celého svého života se musí přizpůsobovat něčemu, co jej přesahuje, tj. společnosti. Pouze kontrola společnosti ovládá zvířecí přirozenost člověka, jeho čistě fyzické potřeby, kterým neumožňuje překročit určité meze. Pokud se však tato kontrola nad jedincem oslabí, dochází k [[anomie|anomii]], tj. k narušení nebo dokonce k dezintegraci soc. norem a k celkové [[dezorganizace sociální|sociální dezorganizaci]], jež má pro společnost i jedince dalekosáhlé negativní důsledky. Zdroj všech norem včetně norem morálních spatřoval ''Durkheim'' ve společnosti. Společnost v jeho pojetí není chápána jako prostý součet jedinců, jako čistě nominální a vymyšlená existence, ale jako systém jednajících sil. ''Durkheim'' je z tohoto hlediska typickým představitelem s-gického [[realismus|realismu]].

<div class="translations">
homo duplex; duplex man
homo duplex, homme double
homo duplex
homo duplex
</div>

Literatura: ''Szacki, J.'': Durkheim. Warszawa 1964.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]'' 
[[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Szacki, J.'': Durkheim. Warszawa 1964.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
 [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Homo duplex - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server