ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo teorie a metody human relations v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:41Z

Přidána poslední věta Viz též heslo teorie a metody human relations v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:14Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:27Z

import na produkční server

Nová stránka

human relations – nepřekládaný angl. termín, který doslovně znamená [[vztahy interpersonální|interpersonální vztahy]], označuje však směr [[sociologie práce]] a teorie i praxe [[management|managementu]]. Je spojen se jménem ''Eltona Maya'', který v r. 1927 začal provádět experimenty v Hawthornu (v závodě ''Western Electric Company''). Probíhaly 5 let v intencích paradigmatu [[management vědecký|vědeckého managementu]], reprezentovaného zejm. ''F. W. Taylorem'' jako sledování vlivu fyzických podmínek práce (osvětlení, počtu, délky a rozložení přestávek v práci apod.) na pracovní chování, zejm. na výkon pracovníků. Byla ověřována hypotéza růstu výkonu se zlepšováním podmínek a jeho klesání s jejich zhoršováním. V průběhu experimentů se však ukázalo, že výkon experimentální skupiny rostl nejen při zlepšování podmínek, ale i při jejich zpětném zhoršování na výchozí úroveň, a dokonce i po jejich zhoršení pod výchozí úroveň. ''T. M. Whitehead'', který prováděl statist. analýzu vztahů mezi pracovními podmínkami a výkonem, konstatoval, že tyto vztahy nelze prokázat. Do hry tedy vstoupil „neznámý faktor“, na němž byl výkon závislý. Byl identifikován jako „faktor sociální“. Podle ''Maya'' a jeho spolupracovníků to, co určuje v rozhodující míře výkon jednotlivých pracovníků, jsou vztahy mezi lidmi v pracovní skupině, resp. skupinová organizace na těchto vztazích založená. V tomto ohledu navázali na koncepci [[skupina primární|primárních skupin]] ''Ch. H. Cooleye''. Předpokládali, že více než finanční odměna či zájem o práci samotnou váže pracovníky k práci „pouto pospolitosti“. Jejich satisfakce pochází v podmínkách [[práce rozdrobená|rozdrobené práce]] spíše ze soc. vztahů vznikajících při práci než z práce samotné. Touha být spjat se svými druhy byla ze strany zastánců koncepce ''h.r.'' považována za nejsilnější charaktristiku člověka v pracovní situaci.

Tím byla odmítnuta ''Taylorova'' koncepce izolovaného jedince, sledujícího jen svůj osobní zájem. Stejně tak byl zpochybněn názor o dominaci ekon. činitelů v pracovní [[motivace|motivaci]] a ve vztahu k [[spokojenost pracovní|pracovní spokojenosti]]. To byl základ ke koncepci ''sociálního člověka'', jehož pracovní motivace a spokojenost jsou úzce spojeny s pracovní skupinou, v níž se odehrává jeho pracovní činnost. Pracovní chování a výkon jsou určovány právě touto pracovní skupinou, která si vytváří svou vlastní strukturu, způsob komunikace, zvyky, hodnoty, obřady, normy apod. Byl objeven fenomén neformální struktury, resp. neformální organizace podniku. Úkolem managementu je využít tuto strukturu a začlenit ji do formální struktury podniku. Skup. vztahy mezi pracovníky tvoří podle teorie ''h.r.'' základ úspěchu podniku. Protože je pracovník především členem pracovní skupiny a čerpá svoji pracovní motivaci i pracovní uspokojení primárně z prostředí této skupiny, je výhodnější obracet se spíše na pracovní skupinu než na jedince, obracet se na pracovníka jako člena pracovní skupiny. Je třeba získat jej ke spolupráci, je třeba budovat dobré mezilidské vztahy, posilovat komunikaci. Optimální je vedení založené na neformální [[autorita|autoritě]] a hledající [[konsensus]]. U vedoucích pracovníků, od mistrů (na ně je kladen důraz) až po vrcholový management, se podtrhuje význam ''sociálních dovedností'' (social skills): především schopnosti komunikovat, trpělivě vyslechnout pracovníka, vytvářet v něm vědomí vlastního významu. Role bezprostředního řízení je do značné míry chápána jako zprostředkování [[komunikace]] s vyššími stupni řízení. Oproti důrazu teorie tzv. věd. managementu na systém řízení je v ''h.r.'' kladen důraz na [[osobnost]] řídícího pracovníka, na jeho osobnostní vlastnosti. Předmětem řízení není výroba, ale lidé. Důraz na konsensus v pracovní skupině se přenáší v teorii ''h.r.'' i mimo rámec podniku, i když ''R. Scot'' ji charakterizuje chápáním podniku jako systému sice sociálního, ale uzavřeného (bez úvahy o jeho vazbách s okolím). Produkovat konsensus patří k funkcím podniku při vytváření celospol. konsensu, stejně jako k nim patří úkol nejen vyrábět zboží a dosahovat zisku, ale i rozdělovat svým pracovníkům uspokojení. Teorie ''h.r.'' byla kritizována ze dvou stran. Jednak jí bylo vytýkáno, že soustředěním pozornosti na soc. faktor odvádí pozornost průmyslu od výroby zboží a vytváření zisku. Na druhé straně byla kritizována jako obratná manipulace pracovníky managementem a ve prospěch managementu v zájmu výroby zboží a dosahování zisku. ''Daniel Bell'' v r. 1947 označuje ''h.r.'' jako ''cow sociology'', neboli jako snahu „udělat krávy spokojenější, aby dávaly více mléka“. I když současné trendy v s-gii práce a teorii řízení opouštějí principy manipulace obsažené v ''h.r.'' a přecházejí k modelu synergického řízení nejen v rovině volby prostředků, ale i volby cílů, reflexe postavení člověka v práci je trvalým přínosem teorie human relations.

<div class="translations">
human relations
relations humaines, sociales
human relations
human relations
</div>

Literatura: ''Mayo, E.'': The Human problems of Industrial Civilization. Cambridge 1933; ''Roethlisberger, F.'' – ''Dickson, J.'': Management and the Worker. Cambridge 1939; ''Whitehead, T. N.'': The Industrial Worker. Cambridge 1938.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Mareš Petr|Petr Mareš]]'' 
[[Kategorie:Aut: Mareš Petr]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Mayo, E.'': The Human problems of Industrial Civilization. Cambridge 1933; ''Roethlisberger, F.'' – ''Dickson, J.'': Management and the Worker. Cambridge 1939; ''Whitehead, T. N.'': The Industrial Worker. Cambridge 1938.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Mareš Petr|Petr Mareš]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Mareš Petr|Petr Mareš]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Mareš Petr]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Human relations - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo teorie a metody human relations v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server