imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost masturbační, společnost narcistní nebo společnost tolerantní hojnosti v […

2020-09-21T06:16:54Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost masturbační, společnost narcistní nebo společnost tolerantní hojnosti v […

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:18Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:38Z

import na produkční server

Nová stránka

individualismus – (z lat. individuus = nedělitelný) – pojem vysvětlovaný ve 3 rovinách: ''1.'' jako postoj, který v morálních a polit. rozhodováních dává přednost jednotlivé lidské osobnosti před všemi kolektivy, tedy rodinou, sdružením, občanskou společností nebo státem (''R. Scruton''); ''2.'' jako polit. teorie a doktrína, která klade důraz na vlastní práva jedince jako nezbytnou podmínku svobody a která vyžaduje podstatné omezení regulující moci státu a jiných kolekt. orgánů; ''3.'' jako fil. koncepce, podle níž je [[individuum]] cílem samo o sobě a jeho posláním je seberealizace a sebekultivace. Pojem. ''i.'' je poměrně nový, pochází z 19. st. (jeho první užití se připisuje saint-simonovcům) a původně měl v různých zemích velmi diferencované významy: ve Francii byl chápán pejorativně jako reakce na osvícenství a Fr. revoluci, v Anglii byl spíše epitetem pro náb. nonkonformitu a autentické kvality nezávislé osobnosti, v Německu byl spojem s romantickými představami o roli jedince, zejm. geniálního individua ve společnosti a dějinách. ''Jacob Burckhardt'' se pokusil propojit „francouzský“ a „německý“ význam, ''J. S. Mill'' (1859) operuje s pojmem ''i.'' již běžně ve vazbě na svou liberalistickou teorii. Ke specif. politologickému pojetí ''i.'' význ. přispěl ''A. de Tocqueville'', který se pokusil odlišit ''i.'' od egoismu a poprvé spojil ideu ''i.'' s ideou [[demokracie]]. ''I.'' je nový výraz, který alternuje původní egoismus: zatímco ten se rodí ze slepého pudu, ''i.'' je spíše důsledkem omylu; egoimus ničí všecky ctnosti, ''i.'' vysušuje především ctnosti veř. ''I.'' je demokr. původu a jeho rozšíření je přímo spojeno s egalitarismem, který růst demokracie nezřídka provází. ''Tocqueville'' tak současně poprvé poukázal na hodnotovou nejednoznačnost pojmu a výslovně formuloval potřebu boje s krajním ''i.'' prostřednictvím svobodných institucí.

Vazbu ''i.'' a egoismu detailně analyzoval ''E. Durkheim'', u něhož je koncept egoismu ve významu krajního ''i.'' klíčový jak v koncepci [[dělba práce|dělby práce]], tak sebevražednosti. I když ''i.'' a egoismus ''Durkheim'' neztotožnuje, předpokládá nicméně, že jsou silně korelovány a že ''i.'' tvoří podloží a předpoklad rozvinutého egoismu. Podobně jako ''Durkheim'' i řada dalších sociologů chápe ''i.'' jako podstatnou charakteristiku moderní společnosti, v níž se individuum stává zákl. vztažným bodem, referenční jednotkou (viz [[skupina referenční]]). ''G. Simmel'' ukázal ve ''Philosophie des Geldes'' vliv peněžní cirkulace na [[vztahy interpersonální|interpersonální vztahy]], které se anonymizují a depersonalizují, což vede k růstu ''i.'' Podobně uvažuje, snad ve vědomé vazbě na ''Simmela'', i ''Talcott Parsons'', který ve formalizaci a anonymizaci osobních vztahů vidí základ moderního ''i.'' Výrazně negativně hodnotí projevy ''i.'' ve své slavné dichotomii [[Gemeinschaft a Gesellschaft]] ''F. Tönnies''. Naopak vysoce pozitivní aspekty v ''i.'' shledává ''F. A. von Hayek'', který jej staví do protikladu jednak vůči aristokratickým privilegiím (motiv tocquevillovský), jednak vůči socialismu a egalitarismu. Pozitivní hodnocení ''i.'' lze ovšem najít nejen u autorů liberalistických, příp. u části konzervativců, ale i u spisovatelů jiných orientací. Význ. je rozbor ''i.'' v díle ''Davida Riesmana'', který zavádí pojem vnitřně (niterně) řízeného člověka, který je produktem postrenesančního vývoje: vnitřní řízení je ''Riesmanovi'' hlavním způsobem zajištování konformity v moderní společnosti. Niterně řízený typ dokáže žít spol., být iniciativní, řešit neobvyklé problémy a přitom nepotřebuje přísné řízení tradiční. Podobně význ. jsou analýzy ''i.'' ve ''Frommově'' ''Strachu ze svobody''. ''I.'' je velmi často spojován s kritikou masové společnosti, je ne zcela oprávněně asociován také s elitarismem. Vnitřní ambivalencí ''i.'' jako nejcharakterističtějšího znaku am. společnosti se zabývají ''R. N. Bellah'', ''R. Madsen'' aj.

<div class="translations">
individualism
individualisme
Individualismus
individualismo
</div>

Literatura: ''Bellah, R. N.'' aj.: Habits of the Heart. Individualism and Commitment in American Life. New York 1985; ''Hayek, F. A. von'': Individualism: True and False. Dublin 1946; ''Riesman, D.'': (1950) Osamělý dav. Praha 1968; ''Tocqueville, A. de'': Demokracie v Americe, sv. II. Praha 1992.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bellah, R. N.'' aj.: Habits of the Heart. Individualism and Commitment in American Life. New York 1985; ''Hayek, F. A. von'': Individualism: True and False. Dublin 1946; ''Riesman, D.'': (1950) Osamělý dav. Praha 1968; ''Tocqueville, A. de'': Demokracie v Americe, sv. II. Praha 1992.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Individualismus - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost masturbační, společnost narcistní nebo společnost tolerantní hojnosti v […

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server