JD: oprava jména autora

2020-09-19T06:29:28Z

oprava jména autora

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:19Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:39Z

import na produkční server

Nová stránka

inflace – (z lat. inflatio = nafukování, nadýmání) – porucha ekon. rovnováhy, při které příliv peněz převyšuje příliv statků. Hist. byla ''i.'' průvodním znakem války, občanských nepokojů, hladu nebo jiné přír. pohromy. Posuzuje se míra a tempo ''i.'', zpravidla cenovými indexy. Extrémní hodnoty dosahuje v podobě ''hyperinflace'', která se vyskytla např. v Německu v období 1. svět. války a po ní (poměr zlaté marky k papírové byl v r. 1914 1:1, v srpnu 1923 1:1 miliónu a v listopadu 1923 1:1 biliónu); úplné znehodnocení peněz zde vedlo k pauperizaci všech vrstev obyv. s výjimkou velkoburžoazie a bylo ekon. pozadím šíření nacismu (''T. W. Adorno'', ''E. Fromm''). Při tzv. cválající inflaci s mírou několik desítek procent dochází k výrazným přesunům v rozdělení nár. důchodu mezi různými spol. skupinami v prospěch vlastníků kapitálu a tzv. příjmových lídrů, jejichž životní úroveň roste, a k ustavičnému poklesu životní úrovně nemajetných vrstev s limitovanými příjmy. Tzv. vleklá inflace se při míře několika procent nazývá „plazivou inflací“, ve spojení s ekon. stagnací jde o „stagflaci“ a ve spojení s poklesem výroby o „slumpflaci“. Plazivá ''i.'', doprovázená trvalým stoupáním cen, probíhá i v podmínkách celkového růstu životní úrovně, zpravidla při stagnaci, poklesu či opoždění ve skupinách odkázaných na fixní příjmy. Příčiny ''i.'' jsou ekon. (zastaralost ekon. mechanismů, nerovnoměrnost strukturálního vývoje) a vyplývají též z rozhodnutí v oblasti hosp. politiky (investice do odvětví, které dlouhou dobu nepřinášejí efekt, zvyšování deficitu státního rozpočtu) nebo pramení z vnitřních nebo vnějších polit. konfliktů (vedoucích např. k růstu výdajů na zbrojení). ''I.'' je analyzována jako vztahy mezi celkovou nabídkou, celkovou poptávkou a nezaměstnaností v prostoru vymezeném všeob. úrovní cen a velikostí reálné produkce. Úplnější a relevantnější pohled na ekon. nerovnováhu umožňuje rozlišování situace v sektorech a trhových podsystémech ekonomiky. Celkový stav ''i.'' vytváří její různá úroveň na [[trh práce|trzích práce]], výrobků, polovýrobků, spotřebního zboží, cenných papírů, ve veř. sektoru, v nových odvětvích, v rozvojovém průmyslu, polnohospodářství apod. Zdůrazňuje se tím i vliv segmentace výroby na monopolizovaný a volnokonkurenční sektor. Monopolizovaná odvětví (oligopol) diktují ceny a vzniká v nich shoda zájmů se silnými odborovými svazy, působí zde stejný mechanismus jako při uzavírání segmentů trhu práce. Syntézu těchto nových vývojových jevů v ekonomice poskytuje ''J. K. Galbraith''. Upozorňuje na spol. důsledky ekon. ''i.'': z čistě peněžního hlediska se víc vyplácí být spekulantem a prostitutkou než učitelem nebo policajtem. Soustava stimulů vyplývajících z ''i.'' vytváří stav spol. nerovnováhy, diskriminuje veř. služby proti podnikatelskému sektoru.

V social., centrálně plánované ekonomice byl problém ''i.'' málo prozkoumaný. Odlišovala se tzv. otevřená ''i.'', vyjádřená v pohybu cenových indexů, skrytá ''i.'', která se nedostávala do standardních cenových indexů a byla spojená s nejasnými změnami kvality výrobků, a potlačená ''i.'', kdy narůstala nedostatkovost výrobků na trhu až po vznik [[ekonomie nedostatku]] (''J. Kornai''). Skrytá a potlačená ''i.'' negativně působila na činnost hosp. subjektů, výrobců. Negovala význam cen a peněz, vedla ke vzniku trhu dodavatele, který ve stavu nerovnováhy absorbuje i nekvalitní výrobky. Spotřebitel neuspokojený na spotřebitelském trhu podával špatný výkon na trhu práce jako výrobce. Celkovým výsledkem nerovnováhy byla neefektivnost, plýtvání, nekvalita, zastarávání výrobků apod. V oblasti soc. vztahů rostla atraktivnost povolání spojených s rozdělováním výrobků a poskytováním služeb, umožňující získat pololegální a nezákonné výhody, zvyšovala se přitažlivost stínové ekonomiky s dalšími rozkladnými účinky pro pracovní disciplínu a mzdovou zainteresovanost v soc. sektoru.

V s-gii se problematika ''i.'' vyskytuje v mnohých souvislostech, od změn v hodnotových orientacích přes s-gii odborů, s-gii chudoby, s-gii polit. vztahů, s-gii práce až po otázky formování soc. struktury prostřednictvím trhu práce. ''I.'' vyvolává procesy soc. učení a přizpůsobení. Přesto, že je s-gické zkoumání ''i.'' v začátcích, lze mluvit o kolekt. a individ. strategiích vyrovnání se s ''i.'' Kolekt. strategie zahrnují možnosti vlivu organizovaných skupin v makrosoc. procesu, individ. strategie reakci jednotlivců na změněné ekon. parametry. Kolekt. aktéři mají nepoměrně větší šance zvládnout inflační procesy a přizpůsobit si jejich rámcové podmínky, zatímco jedinec je nucen se jednostranně přizpůsobit – změnou racionálního očekávání, změnou [[chování spotřební|spotřebního chování]], „útěkem od peněz“, spekulací apod. Strategie lze dělit také na aktivní a pasivní. S-gie zkoumá i souvislost ''i.'' s deviantním chováním a [[deviace sociální|sociální deviací]] vůbec.

<div class="translations">
inflation
inflation
Inflation
inflazione
</div>

Literatura: ''Galbraith, J. K.'': Společnost hojnosti. Praha 1967; ''Galbraith, J. K.'': Ekonómia a spoločenské ciele. Bratislava 1984; ''Pfister, J.'': Grundzüge einer „Soziotheorie“ der Inflation. Berlin 1981.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Bunčák Jan|Jan Bunčák]]'' 
[[Kategorie:Aut: Bunčák Jan]]
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Galbraith, J. K.'': Společnost hojnosti. Praha 1967; ''Galbraith, J. K.'': Ekonómia a spoločenské ciele. Bratislava 1984; ''Pfister, J.'': Grundzüge einer „Soziotheorie“ der Inflation. Berlin 1981.
-''[[:Kategorie:Aut: Bunčák Jan|Jan Bunčák]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Bunčák Ján|Ján Bunčák]]''<br />
-[[Kategorie:Aut: Bunčák Jan]]
+[[Kategorie:Aut: Bunčák Ján]]
 [[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Galbraith, J. K.'': Společnost hojnosti. Praha 1967; ''Galbraith, J. K.'': Ekonómia a spoločenské ciele. Bratislava 1984; ''Pfister, J.'': Grundzüge einer „Soziotheorie“ der Inflation. Berlin 1981.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Bunčák Jan|Jan Bunčák]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Bunčák Jan|Jan Bunčák]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Bunčák Jan]]
 [[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Inflace - Historie editací

JD: oprava jména autora

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server