Interakce sociální - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo interakce v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:14Z

Přidána poslední věta Viz též heslo interakce v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 19. 1. 2018, 09:41

2018-01-19T09:41:57Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:20Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:43Z

import na produkční server

Nová stránka

interakce sociální – (z lat. předložky inter = mezi; actio = činnost) – v širokém významu procesy, které spočívají v působení jednoho jednajícího (nebo jedné skupiny jednajících) na jiného jednajícího (na jinou skupinu jednajících). Může jít o působení přímé i nepřímé, zaměřené i nezaměřené, osobní i anonymní. ''I.s.'' zahrnuje [[komunikace sociální|sociální komunikaci]], procesy vlivu (viz [[ovlivňování]]) a [[moc|moci]], [[kooperace|kooperaci]] i [[konflikt sociální|sociální konflikt]], různé formy sociality, jako je směna, skup. ztotožnění nebo konfrontace. Proces ''i.s.'' nepředpokládá nutně vzájemnost působení, i když je u rozvinuté interakce typickým jevem. ''I.s.'' je konstitutivním aspektem všeho spol. života. Každý konkrétní jev lidského světa může být charakterizován jako soc.-interakční, může však být také popsán v jiných termínech, např. v termínech kultury, osobnosti nebo spol. skupiny. ''I.s.'' tedy není jedinou univerzální charakteristikou lidské skutečnosti. Jako soc.-interakční ve vlastním slova smyslu označujeme jevy, které nejen interakci zahrnují nebo ji předpokládají, ale v nichž interakce představuje osu, podél níž jsou studované jevy členěny. ''I.s.'' je typický analytický, vztahový pojem. Jeho specificita tkví především v tom, že spol. skutečnost ukazuje jako produkování a zřetězení účinků spjatých s působením jedněch jednajících na druhé. V popředí jsou „procesní“ nebo přímo „činnostní“ aspekty spojené s hlediskem aktérů. Široké pojetí interakce jako obecné s-gické kategorie, rodového [[jev sociální|sociálního jevu]] se může zdůvodňovat také mnohoznačností termínu „sociální“. Centrální místo ve svém širokém pojetí zaujímá ''i.s.'' u ''G. Simmela'' (1917) a ve formální s-gii, která odhlíží od obsahu soc. procesů a soustřeďuje se na jejich formy. Podle ''Simmela'' interakce umožňjje definovat skupiny v prostoru a času, protože vzájemné ovlivňování konstituuje soc. jevy. Podle představitelů [[škola chicagská|chicagské školy]] ''R. E. Parka'' a ''E. W. Burgesse'' (1921) interakční procesy zahrnují „čtyři velké formy“: soutěž, konflikt, přizpůsobení (akomodaci) a asimilaci. Obecným médiem interakce je pro ně komunikace. Pozitivisticky a behavioristicky orientovaní ''G. A. Lundberg'', ''C. C. Schrag'' a ''O. N. Larsen'' (1954) označují vzájemné působení jednotlivců a skupin za centrální předmět zkoumání spol. věd. ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|P. A. Sorokin]]'' ve svém reinterpretovaném výkladu systému s-gie (''Society, Culture and Pesonality'', 1947, 1962, 1969) charakterizuje „smysluplnou lidskou interakci“ jako rodový soc. jev. Zahrnuje podle něho tyto zákl. složky: myslící a jednající lidské bytosti jako subjekty interakce, významy, hodnoty a normy, pro něž jedinci do interakce vstupují, a otevřené činnosti a materiální jevy umožňující objektivaci významů, hodnot a norem. V rozboru interakcí samotných rozlišuje ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|Sorokin]]'' zejm. neorganizovanou, organizovanou a dezorganizovanou interakci na straně jedné a solidární, antagonistické a smíšené formy interakce na straně druhé.

Centrální postavení zaujímá pojem interakce také u stoupenců [[teorie sociální směny]], např. ''G. C. Homanse'' nebo ''P. M. Blaua'' (1964). Ve své teorii skupiny (''The Human Group'', 1950) se ''Homans'' opírá o zjištění, že v této oblasti existují 4 třídy pozorování, které se vztahují k činnosti, interakci, pocitům (sentiments) a normám. Pojmy činnosti a interakce jsou úzce spjaty, jsou však analyticky odlišné. O interakci mluvíme, když máme na mysli fakt, že určitá jednotka činnosti jedné osoby je podnícena nějakou jednotkou činnosti druhé osoby. V r. 1961 definuje autor interakci především odkazem na „odměňování“ činnosti jednoho jednajícího činností jiného jednajícího. Široký význam kategorie ''i.s.'' není obecně přijímán. Někteří autoři jej výslovně odmítají, protože v něm vidí nebezpečí privilegovat procesní a vnitřní aspekty v interakčních systémech na úkor aspektů strukturálních, které horizont aktuálních procesů přesahují, a na úkor vnějších souvislostí. Toto nebezpečí [[psychologismus|psychologismu]] je reálné, pokud teor. konstrukce chce vyvodit z vnitřní logiky jednoho psychosoc. procesu, navíc určeného specif. rysy, např. z nápodoby (''G. Tarde'', 1890), úhrn soc. reality. Kritikové psychol. interakcionismu nechtějí redukovat ''i.s.'' a vztahy mezi lidmi na jednu rovinu, ale vidí v nich celou hierarchii vztahů, lišících se stupněm objektivace a formami institucionalizace. Někteří kritici interakcionismu a psychologismu kategorii interakce v jejím širokém významu zcela odmítají. Např. ''[[Bláha Inocenc Arnošt|I. A. Bláha]]'' (1948) pokládá procesy interakce mezi jedinci za předmět psychologie a v durkheimovském duchu uznává za „sociální“ jen skup. vztah. Podobně ''J. Szczepański'' (1963, 1966) vykládá „vzájemné působení“ jako jednu z forem „sociálních pout“, kterou považuje za jeden z článků série pojmů mezi psych. vazbami a spol. stykem na jedné straně a spol. činností a spol. vztahy na straně druhé. Poznamenejme, že pojem ''i.s.'' nikterak nepředpokládá, že jde o proces určený jen okamžitými akcemi a reakcemi partnerů. Je výmluvné, že ''Goffmannova'' analýza meziosobních výměn v každodenním životě nese titul ''Rity interakce'' (1967).

Vztah mezi působením vnitřních a vnějších, procesních a strukturních aspektů se ovšem mění s charakterem dané interakce. V současných pojetích ''i.s.'' se obráží napětí mezi akcionalistickými a strukturalistickými přístupy, stejně tak jako volba uvnitř těchto proudů a pokusy syntetizovat je při zpracovávání strategií řešení současných soc. problémů. Projevují se rozdíly mezi směry požadujícími především rigoróznost a verifikovatelnost metodol. postupů a mezi směry usilujícími zejm. o komplexní, byť i prozatímní postižení celé soc. skutečnosti, včetně žité zkušenosti. Pojem ''i.s.'' je velmi úzce spjat s pojmem ''sociálních vztahů''. Oba pojmy se vztahují k téže skutečnosti, liší se však podstatně tím, že ''i.s.'' klade do popředí aktuální proces, zatím co soc. vztahy odkazují především na stabilizované, regulující, v reprodukci se opakující strukturní prvky. V návaznosti na zákl. myšlenky formální s-gie ''G. Simmela'' rozlišuje ''L. von Wiese'' 3 roviny „sociálního:“ soc. procesy (které tu terminologicky nahrazují ''i.s.'' jiných autorů), soc. vztahy a soc. útvary. Soc. procesy jsou podle ''von Wieseho'' vždy procesy „distancování“, zahrnující „navazování“ (Binden), jímž jsou lidé sbližováni, přizpůsobováni, asimilováni a sjednocováni, a „oddělování“ (Lösen), což je konkurence, opozice a konflikt. Přitom soc. vzathy jsou vztahy mezi jednotlivci, z kterých vznikají soc. útvary. Zhruba od začátku 50. l. 20. st. byl problém ''i.s.'' předmětem empir. zkoumání [[skupina malá|malých skupin]], ze kterého se vyvinula [[teorie sociální interakce]]. Její relativně celistvé, i když zčásti diskutabilní a vzájemně protikladné podoby vytvořili ''G. C. Homans'' (v 50. l.) a ''E. Goffman'' (v 60. l.).

Podoby interakce závisí nejen na obsahu tohoto procesu, na tom, „co je v něm ve hře“, ale také na charakteristikách jednajících, na jejich „funkčním statusu“, „titulu“, na základě něhož do interakce vstupují. Lidé spolupůsobí na jiné buď jako osobnosti, z titulu své osobní nebo soc. identity, nebo jako soc. určení jednotlivci – příslušníci skupin a tříd, nebo jako členové velkých kult. a spol. celků (globální společnosti, mezinár. seskupení, civilizace).

''I.s.'' se rozvíjí na jiné úrovni tam, kde vstupují do hry celé spol. skupiny, třídy a velké celky, jejich vnitřní procesy a jejich vztahy. Pojem jednajících, [[aktér|aktérů]], představuje svorník pro všechny tyto významy. ''I.s.'' v jednom ze svých prvotních významů je především interakcí mezi lidmi jako [[osobnost|osobnostmi]] a [[systém sociální|sociálním systémem]]. Některé formy interakce mají silný osobní náboj, v jiných formách jsou osobní aspekty slabé. Silně osobní charakter se přisuzuje interakcím v malých skupinách, které jsou založeny na osobních znalostech členů a které závisejí v široké míře na jejich osobních charakteristikách. To však neznamená, že by bylo možno vydávat malé skupiny za výlučnou sféru jedinečných, osobních a svobodných vztahů. Do života malých skupin zasahuje mnoho mechanismů, determinismů a institucionalizovaných regulačních schémat, nebo přímo rituálů. Neosobní, anonymní vztahy, které se v moderních společnostech rozvíjejí, jsou vývojovou nezbytností a nejsou ve své podstatě negativním jevem. Rozšiřují totiž základnu pro výměnu činností a jsou podmínkou i produktem uplatňování obecných, na univerzalistických a výkonových hodnotách založených pravidel, jež přinášejí podstatně širší prostor pro činnost členů společnosti. O tendencích k negativní depersonalizaci spol. života lze mluvit tam, kde dochází ke ztrátě finalit, jež jsou pro lidi podstatné, kde se potlačují svobodné projevy a osobité vlastnosti lidí, kde se oslabují vlivy lidí jako osobností na spol. proces. Negativní tendence ve vztazích mezi soc. systémem a lidmi jako osobnostmi se projevují v masových formách spol. života, které nestačí definovat jen převahou neosobních a anonymních vztahů; i osobní vztahy podléhají zmasovění. V [[společnost masová|masových společnostech]] jsou lidé vystaveni silným tlakům spol. konvencí, přestávají spolu opravdověji komunikovat, stávají se ''osamělým davem'' a současně ztrácejí autonomii v řízení vlastní osobnosti, přestávají být (podle terminologie ''D. Riesmana'', 1950) „vnitřně řízenými“ (inner-directed, intro-déterminé) a stávají se „vnějšně řízenými“ (other-directed, extro-déterminé). Mnoho jiných současných autorů přináší kritickou analýzu vývoje současných mezilidských a spol. vztahů. (Viz též [[teorie sociální interakce]].)

<div class="translations">
social interaction
interaction sociale
soziale Interaktion
interazione sociale
</div>

Literatura: ''Althusser, L.'' – ''Balibar, E.'': Lire le Capital, sv. 2. Paris 1965; ''Althusser, L.'': Pour Marx. Paris 1968; ''Bláha, A.'': Sociologie. Praha 1968; ''Chombart, de Lauwe P. H.'': The Interaction of Person and Society. ''American'' Sociological Review, ''31'', 1966, č. 2; ''Park, R.'' – ''Burgess, E.'': Introduction to the Science of Sociology. Chicago 1921, 1924; ''Rosenberg, M.'' – ''Turner, R.'' eds.: Social Psychology Sociological Perspectives. New York 1981; ''Szczepański, J.'': (1963) Základní sociologické pojmy. Praha 1966; ''Simmel, G.'': Grundfragen der Soziologie. Leipzig 1917; ''Sorokin, P. A.'': (1947) Society, Culture and Personality, their Structure and Dynamics. New York 1969.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Strmiska Zdeněk|Zdeněk Strmiska]]'' 
[[Kategorie:Aut: Strmiska Zdeněk]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Althusser, L.'' – ''Balibar, E.'': Lire le Capital, sv. 2. Paris 1965; ''Althusser, L.'': Pour Marx. Paris 1968; ''Bláha, A.'': Sociologie. Praha 1968; ''Chombart, de Lauwe P. H.'': The Interaction of Person and Society. ''American'' Sociological Review, ''31'', 1966, č. 2; ''Park, R.'' – ''Burgess, E.'': Introduction to the Science of Sociology. Chicago 1921, 1924; ''Rosenberg, M.'' – ''Turner, R.'' eds.: Social Psychology Sociological Perspectives. New York 1981; ''Szczepański, J.'': (1963) Základní sociologické pojmy. Praha 1966; ''Simmel, G.'': Grundfragen der Soziologie. Leipzig 1917; ''Sorokin, P. A.'': (1947) Society, Culture and Personality, their Structure and Dynamics. New York 1969.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Althusser, L.'' – ''Balibar, E.'': Lire le Capital, sv. 2. Paris 1965; ''Althusser, L.'': Pour Marx. Paris 1968; ''Bláha, A.'': Sociologie. Praha 1968; ''Chombart, de Lauwe P. H.'': The Interaction of Person and Society. ''American Sociological Review'', ''31'', 1966, č. 2; ''Park, R.'' – ''Burgess, E.'': Introduction to the Science of Sociology. Chicago 1921, 1924; ''Rosenberg, M.'' – ''Turner, R.'' eds.: Social Psychology Sociological Perspectives. New York 1981; ''Szczepański, J.'': (1963) Základní sociologické pojmy. Praha 1966; ''Simmel, G.'': Grundfragen der Soziologie. Leipzig 1917; ''Sorokin, P. A.'': (1947) Society, Culture and Personality, their Structure and Dynamics. New York 1969.
 ''[[:Kategorie:Aut: Strmiska Zdeněk|Zdeněk Strmiska]]''<br />

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Althusser, L.'' – ''Balibar, E.'': Lire le Capital, sv. 2. Paris 1965; ''Althusser, L.'': Pour Marx. Paris 1968; ''Bláha, A.'': Sociologie. Praha 1968; ''Chombart, de Lauwe P. H.'': The Interaction of Person and Society. ''American'' Sociological Review, ''31'', 1966, č. 2; ''Park, R.'' – ''Burgess, E.'': Introduction to the Science of Sociology. Chicago 1921, 1924; ''Rosenberg, M.'' – ''Turner, R.'' eds.: Social Psychology Sociological Perspectives. New York 1981; ''Szczepański, J.'': (1963) Základní sociologické pojmy. Praha 1966; ''Simmel, G.'': Grundfragen der Soziologie. Leipzig 1917; ''Sorokin, P. A.'': (1947) Society, Culture and Personality, their Structure and Dynamics. New York 1969.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Strmiska Zdeněk|Zdeněk Strmiska]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Strmiska Zdeněk|Zdeněk Strmiska]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Strmiska Zdeněk]]
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 [[Kategorie:VSgS]]