Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:21Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:45Z

import na produkční server

Nová stránka

intuice – (z lat. intueri = nahlížet, dívat se dovnitř, zřít) – poznání na základě vnuknutí, vystupující v protikladu k poznání, kterého se dosahuje diskursivním myšlením. ''H. Bergson'' (1900) chápal ''i.'' ve spojení s [[instinkt|instinktem]] a v protikladu k intelektu (viz [[intelekt a inteligence]]) jako vciťování do podstaty předmětu, umožňující poznat, co je na tomto předmětu jedinečného a nevyjádřitelného. Zhruba v tomto významu se pojem ''i.'' stal základem fil. [[intuitivismus|intuitivismu]], nezřídka s akcentem jakéhosi esoterního poznávání. Zejm. byl zdůrazňován protiklad ''i.'' a pojmového logického myšlení. ''W. K. Arnold'' (1969) nazývá ''i.'' „nazřeným poznáním“ (schauende Erkennen), jímž se dospívá k vnější a vnitřní, empir. a apriorní evidenci. ''I.'' je „intelektuální nazírání na obsah“, který se stává evidentní bez logického odvozování, tedy bezprostředně. V tomto smyslu bývá ''i.'' někdy ztotožňována s inspirací, resp. s nápadem, osvícením a dalšími termíny. ''J. P. Guilford'' (1967) ztotožňuje ''i.'' s tzv. ''vhledem'' a považuje ji za „dramatický aspekt tvořivosti“, za „moment osvícení“, kdy jedinec vytváří ohromný krok v myšlení, poznání. Za podstatný znak ''i.'' je pokládán náhlý objev něčeho, náhlé vyřešení problému. ''Guilford'' dále zdůrazňuje, že při ''i.'' přestává být proces myšlení kontrolován, že se objevují četné volné asociace připomínající denní snění a že stav relaxace vytváří lepší podmínky pro vybavování informací. Obecně se v ''i.'' zdůrazňuje pozitivní úloha předcházejících zkušeností, které mají vztah k danému předmětu myšlení či řešení problému, které pak náhle intuitivně vystoupí. Obecně se soudí, že zvláštnost ''i.'' spočívá v tom, že probíhá jako neuvědomované myšlení. Fenomenologickou analýzu ''i.'' v rámci svého pojetí „zření podstat“ podal ''E. Husserl'', který ''i.'' označuje za evidenci, „bezvadný způsob vědomí“ (proti němuž staví pouhé Bewussthaben); ''i.'' (evidence) je mu „sebezjevením“, „sebe sama zobrazením“, „sebe sama dáním“ nějaké věci, obsahu, obecnosti, hodnoty atd; ''i.'' je bezprostřední prezentací podstat. Naproti tomu ''I. Kant'' uznával jen diskursivní intelekt (Verstand). Zdůrazňování primátu ''i.'' v poznávání se prosadilo hlavně ve filozofii (''N. O. Losskij''), ale i v matematice. V psychologii se na ''i.'' orientoval zejm. charakterolog ''L. Klages'', v historii ''W. Dilthey''. V s-gii se husserlovskému intuicionismu přiblížil ''A. Schütz'' (''Der sinnhafte Aufbau der sozialen Welt'', 1932). Tzv. [[sociologie chápající|chápající sociologii]] nelze s intuicionismem spojovat. Současná psychologie pojem ''i.'' v podstatě opustila a nahradila zmíněným termínem ''vhled'' (angl. insight, něm. Einsicht).

<div class="translations">
intuition
intuition
Intuition
intuizione
</div>

Literatura: ''Asmus, V. F.'': Problema intuicii v filozofii i matěmatike. Moskva 1963; ''Nalčadžjan, A. A.'': Někotoryje psichologičeskije problemy intuitivnogo poznanija. Moskva 1972; ''Ponomarjov, J. A.'': Duševní život a intuice. Praha 1972.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Asmus, V. F.'': Problema intuicii v filozofii i matěmatike. Moskva 1963; ''Nalčadžjan, A. A.'': Někotoryje psichologičeskije problemy intuitivnogo poznanija. Moskva 1972; ''Ponomarjov, J. A.'': Duševní život a intuice. Praha 1972.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Intuice - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server