Iredenta - Historie editací

ZRN v 19. 1. 2018, 09:56

2018-01-19T09:56:11Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:22Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:47Z

import na produkční server

Nová stránka

iredenta – (z it. irrendenta = nevysvobození) – vlastenecké a nacionalistické [[hnutí]] v Itálii na konci 19. st. organizované jako polit. strana ''Italia irredente''. Zákl. (nacionalistickým) požadavkem bylo sjednocení Italie – tedy všech Italů a it. mluvících občanů žijících v kterémkoliv sousedním státě. Hnutí našlo podporu mezi členy radikální, jakož i republikánké strany. K sjednocené Itálii mělo být připojeno Již. Tyrolsko, Istria, Goerz, Trieste, Tessino, Nice, Korsika, Malta. Obavy před možnou agresí Rakouska a Francie vedly k umírnění iredentistického hnutí po jeho zhruba šestiletém trvání. Objevilo se znovu až v r. 1908 jako „L'idea nazionale“, myšlenka později (po r. 1922) zcela převzatá fašistickým režimem ''Mussoliniho''. V r. 1908 evrop. krize (mj. připojení Bosny-Hercegoviny k habsburské říši) vyvolala obrození extrémního it. nacionalismu. Pojem ''i.'' má však též svůj obecnější význam. Vztahuje se na všechny svět. situace, kdy ten či onen stát vyžaduje připojit ke svému území oblasti, v nichž žijí obyv. jiného státu, jejichž jazykové a kult. příslušenství není plně identifikovatelné se státem, jehož občany jsou. Na hnutí sudetoněmecké, vedené ''K. Henleinem'', je možno dívat se nejen jako na hnutí nacistické, ale současně i jako na hnutí iredentické v tom smyslu, že většina obyv. Československa (tzv. první republiky, trvající mezi l. 1918 a 1938) něm. původu vyžadovala připojení k (hitlerovskému) Německu (což pak mnichovský diktát z r. 1938 a jeho přijetí tehdejší čsl. vládou umožnily). V provincii Ogaden v Habeši žijí vesměs obyvatelstvo, které jazyk a kultura spojuje se Somálskem a jejichž (ne příliš hlasité) požadavky žít v Somálské republice a ne v Habeši a pokusy somálské vlády o jejich ovlivňování jsou vlastně iredentismem. Když někde v pohraničí žije početná národnostní [[menšina]] obyv., která se identifikuje se sousedním státem (kult., náb., jazykově, polit.), existují zde možnosti iredentistického hnutí a organizací, které vždy znamenají určitou destabilizaci státu, ve kterém se taková menšina nachází. Snahy srbské menšiny v Chorvatsku připojit se k Srbsku nebo arménské menšiny v Ázerbájdžánu připojit se k Arménii skončily válkou. V konsonanci se svým it. původem bývá iredentismus spojen s extrémnějšími formami [[nacionalismus|nacionalismu]].

<div class="translations">
irredentism
irrédentisme
Irredentismus
irredentismo
</div>

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nehněvajsa Jiří|Jiří Nehněvajsa]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nehněvajsa Jiří]]
[[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
[[Kategorie:VSgS]]

← Starší verze		Verze z 19. 1. 2018, 09:56
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">iredenta</span> – (z it. irrendenta = nevysvobození) – vlastenecké a nacionalistické [[hnutí]] v Itálii na konci 19. st. organizované jako polit. strana ''Italia irredente''. Zákl. (nacionalistickým) požadavkem bylo sjednocení Italie – tedy všech Italů a it. mluvících občanů žijících v kterémkoliv sousedním státě. Hnutí našlo podporu mezi členy radikální, jakož i republikánké strany. K sjednocené Itálii mělo být připojeno Již. Tyrolsko, Istria, Goerz, Trieste, Tessino, Nice, Korsika, Malta. Obavy před možnou agresí Rakouska a Francie vedly k umírnění iredentistického hnutí po jeho zhruba šestiletém trvání. Objevilo se znovu až v r. 1908 jako „L'idea nazionale“, myšlenka později (po r. 1922) zcela převzatá fašistickým režimem ''Mussoliniho''. V r. 1908 evrop. krize (mj. připojení Bosny-Hercegoviny k habsburské říši) vyvolala obrození extrémního it. nacionalismu. Pojem ''i.'' má však též svůj obecnější význam. Vztahuje se na všechny svět. situace, kdy ten či onen stát vyžaduje připojit ke svému území oblasti, v nichž žijí obyv. jiného státu, jejichž jazykové a kult. příslušenství není plně identifikovatelné se státem, jehož občany jsou. Na hnutí sudetoněmecké, vedené ''K. Henleinem'', je možno dívat se nejen jako na hnutí nacistické, ale současně i jako na hnutí iredentické v tom smyslu, že většina obyv. Československa (tzv. první republiky, trvající mezi l. 1918 a 1938) něm. původu vyžadovala připojení k (hitlerovskému) Německu (což pak mnichovský diktát z r. 1938 a jeho přijetí tehdejší čsl. vládou umožnily). V provincii Ogaden v Habeši ~~žijí~~ vesměs obyvatelstvo, které jazyk a kultura spojuje se Somálskem a jejichž (ne příliš hlasité) požadavky žít v Somálské republice a ne v Habeši a pokusy somálské vlády o jejich ovlivňování jsou vlastně iredentismem. Když někde v pohraničí žije početná národnostní [[menšina]] obyv., která se identifikuje se sousedním státem (kult., náb., jazykově, polit.), existují zde možnosti iredentistického hnutí a organizací, které vždy znamenají určitou destabilizaci státu, ve kterém se taková menšina nachází. Snahy srbské menšiny v Chorvatsku připojit se k Srbsku nebo arménské menšiny v Ázerbájdžánu připojit se k Arménii skončily válkou. V konsonanci se svým it. původem bývá iredentismus spojen s extrémnějšími formami [[nacionalismus\|nacionalismu]].	+	<span id="entry">iredenta</span> – (z it. irrendenta = nevysvobození) – vlastenecké a nacionalistické [[hnutí]] v Itálii na konci 19. st. organizované jako polit. strana ''Italia irredente''. Zákl. (nacionalistickým) požadavkem bylo sjednocení Italie – tedy všech Italů a it. mluvících občanů žijících v kterémkoliv sousedním státě. Hnutí našlo podporu mezi členy radikální, jakož i republikánké strany. K sjednocené Itálii mělo být připojeno Již. Tyrolsko, Istria, Goerz, Trieste, Tessino, Nice, Korsika, Malta. Obavy před možnou agresí Rakouska a Francie vedly k umírnění iredentistického hnutí po jeho zhruba šestiletém trvání. Objevilo se znovu až v r. 1908 jako „L'idea nazionale“, myšlenka později (po r. 1922) zcela převzatá fašistickým režimem ''Mussoliniho''. V r. 1908 evrop. krize (mj. připojení Bosny-Hercegoviny k habsburské říši) vyvolala obrození extrémního it. nacionalismu. Pojem ''i.'' má však též svůj obecnější význam. Vztahuje se na všechny svět. situace, kdy ten či onen stát vyžaduje připojit ke svému území oblasti, v nichž žijí obyv. jiného státu, jejichž jazykové a kult. příslušenství není plně identifikovatelné se státem, jehož občany jsou. Na hnutí sudetoněmecké, vedené ''K. Henleinem'', je možno dívat se nejen jako na hnutí nacistické, ale současně i jako na hnutí iredentické v tom smyslu, že většina obyv. Československa (tzv. první republiky, trvající mezi l. 1918 a 1938) něm. původu vyžadovala připojení k (hitlerovskému) Německu (což pak mnichovský diktát z r. 1938 a jeho přijetí tehdejší čsl. vládou umožnily). V provincii Ogaden v Habeši žije vesměs obyvatelstvo, které jazyk a kultura spojuje se Somálskem a jejichž (ne příliš hlasité) požadavky žít v Somálské republice a ne v Habeši a pokusy somálské vlády o jejich ovlivňování jsou vlastně iredentismem. Když někde v pohraničí žije početná národnostní [[menšina]] obyv., která se identifikuje se sousedním státem (kult., náb., jazykově, polit.), existují zde možnosti iredentistického hnutí a organizací, které vždy znamenají určitou destabilizaci státu, ve kterém se taková menšina nachází. Snahy srbské menšiny v Chorvatsku připojit se k Srbsku nebo arménské menšiny v Ázerbájdžánu připojit se k Arménii skončily válkou. V konsonanci se svým it. původem bývá iredentismus spojen s extrémnějšími formami [[nacionalismus\|nacionalismu]].

	<div class="translations">		<div class="translations">

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 </div>
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nehněvajsa Jiří|Jiří Nehněvajsa]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nehněvajsa Jiří|Jiří Nehněvajsa]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nehněvajsa Jiří]]
 [[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
 [[Kategorie:VSgS]]