Kapr Jaroslav - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Jaroslav Kapr je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

2018-12-08T20:59:36Z

Přidána poslední věta Jaroslav Kapr je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:20Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:20Z

import na produkční server

Nová stránka

Kapr Jaroslav

<time datetime="1933-12-05">5. prosince 1933</time> v Plzni
 <time datetime="2003-03-06">6. března 2003</time> v Dobříši (okr. Příbram)
<div id="photo">[[Soubor:Kapr_Jaroslav_01.jpg|400px]]</div>

Vystudoval filosofii na filosofické fakultě [[Karlova univerzita v Praze|Karlovy univerzity v Praze]] (1961), načež působil jako odborný asistent fakulty vnitřního lékařství UK. V roce 1966 letech přešel na nově založenou katedru sociologie filosofické fakulty UK a současně se zapojil do [[Machonin Pavel|Machoninova]] výzkumu sociální stratifikace. V letech 1968–69 absolvoval postgraduální studium v Pittsburghu, kde si prohloubil znalosti ze sociologie medicíny, po návratu do Československa se již nicméně nesměl vrátit na původní pracoviště. Kapr našel uplatnění na katedře sociálního lékařství hygienické fakulty UK, kde se mohl v rámci daných možností věnovat studiu sociálních aspektů zdraví a nemoci, resp. sociologii medicíny (1969–90). V letech 1990–93 přednášel na fakultě sociálních věd UK, poté přešel na [[Slezská univerzita v Opavě|Slezskou univerzitu v Opavě]]. V závěru života již kvůli vážnému onemocnění nemohl vědecky a pedagogicky pracovat.

I když Kaprovým celoživotním tématem byla sociologie medicíny, jeho první knižní publikace se této oblasti netýkaly. Jeho kapitola v knize ''Československá společnost'' (1969) se zabývala výzkumem prestiže povolání. Prestiž deklaroval jako jeden z centrálních pojmů teorie stratifikace a testoval hypotézy o rozdílu v chápání i hodnocení prestiže v socialistických a nesocialistických společnostech „západního industriálního typu“. Došel k závěru, že rozdíly jsou velmi malé a že „socialistická ideologie ve snaze odlišit socialismus od kapitalismu neoprávněně určité rozdíly generalizovala i do oblastí, kde nejsou“. Publikace ''Sociologie a zdravý rozum'' (1969), kterou sepsal se Z. Šafářem, je zdařilým pokusem o popularizaci, resp. přiblížení tehdy pozapomenuté vědy běžnému čtenáři.

Pedagogické a popularizační směřování je viditelné i na Kaprových publikacích z oblasti sociologie medicíny, které vydal v 80. a 90. letech, většinou s různými spoluautory. Poslední práce tohoto druhu (''Pacient'', 1998) je koncipována jako učebnice a koncentruje se na vztah mezi lékařem a pacientem. Zdůrazňuje pozitivní účinky moderního chápání intervence do sociálních situací zdraví a nemoci jako služby na rozdíl od tradičního paternalistického pojetí. Tato práce také indikuje větší příklon autora k teorii komunikace, který nastal v 90. letech. Promítl se i do nového, „polistopadového“ Kaprova zájmu o sociologii politiky. Dílo ''Co je to demokracie'' (1991) je ukázkou toho, jak si autor představoval prezentaci vědeckých poznatků: čtenáře často oslovuje, diskutuje s ním, predikuje jeho dotazy a pochybnosti. Koncept demokracie Kapr přiblížil přes vysvětlení industriální a informační společnosti, pak přes „efektivní komunikaci“. Zajímal ho zejména mechanismus rozhodování a princip reprezentace, z tohoto úhlu pohledu pak fungování politických stran, volební mechanismy, postavení menšin. Speciální pozornost věnoval participativní demokracii, hlavně z hlediska účasti jednotlivce na informační komunikaci a rozhodování.

Knihy: ''Sociologie nebo zdravý rozum'' (Mladá fronta, Praha 1969; spoluautor Z. Šafář); ''Co je to demokracie'' (Sociologické nakladatelství, Praha 1991); ''Sociální deviace, sociologie nemoci a medicíny'' (Sociologické nakladatelství, Praha 1991; s kolektivem); ''Pacient: Revoluce v poskytování péče'' (Sociologické nakladatelství, Praha 1998; spoluautor B. Koukola).

Příspěvky ve sbornících: Prestiž povolání (P. Machonin a kol.: ''Československá společnost''. Epocha, Bratislava 1969).

Mimo sociologii: ''Kniha pro nastávajícího otce'' (Avicenum, Praha 1977); ''Kniha o nemoci'' (Avicenum, Praha 1986; spoluautor Č. Müller).

Literatura: Miloslav Petrusek: Jaroslav Kapr (''Sociologický časopis/Czech Sociological review'' 39, 2003, 4: 561–569).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Ryba Jiří|Jiří Ryba]]'' 
[[Kategorie:Aut: Ryba Jiří]]
[[Kategorie:SCSg]]
----
Jaroslav Kapr se podílel na [[:Kategorie:Aut: Kapr Jaroslav|některých heslech]] této encyklopedie.

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> Miloslav Petrusek: Jaroslav Kapr (''Sociologický časopis/Czech Sociological review'' 39, 2003, 4: 561–569).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Ryba Jiří|Jiří Ryba]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Ryba Jiří|Jiří Ryba]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Ryba Jiří]]
 [[Kategorie:SCSg]]
 ----
 Jaroslav Kapr se podílel na [[:Kategorie:Aut: Kapr Jaroslav|některých heslech]] této encyklopedie.

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 Vystudoval filosofii na filosofické fakultě [[Karlova univerzita v Praze|Karlovy univerzity v Praze]] (1961), načež působil jako odborný asistent fakulty vnitřního lékařství UK. V roce 1966 letech přešel na nově založenou katedru sociologie filosofické fakulty UK a současně se zapojil do [[Machonin Pavel|Machoninova]] výzkumu sociální stratifikace. V letech 1968–69 absolvoval postgraduální studium v Pittsburghu, kde si prohloubil znalosti ze sociologie medicíny, po návratu do Československa se již nicméně nesměl vrátit na původní pracoviště. Kapr našel uplatnění na katedře sociálního lékařství hygienické fakulty UK, kde se mohl v rámci daných možností věnovat studiu sociálních aspektů zdraví a nemoci, resp. sociologii medicíny (1969–90). V letech 1990–93 přednášel na fakultě sociálních věd UK, poté přešel na [[Slezská univerzita v Opavě|Slezskou univerzitu v Opavě]]. V závěru života již kvůli vážnému onemocnění nemohl vědecky a pedagogicky pracovat.
-I když Kaprovým celoživotním tématem byla sociologie medicíny, jeho první knižní publikace se této oblasti netýkaly. Jeho kapitola v knize ''Československá společnost'' (1969) se zabývala výzkumem prestiže povolání. Prestiž deklaroval jako jeden z centrálních pojmů teorie stratifikace a testoval hypotézy o rozdílu v chápání i hodnocení prestiže v socialistických a nesocialistických společnostech „západního industriálního typu“. Došel k závěru, že rozdíly jsou velmi malé a že „socialistická ideologie ve snaze odlišit socialismus od kapitalismu neoprávněně určité rozdíly generalizovala i do oblastí, kde nejsou“. Publikace ''Sociologie a zdravý rozum'' (1969), kterou sepsal se Z. Šafářem, je zdařilým pokusem o popularizaci, resp. přiblížení tehdy pozapomenuté vědy běžnému čtenáři.
+I když Kaprovým celoživotním tématem byla sociologie medicíny, jeho první knižní publikace se této oblasti netýkaly. Jeho kapitola v knize ''Československá společnost'' (1969) se zabývala výzkumem prestiže povolání. Prestiž deklaroval jako jeden z centrálních pojmů teorie stratifikace a testoval hypotézy o rozdílu v chápání i hodnocení prestiže v socialistických a nesocialistických společnostech „západního industriálního typu“. Došel k závěru, že rozdíly jsou velmi malé a že „socialistická ideologie ve snaze odlišit socialismus od kapitalismu neoprávněně určité rozdíly generalizovala i do oblastí, kde nejsou“. Publikace ''Sociologie a zdravý rozum'' (1969), kterou sepsal se Z. Šafářem, je zdařilým pokusem o popularizaci, resp. přiblížení tehdy pozapomenuté vědy běžnému ctenáři.
 Pedagogické a popularizační směřování je viditelné i na Kaprových publikacích z oblasti sociologie medicíny, které vydal v 80. a 90. letech, většinou s různými spoluautory. Poslední práce tohoto druhu (''Pacient'', 1998) je koncipována jako učebnice a koncentruje se na vztah mezi lékařem a pacientem. Zdůrazňuje pozitivní účinky moderního chápání intervence do sociálních situací zdraví a nemoci jako služby na rozdíl od tradičního paternalistického pojetí. Tato práce také indikuje větší příklon autora k teorii komunikace, který nastal v 90. letech. Promítl se i do nového, „polistopadového“ Kaprova zájmu o sociologii politiky. Dílo ''Co je to demokracie'' (1991) je ukázkou toho, jak si autor představoval prezentaci vědeckých poznatků: čtenáře často oslovuje, diskutuje s ním, predikuje jeho dotazy a pochybnosti. Koncept demokracie Kapr přiblížil přes vysvětlení industriální a informační společnosti, pak přes „efektivní komunikaci“. Zajímal ho zejména mechanismus rozhodování a princip reprezentace, z tohoto úhlu pohledu pak fungování politických stran, volební mechanismy, postavení menšin. Speciální pozornost věnoval participativní demokracii, hlavně z hlediska účasti jednotlivce na informační komunikaci a rozhodování.
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 [[Kategorie:SCSg]]
 ----
-Jaroslav Kapr se podílel na [[:Kategorie:Aut: Kapr Jaroslav|některých heslech]] této encyklopedie.
+Jaroslav Kapr se podílel na [[:Kategorie:Aut: Kapr Jaroslav|některých heslech]] této encyklopedie.<br />