Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:24Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:53Z

import na produkční server

Nová stránka

karteziánství – (z fr. cartésianisme, odvozeného od lat. transkripce jména ''R. Descarta'' ''Cartesius'') – název pro filozofii ''René Descarta'', jeho stoupenců a následovníků. Principy ''Descartovy'' filozofie jsou: sebevidence poznávajícího [[já]] (cogito), jasnost a zřetelnost jako kritéria pravdy, pojetí hmoty jako rozprostraněnosti, mechanistický výklad přírody, dualismus ducha a těla, metodická pochybnost, [[racionalismus]], ocenění matematiky a dedukce jako poznávacího přístupu, zavržení veškeré předchozí filozofie, zdůraznění osobní zkušenosti a vnitřního obratu v protikladu vůči jakékoli „vnější“, tj. polit. nebo náb. autoritě. Myšlení pomocí „jasných a zřetelných myšlenek“ spoluzakládá ''Descartův'' racionalismus spolu s přesvědčením, že každé správně vedené myšlení může dospět k jistému poznání pravdy. ''Descartes'' vychází z metodické pochybnosti o všech věcech a dospívá k poznání, že tím, že pochybujeme, naše myšlení zakládá naši první jistotu, z níž můžeme odvodit jistotu naší existence („cogito ergo sum“). Stejně tak můžeme odvodit jistotu o existenci Boha z pojmu nekonečna, který v sobě máme, a jistotu o existenci světa z pocitů, jaké nám o hmotném světě zprostředkovává naše tělo. Svou ''morální filozofii'' dělí ''Descartes'' na prozatímní morální filozofii (než budeme moci opřít naše jednání o skutečně pravdivé poznání) a na definitivní morální filozofii (opřenou o pravdivé poznání). Na jeho stoupence a na vývoj moderní vědy mělo velký vliv i jeho pojetí světa, vyložené ve zvl. spise, a jeho objev analytické geometrie. Ze stoupenců ''k.'' vynikají především ''G. W. Leibniz'', ''B. Spinoza'' a ''N. Malebranche''. ''Leibniz'' rozvinul především karteziánskou fyziku – nezávisle na ''I. Newtonovi'' vytvořil diferenciální počet a objevil správné vyjádření zákona o zachování energie, který ovšem pochopil jako duchovní sílu, jež způsobuje pohyb ve světě. ''Leibniz'' jako skutečný polyhistor byl rovněž činný v jiných oborech (zejm. ve fyzice a matematice a v historiografii). ''Malebranche'' se snažil o takové pojetí karteziánského cogito, jež by umožnilo tvrdit, že v základu našeho myšlení je přítomen sám Bůh. Své ''k.'' opírá o mystickou intuici. Naproti tomu ''B. Spinoza'' rozvíjí ''k.'' v duchu absolutního racionalismu jako panteistickou (materialistickou) filozofii člověka. Hluboce ovlivnil filozofii ''J. G. Fichta'', ''F. W. J. Schellinga'' a ''G. W. F. Hegela''. ''Spinozova'' „politická filozofie“ reflektuje již zrod novodobé měšťanské společnosti. ''K.'' se dovolávají ještě v 18. st. materialističtí myslitelé, jako ''D. Diderot'' a ''d'Alembert'', a to přes rostoucí kritiku ''Descartovy'' fyziky.

<div class="translations">
Cartesianism
cartésianisme
Kartesianismus
cartesianismo
</div>

Literatura: ''Descartes, R.'': (1637) Rozprava o metodě. Praha 1947; ''Descartes, R.'': (1641) Úvahy o první filozofii. Praha 1970; ''Major, L.'' – ''Sobotka, M.'': Světonázorový význam Descartovy přírodní filozofie. Praha 1977.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Horák Petr|Petr Horák]]'' 
[[Kategorie:Aut: Horák Petr]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Descartes, R.'': (1637) Rozprava o metodě. Praha 1947; ''Descartes, R.'': (1641) Úvahy o první filozofii. Praha 1970; ''Major, L.'' – ''Sobotka, M.'': Světonázorový význam Descartovy přírodní filozofie. Praha 1977.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Horák Petr|Petr Horák]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Horák Petr|Petr Horák]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Horák Petr]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Karteziánství - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server