<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kasta_%28MSgS%29</id>
	<title>Kasta (MSgS) - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kasta_%28MSgS%29"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Kasta_(MSgS)&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-18T06:06:04Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.31.1</generator>
	<entry>
		<id>https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Kasta_(MSgS)&amp;diff=9270&amp;oldid=prev</id>
		<title>ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo kasta ve Velkém sociologickém slovníku (1996)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Kasta_(MSgS)&amp;diff=9270&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-11-10T18:18:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Přidána poslední věta Viz též heslo &lt;a href=&quot;/w/Kasta&quot; title=&quot;Kasta&quot;&gt;kasta&lt;/a&gt; ve &lt;a href=&quot;/w/VSgS&quot; title=&quot;VSgS&quot;&gt;Velkém sociologickém slovníku (1996)&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 10. 11. 2018, 18:18&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;span id=&amp;quot;entry&amp;quot;&amp;gt;kasta (MSgS)&amp;lt;/span&amp;gt; (z portug. casta) je uzavřená skupina hinduistického obyvatelstva Indie, v přeneseném významu jakákoli separovaná skupina vůbec. Indická kasta nebyla dosud uspokojivě definována, také názory na její původ se podstatně liší. Indové spojují dnešní kastovní systém s rozdělením staroindického obyvatelstva na čtyři skupiny, zvané varny (kněží bráhmani, bojovníci kšatrijové, řemeslníci a rolníci vaišjové, dělníci a služebníci šúdrové), moderní badatelé jej odvozují z původní dělby práce, rasových rozdílů a snahy bráhmanů o sankcionování jejich výlučného postavení ve společnosti. Kastovní příslušnost je dědičná, nezaměnitelná a nezískatelná. Je vázána na dodržování velkého množství předpisů a zákazů s častými lokálními variantami. Základní povinnosti členů všech kast lze shrnout do tří bodů: 1) uzavírat sňatky jen v rámci kasty; 2) přijímat potravu a nápoje jen od členů vlastní kasty; 3) vykonávat dědičná povolání kasty. Dodržování příkazů vynucuje a přestupky trestá v rámci každé kasty rada starších (paňčájat); nejpřísnějším trestem je vyloučení z kasty, které prakticky vyřazuje provinilce ze společenského života. Celý kastovní systém je založen na autoritě bráhmanů, příslušníků nejvyšší kasty, tradičních ideologů a obětníků hinduistické společnosti. V dnešní Indii existuje na 3000 kast a podkast. Mimo kastovní systém jsou postaveni tzv. nedotknutelní (nečistí), jichž je dnes v Indii asi 55 miliónů. Vykonávají povolání považovaná za rituálně znečišťující (metaři, pradláci, koželuhové atd.) a jakýkoli styk s nimi je kastovním Indům zakázán. Teoreticky patří k nedotknutelným i všichni nehinduisté, tedy i Evropané. Vnějších znaků k rozlišení kastovní příslušnosti je velmi málo a mají lokální charakter; celý systém se opírá spíše o vzájemnou známost příslušníků té které kasty, kteří na venkově většinou také společně bydlí v jednotlivých částech vesnice. To umožňuje jak vynucování poslušnosti, tak i důslednou kontrolu dodržování kastovních předpisů i v soukromém a rodinném životě. Ačkoli zákony Indické republiky zakazují jakoukoli kastovní diskriminaci a ruší instituci nedotknutelných, udržuje si i v dnešní Indii, zejména ve venkovské společnosti, kastovní systém svou tradiční autoritu; přísně jsou dodržovány zvláště předpisy týkající se uzavírání sňatků. Jen ojediněle dochází k znovuprovdání vdovy, které kasty zakazují, a časté jsou dodnes dětské sňatky dívek. Diskriminace nedotknutelných přežívá i v městské společnosti, zvláště v jihoindické oblasti. Proti kastovnímu systému jako „přímému protikladu demokracie“ (K. M. Panikkar) a zjevné brzdě rozvoje indické společnosti jsou namířeny hlavní snahy náboženských a sociálních reformátorů (Vivékánanda, Gándhí aj.), ale větší účinnost vykazuje sám moderní život, především nutnost společné práce v průmyslu, hromadné dopravní prostředky a velkoměstská organizace života. &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;span id=&amp;quot;entry&amp;quot;&amp;gt;kasta (MSgS)&amp;lt;/span&amp;gt; (z portug. casta) je uzavřená skupina hinduistického obyvatelstva Indie, v přeneseném významu jakákoli separovaná skupina vůbec. Indická kasta nebyla dosud uspokojivě definována, také názory na její původ se podstatně liší. Indové spojují dnešní kastovní systém s rozdělením staroindického obyvatelstva na čtyři skupiny, zvané varny (kněží bráhmani, bojovníci kšatrijové, řemeslníci a rolníci vaišjové, dělníci a služebníci šúdrové), moderní badatelé jej odvozují z původní dělby práce, rasových rozdílů a snahy bráhmanů o sankcionování jejich výlučného postavení ve společnosti. Kastovní příslušnost je dědičná, nezaměnitelná a nezískatelná. Je vázána na dodržování velkého množství předpisů a zákazů s častými lokálními variantami. Základní povinnosti členů všech kast lze shrnout do tří bodů: 1) uzavírat sňatky jen v rámci kasty; 2) přijímat potravu a nápoje jen od členů vlastní kasty; 3) vykonávat dědičná povolání kasty. Dodržování příkazů vynucuje a přestupky trestá v rámci každé kasty rada starších (paňčájat); nejpřísnějším trestem je vyloučení z kasty, které prakticky vyřazuje provinilce ze společenského života. Celý kastovní systém je založen na autoritě bráhmanů, příslušníků nejvyšší kasty, tradičních ideologů a obětníků hinduistické společnosti. V dnešní Indii existuje na 3000 kast a podkast. Mimo kastovní systém jsou postaveni tzv. nedotknutelní (nečistí), jichž je dnes v Indii asi 55 miliónů. Vykonávají povolání považovaná za rituálně znečišťující (metaři, pradláci, koželuhové atd.) a jakýkoli styk s nimi je kastovním Indům zakázán. Teoreticky patří k nedotknutelným i všichni nehinduisté, tedy i Evropané. Vnějších znaků k rozlišení kastovní příslušnosti je velmi málo a mají lokální charakter; celý systém se opírá spíše o vzájemnou známost příslušníků té které kasty, kteří na venkově většinou také společně bydlí v jednotlivých částech vesnice. To umožňuje jak vynucování poslušnosti, tak i důslednou kontrolu dodržování kastovních předpisů i v soukromém a rodinném životě. Ačkoli zákony Indické republiky zakazují jakoukoli kastovní diskriminaci a ruší instituci nedotknutelných, udržuje si i v dnešní Indii, zejména ve venkovské společnosti, kastovní systém svou tradiční autoritu; přísně jsou dodržovány zvláště předpisy týkající se uzavírání sňatků. Jen ojediněle dochází k znovuprovdání vdovy, které kasty zakazují, a časté jsou dodnes dětské sňatky dívek. Diskriminace nedotknutelných přežívá i v městské společnosti, zvláště v jihoindické oblasti. Proti kastovnímu systému jako „přímému protikladu demokracie“ (K. M. Panikkar) a zjevné brzdě rozvoje indické společnosti jsou namířeny hlavní snahy náboženských a sociálních reformátorů (Vivékánanda, Gándhí aj.), ale větší účinnost vykazuje sám moderní život, především nutnost společné práce v průmyslu, hromadné dopravní prostředky a velkoměstská organizace života.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Literatura:&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Dumont L.&amp;lt;/span&amp;gt;, Homo hierarchicus, Gallimard, Paris, 1966; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Hutton J. H.&amp;lt;/span&amp;gt;, Caste in India, Oxford University Press, London, 1946; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Pillai G. K.&amp;lt;/span&amp;gt;, Origin and Development of Caste, Kitab Mahal, Allahabad, 1959; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Risley H. H.&amp;lt;/span&amp;gt;, The People of India, 2. vyd., Thacker W., London, 1915; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Sénart E.&amp;lt;/span&amp;gt;, Les castes dans l'Inde, Librairie orientaliste, P. Geuthner, Paris, 1896; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Zbavitel D.&amp;lt;/span&amp;gt;, Kasty, v: Bozi, bráhmani, lidé, Praha, 1964, str. 204—217.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Literatura:&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Dumont L.&amp;lt;/span&amp;gt;, Homo hierarchicus, Gallimard, Paris, 1966; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Hutton J. H.&amp;lt;/span&amp;gt;, Caste in India, Oxford University Press, London, 1946; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Pillai G. K.&amp;lt;/span&amp;gt;, Origin and Development of Caste, Kitab Mahal, Allahabad, 1959; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Risley H. H.&amp;lt;/span&amp;gt;, The People of India, 2. vyd., Thacker W., London, 1915; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Sénart E.&amp;lt;/span&amp;gt;, Les castes dans l'Inde, Librairie orientaliste, P. Geuthner, Paris, 1896; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Zbavitel D.&amp;lt;/span&amp;gt;, Kasty, v: Bozi, bráhmani, lidé, Praha, 1964, str. 204—217.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l5&quot; &gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''[[:Kategorie:Aut: Zbavitel Dušan|Dušan Zbavitel]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;''[[:Kategorie:Aut: Zbavitel Dušan|Dušan Zbavitel]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Aut: Zbavitel Dušan]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Aut: Zbavitel Dušan]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;----&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;span class=&amp;quot;see-also&amp;quot;&amp;gt;Viz též heslo [[kasta]] ve [[VSgS|Velkém sociologickém slovníku (1996)]]&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:MSgS]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:MSgS]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>ZRN</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Kasta_(MSgS)&amp;diff=8739&amp;oldid=prev</id>
		<title>JD v 3. 11. 2018, 01:32</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Kasta_(MSgS)&amp;diff=8739&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2018-11-03T01:32:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;span id=&amp;quot;entry&amp;quot;&amp;gt;kasta (MSgS)&amp;lt;/span&amp;gt; (z portug. casta) je uzavřená skupina hinduistického obyvatelstva Indie, v přeneseném významu jakákoli separovaná skupina vůbec. Indická kasta nebyla dosud uspokojivě definována, také názory na její původ se podstatně liší. Indové spojují dnešní kastovní systém s rozdělením staroindického obyvatelstva na čtyři skupiny, zvané varny (kněží bráhmani, bojovníci kšatrijové, řemeslníci a rolníci vaišjové, dělníci a služebníci šúdrové), moderní badatelé jej odvozují z původní dělby práce, rasových rozdílů a snahy bráhmanů o sankcionování jejich výlučného postavení ve společnosti. Kastovní příslušnost je dědičná, nezaměnitelná a nezískatelná. Je vázána na dodržování velkého množství předpisů a zákazů s častými lokálními variantami. Základní povinnosti členů všech kast lze shrnout do tří bodů: 1) uzavírat sňatky jen v rámci kasty; 2) přijímat potravu a nápoje jen od členů vlastní kasty; 3) vykonávat dědičná povolání kasty. Dodržování příkazů vynucuje a přestupky trestá v rámci každé kasty rada starších (paňčájat); nejpřísnějším trestem je vyloučení z kasty, které prakticky vyřazuje provinilce ze společenského života. Celý kastovní systém je založen na autoritě bráhmanů, příslušníků nejvyšší kasty, tradičních ideologů a obětníků hinduistické společnosti. V dnešní Indii existuje na 3000 kast a podkast. Mimo kastovní systém jsou postaveni tzv. nedotknutelní (nečistí), jichž je dnes v Indii asi 55 miliónů. Vykonávají povolání považovaná za rituálně znečišťující (metaři, pradláci, koželuhové atd.) a jakýkoli styk s nimi je kastovním Indům zakázán. Teoreticky patří k nedotknutelným i všichni nehinduisté, tedy i Evropané. Vnějších znaků k rozlišení kastovní příslušnosti je velmi málo a mají lokální charakter; celý systém se opírá spíše o vzájemnou známost příslušníků té které kasty, kteří na venkově většinou také společně bydlí v jednotlivých částech vesnice. To umožňuje jak vynucování poslušnosti, tak i důslednou kontrolu dodržování kastovních předpisů i v soukromém a rodinném životě. Ačkoli zákony Indické republiky zakazují jakoukoli kastovní diskriminaci a ruší instituci nedotknutelných, udržuje si i v dnešní Indii, zejména ve venkovské společnosti, kastovní systém svou tradiční autoritu; přísně jsou dodržovány zvláště předpisy týkající se uzavírání sňatků. Jen ojediněle dochází k znovuprovdání vdovy, které kasty zakazují, a časté jsou dodnes dětské sňatky dívek. Diskriminace nedotknutelných přežívá i v městské společnosti, zvláště v jihoindické oblasti. Proti kastovnímu systému jako „přímému protikladu demokracie“ (K. M. Panikkar) a zjevné brzdě rozvoje indické společnosti jsou namířeny hlavní snahy náboženských a sociálních reformátorů (Vivékánanda, Gándhí aj.), ale větší účinnost vykazuje sám moderní život, především nutnost společné práce v průmyslu, hromadné dopravní prostředky a velkoměstská organizace života. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Literatura:&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Dumont L.&amp;lt;/span&amp;gt;, Homo hierarchicus, Gallimard, Paris, 1966; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Hutton J. H.&amp;lt;/span&amp;gt;, Caste in India, Oxford University Press, London, 1946; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Pillai G. K.&amp;lt;/span&amp;gt;, Origin and Development of Caste, Kitab Mahal, Allahabad, 1959; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Risley H. H.&amp;lt;/span&amp;gt;, The People of India, 2. vyd., Thacker W., London, 1915; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Sénart E.&amp;lt;/span&amp;gt;, Les castes dans l'Inde, Librairie orientaliste, P. Geuthner, Paris, 1896; &amp;lt;span class=&amp;quot;creator&amp;quot;&amp;gt;Zbavitel D.&amp;lt;/span&amp;gt;, Kasty, v: Bozi, bráhmani, lidé, Praha, 1964, str. 204—217.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Zbavitel Dušan|Dušan Zbavitel]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Zbavitel Dušan]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:MSgS]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>JD</name></author>
		
	</entry>
</feed>