Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:25Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:54Z

import na produkční server

Nová stránka

kauzalita sociální – termín zavedný především v am. s-gii pro označení specif. projevů [[kauzalita|kauzality]] v oblasti spol. jevů. Problémy ''k.s.'' se zabývali všichni klasičtí sociologové, zejm. ''M. Weber'', ''V. Pareto'', ''M. Halbwachs''. Na problém vztahu mezi ''k.s.'' a statist. pravidelností poukázal již ''É. Durkheim'' ve své práci o sebevraždě. V koncepci ''V. Pareta'' se zdůrazňuje zejm.: ''a)'' význam vzájemné, oboustranné závislosti mezi soc. jevy, ''b)'' význam funkcionálních vztahů, ''c)'' nezbytnost studia těch prvků soc. systému, které jsou stálé, nikoliv prvků nahodilých a nepravidelných, ''d)'' studium podobností a korelací v prostorové a časové fluktuaci právě těchto stálých prvků, ''e)'' nezbytnost kvant. měření těchto souvislostí a stanovení korelací, ''f)'' to, že v důsledku tohoto postupu lze získat soubor tvrzení, která jsou postupným přibližováním k neobyčejné složitosti soc. světa. Pojem ''k.s.'' nezávisle na sobě zavedli ''R. M. MacIver'' v r. 1942 a ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|P. A. Sorokin]]'' v r. 1934. ''MacIver'' formuloval tři axiómy platné i pro soc. oblast: cokoliv se děje, má příčinu; kde existují rozdíly v účincích, existují rozdíly i v příčinách; každá příčina je předcházejícím účinkem nějaké příčiny a každý účinek je příčinou následujícího účinku. Dále rozlišil druhy kauzálních tázání „proč“: ''1.'' kauzální tázání invariantního řádu, neorganické přírody, jež spočívá na fyzikálním nexu (tj. zřetězení příčin a účinků); ''2.'' tázání organických funkcí (biol. nexus); ''3.'' tázání na cíle, motivace a záměr (psychol. nexus); ''4.'' tázání na soc. souvislosti (soc. nexus). Kromě toho existuje nekauzální tázání „proč“, a to inferenční, které je řízeno logickým nexem, a „proč“ závazku, které je řízeno normativním nexem. Podstatou ''MacIverovy'' koncepce je důraz na specifikum soc. a sociopsychol. kauzálního spojení, které se odlišuje od univerzální souvislosti fyzikální. Podobně uvažuje ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|Sorokin]]'', který však své pojetí sociokult. kauzality příliš svazuje se svou integralistickou koncepcí. Kritizuje moderní s-gii a [[teorie vědy|teorii vědy]] za to, že nerespektuje tzv. trojkomponentovost sociokult. fenoménů. Ty totiž mohou podle ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|Sorokina]]'' existovat nejen jako materiální předměty a projevovat se jako zjevné, manifestované chování, ale také jako ideje a čisté významy. Protože moderní ''teorie kauzality'' jsou založeny na předpokladu, že kauzální vztah lze identifikovat pouze mezi materiálními, objektivními fenomény, vylučují specifičnost sociokult. fenoménů, kde se kauzalita projevuje zcela odlišně: ideje a čisté významy fungují jako specif. příčiny a kauzalitu nelze zachytit mechanickým popisem nebo statist. procedurami.

S-gie, stejně jako exaktní vědy, aspiruje na odhalení kauzálních souvislostí, protože soc. život není nahodilý, má řád, rytmus a svébytnou kauzalitu (''A. Giddens''). V s-gii je tradičně běžná tendence k unikauzálnímu nebo monokauzálnímu výkladu, což je snaha vyložit určitý soc. proces nebo jev jedinou příčinou, jediným faktorem. Takové teor. konstrukce byly běžné zejm. v 19. st. a jsou známy v podobě antroporasových, soc.-demogr., geogr. a podobných jiných „determinismů“ (viz [[determinismus geografický]], naturalistický, sociální). Také [[marxismus]] bývá běžně řazen mezi monokauzální teorie, protože se sice „v poslední instanci“, ale přece jen snaží vysvětlit podstatu soc. života a všechny zákl. soc. procesy z materiálně-ekon. podmínek a pomocí ekon. mechanismů. ''Monokauzalismus'' se objevuje také v novodobé s-gii, např. v podobě [[determinismus technologický|technologického determinismu]], v radikálním [[behaviorismus|behaviorismu]] apod. Tyto simplifikující koncepce jsou obvykle intelektuálně velmi stimulující a provokující, jejich intelektuální náboj se však poměrně rychle vyčerpává a jejich explanační nebo metodol. radikalismus je nutně liberalizován. Běžně se předpokládá spíše pluralita příčin; rozdílnost mezi autory lze zjistit podle toho, zda a k jakému hierarchickému řazení příčin směřují. ''MacIver'' zavedl pojem srážející se příčiny, který má vysvětlovat situace, v nichž figuruje příliš mnoho jevů, které by mohly být identifikovány jako příčiny. Význ. impulsem pro uvažování o ''k.s.'' byl funkcionalismus, který ve snaze nahradit pojem příčiny pojmem [[funkce]] stimuloval uvažování o vztahu mezi těmito dvěma řadami jevů. V soc. vědách je obvyklé uvažovat o vztahu mezi ''k.s.'' a teleologií: některé kauzální souvislosti lze interpretovat přirozeně teleologicky tak, že příčinou určitého specif. chování orientovaného k dosažení určitých cílů je sám tento žádoucí cíl. Spor o ''k.s.'' je někdy situován také do kontextu sporu mezi [[evolucionismus|evolucionismem]], který hledá příčiny v čase, a [[strukturalismus|strukturalismem]], který hledá tzv. synchronní souvislosti nekauzálního typu. V moderní s-gii je rozsáhle diskutováno téma vztahu mezi [[korelace|korelací]] a kauzalitou. Obecně se v metodol. literatuře sdílí názor, že z prokázaného korelačního vztahu nelze přímo usuzovat na existenci ''k.s.'' Souvislost s-gie a [[etika|etiky]] je nejlépe manifestována na klasickém fil. problému vztahu kauzality a svobodné vůle. Tento věčný problém je legitimní součástí uvažování o sociální kauzalitě.

<div class="translations">
social causality
causalité sociale
soziale Kausalität
causalità sociale
</div>

Literatura: ''Blalock, H. M. jr.'': Causal Inference in Non-Experimental Research. Chapel Hill 1964; ''Boudon, R.'' – ''Lazarsfeld, P. E.'': L'analyse empirique de la causalité. Paris 1966; ''Coleman, J. S.'': Introduction to Mathematical Sociology. Glencoe 1964; ''MacIver, R. M.'': Social Causation. Boston 1942; ''Sorokin, P. A.'': Sociocultural Causality, Space, Time. New York 1943.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Blalock, H. M. jr.'': Causal Inference in Non-Experimental Research. Chapel Hill 1964; ''Boudon, R.'' – ''Lazarsfeld, P. E.'': L'analyse empirique de la causalité. Paris 1966; ''Coleman, J. S.'': Introduction to Mathematical Sociology. Glencoe 1964; ''MacIver, R. M.'': Social Causation. Boston 1942; ''Sorokin, P. A.'': Sociocultural Causality, Space, Time. New York 1943.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Kauzalita sociální - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server