ZRN v 1. 2. 2018, 15:44

2018-02-01T15:44:41Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:28Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:59Z

import na produkční server

Nová stránka

kolektivizace zemědělství – proces postupné změny vlastnických vztahů k [[půda|půdě]] a k výrobním prostředkům na [[venkov|venkově]] ze soukromých na družstevní a státní, který je hist. etapou ve vývoji bývalých social. států. Význ. způsobem soc. restrukturoval vesnickou komunitu. ''K.z.'' proběhla v různých formách a v různé intenzitě prakticky ve všech zemích, kde se dostaly k moci kom. strany. V bývalém SSSR se při ''k.z.'' vycházelo z ''Leninova'' družstevního plánu. Družstevní forma hospodaření (viz [[družstevnictví]]) byla považována za nejvhodnější způsob přechodu od převažující malovýroby k social. velkovýrobě. Část vyvlastněných velkých hospodářství byla ovšem přeměněna přímo ve státní zemědělské podniky (sovchozy). První kolekt. hospodářství, tzv. komuny, kolchozy a Tozy (tovariščestva po obščestvennoj obrabotke zemli), vznikaly již po Říjnové revoluci. Hromadná ''k.z.'' však nastala až po XV. sjezdu kom. strany v r. 1927. Další urychlení ''k.z.'' nastalo v důsledku stranického usnesení z r. 1930 (''O tempu kolektivizace a opatřeních státu na pomoc budování kolchozů''). Silné vazby středních a drobných ''rolníků'' k půdě byly přitom zlomeny různými formami nátlaku. Obzvl. tvrdé postupy byly uplatňovány vůči tzv. ''kulakům'', kteří byli určeni k likvidaci (nezřídka i fyzické). V 2. polovině 30. l. byl proces ''k.z.'' v SSSR prakticky ukončen.

V Československu se ''k.z.'' připravovala prakticky již od r. 1945. Ministerstvo zemědělství bylo již tehdy ovládáno KSČ, která získávala i význ. pozice v nár. výborech všech stupňů a v dalších orgánech státní správy. Konfiskace majetku Němců a kolaborantů, konfiskace na základě zákona o revizi pozemkové reformy a později i podle zákona o nové pozemkové reformě byly většinou vedeny tak, aby byl potlačen hosp. vliv zámožnějších zemědělců a odpůrců kolektivizace. Tím vznikly vhodné podmínky pro získání plné kontroly státních a stranických orgánů nad zemědělskou výrobou. Zemědělská výrobní družstva pro společné obdělávání půdy vznikala za podpory ministerstva zemědělství a zemských národních výborů již před únorem 1948, ale rozsáhlá ''k.z.'' podle sov. vzoru byla zahájena až po přijetí zákona o JZD a po IX. sjezdu KSČ v r. 1949. Zřizovaná ''JZD'' tvořila několik skupin podle úrovně výrobní kooperace. JZD I. a II. typu, která byla jen přechodnou formou, se vyznačovala společným prováděním polních prací a využíváním strojů, ale rozdělování se provádělo ještě s ohledem na výměru vnesených pozemků. JZD vyšších typů (III. a IV.) již představovala družstevní hospodářství se společnou rostlinnou a živočišnou výrobou a s převážnou většinou společných výrobních prostředků. Rozdělování se provádělo podle výkonu měřeného v pracovních jednotkách. Obdobně jako v SSSR byli zemědělci ke vstupu do družstev nuceni ekon. tlaky (stanovování obtížně splnitelných povinných dodávek), vyhrožováním a následnou perzekucí. Tzv. kulaci byli postihováni různými tresty včetně zabavování majetku, vystěhovávání z obcí a věznění v pracovních táborech. Odpor rolníků vůči ''k.z.'' byl větší v tradičních zemědělských oblastech, kde probíhalo združstevňování obvykle pomaleji než v okolí velkých měst a v pohraničí. Původní zemědělská družstva (úvěrní, obchodní, skladištní, lihovarská, mlékařská, sušárenská apod.) byla téměř beze zbytku likvidována.

''K.z.'' probíhala za silné organizační, ekon. a polit. podpory státu až do 2. poloviny 50. l., kdy se vzniklá JZD postupně hosp. konsolidovala. Struktura čes. [[zemědělství]] se během jednoho desetiletí združstevňování úplně změnila. Místo statisíců hospodářství středních a drobných rolníků vzniklo zhruba 11 tis. JZD o průměrné výměře asi 450 ha půdy a přibližně 200 státních statků o průměrné výměře téměř 7 tis. ha půdy. Až na malé výjimky (např. na Českomoravské vrchovině, v jižních Čechách a na Valašsku) zcela vymizela soukromá hospodářství, a pokud existovala, byli jejich majitelé ekon. znevýhodňováni státem. V procesu kolekt. obhospodařování půdy postupně zanikalo vlastnické právo k půdě, které nemohlo být ekon. realizováno a stávalo se pouze formálním. Na venkově přitom došlo k zániku tradičních vrstev venkovského obyv. ([[sedlák|sedláků]], [[chalupník|chalupníků]], [[domkář|domkářů]] aj.), k vyrovnávání majetkových rozdílů a k proměně samostatných hospodářů v zemědělské dělníky. Za úspěch social. družstevního zemědělství bylo považováno především zvýšení výroby a následně i spotřeby potravin, růst životní úrovně zemědělců a odstranění velkých soc. rozdílů mezi jednotlivými skupinami vesnického obyv. Tyto úspěchy social. velkovýroby byly umožněny především masivní mechanizací a chemizací zemědělství, direktivně nařízeným scelením pozemků a širokou podporou zemědělství ze strany státu (např. zakládáním strojních a traktorových stanic, různými formami dotací atd.), který usiloval o dosažení soběstačnosti ve výrobě potravin i za cenu vysokých nákladů. Problematickou stránkou ''k.z.'' bylo rozsáhlé porušování zákonnosti včetně zákl. lidských práv při jejím provádění, narušení tradičních vlastnických vztahů k půdě a hosp. ztráty způsobené nekvalifikovaným řízením některých JZD. Závažné je i rozsáhlé poškození životního prostředí uplatňováním nešetrných agrotech. postupů, nevhodnými pozemkovými úpravami a nadměrnou koncentrací živočišné výroby.

<div class="translations">
collectivization of agriculture
collectivisation de l'agriculture
Kollektivierung der Landwirtschaft
collettivizzazione dell' agricoltura
</div>

Literatura: ''Kozák, J.'': Dramatické kapitoly z bojů o kolektivizaci vesnice. Praha 1963; ''Kubačák, A.'': Vývoj správy zemědělství v českých zemích v letech 1945–1949. In: ''Prameny'' a studie Zemědělského muzea, 1991, č. 33; ''Vohryzka-Konopa, F. J.'': Venkov v temnu. Mnichov 1986.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Maňas Jan|Jan Maňas]]'' 
[[Kategorie:Aut: Maňas Jan]]
[[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kozák, J.'': Dramatické kapitoly z bojů o kolektivizaci vesnice. Praha 1963; ''Kubačák, A.'': Vývoj správy zemědělství v českých zemích v letech 1945–1949. In: ''Prameny'' a studie Zemědělského muzea, 1991, č. 33; ''Vohryzka-Konopa, F. J.'': Venkov v temnu. Mnichov 1986.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kozák, J.'': Dramatické kapitoly z bojů o kolektivizaci vesnice. Praha 1963; ''Kubačák, A.'': Vývoj správy zemědělství v českých zemích v letech 1945–1949. In: ''Prameny a studie Zemědělského muzea'', 1991, č. 33; ''Vohryzka-Konopa, F. J.'': Venkov v temnu. Mnichov 1986.
 ''[[:Kategorie:Aut: Maňas Jan|Jan Maňas]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Kozák, J.'': Dramatické kapitoly z bojů o kolektivizaci vesnice. Praha 1963; ''Kubačák, A.'': Vývoj správy zemědělství v českých zemích v letech 1945–1949. In: ''Prameny'' a studie Zemědělského muzea, 1991, č. 33; ''Vohryzka-Konopa, F. J.'': Venkov v temnu. Mnichov 1986.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Maňas Jan|Jan Maňas]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Maňas Jan|Jan Maňas]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Maňas Jan]]
 [[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Kolektivizace zemědělství - Historie editací

ZRN v 1. 2. 2018, 15:44

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server