Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:28Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:00Z

import na produkční server

Nová stránka

komparace – (z lat. comparatio = srovnání, přirovnání; odvozeno od com-par = stejný, rovný) – čes. ''srovnávání'' – v nejobecnějším smyslu způsob myšlení spočívající ve vzájemném přiřazování jevů k sobě a v uvažování o jejich podobnostech a rozdílnostech. Z hlediska [[metodologie sociologická|sociologické metodologie]] může být ''k.'' chápána jako: ''a)'' elementární myšlenková operace vedoucí k výroku o míře podobnosti či rozdílnosti, ''b)'' systém či [[algoritmus]] podobných operací, který může mít charakter [[procedura výzkumná|výzkumné procedury]]; ''c)'' návod, soubor pravidel, respekt. [[metoda]] provádění takových myšlenkových operací či procedur. ''K.'' jako myšlenková operace je základem a nezbytnou součástí ''k.'' jako procedury a metody, ale jako dílčí prvek se vyskytuje prakticky ve všech teor. i empir. postupech i v běžném, „nevědeckém“ uvažování. Cílem intuitivní ''k.'' je popsat a většinou i pochopit, vysvětlit jeden jev pomocí druhého, k čemuž je třeba najít společné momenty, vlastnosti, utřídit si získané poznatky a zážitky. Jejich zobecnění má formu tzv. životní zkušenosti. ''K.'' ve vědě mápodobné, ale náročnější cíle, tj. [[deskripce|deskripci]], [[klasifikace|klasifikaci]], [[typologie|typologii]] a [[generalizace|generalizaci]]. Je vázána určitými pravidly: ''1.'' nelze srovnávat cokoli, ale jen jevy stejného řádu, jevy souměřitelné, to znamená, že je nutno podřídit se principu [[komparabilita|komparability]]; ''2.'' musí být přesně vymezeno to, co se srovnává, tedy objekty, vlastnosti, procesy, které se stávají ''jednotkami komparace''; ''3.'' musí se brát v úvahu příp. vzájemné vazby a působení mezi srovnávanými objekty a kontextuálními faktory, které spoluvytvářejí ''komparační situaci''. V zásadě lze ''k.'' provádět těmito způsoby: ''a)'' vymezit na jednom objektu srovnávané vlastnosti (které jej charakterizují nebo jsou předmětem výzkumného zájmu) a hledat objekty se stejnými nebo naopak rozdílnými (protikladnými) vlastnostmi, resp. zjišťovat u daných objektů, do jaké míry se jejich vlastnosti kryjí s vymezeným objektem; většinou jde o srovnávání vůči strandardu, modálnímu typu, [[typ ideální|ideálnímu typu]] nebo prostě vůči známému, snadno popsatelnému jevu, resp. vůči [[etalon|etalonu]]; ''b)'' vymezit jednotlivé srovnávané jevy (buď podstatnými znaky, nebo do max. podrobností) a hledat vzájemný průnik jejich vlastností, ze kterého lze usuzovat na míru podobnosti či rozdílnosti; ''c)'' vyjít z definování vazby mezi dvěma jevy a k nim hledat analogickou dvojici jevů identifikací této vazby, nebo naopak u zdánlivě podobných dvojic jevů zjišťovat, zda je mezi nimi stejný typ vazby.

Nejběžnějším výsledkem ''k.'' je vřazení určitého jevu pod určitý pojem a jeho definování. Vliv vnějších podmínek na komparované jevy se eliminuje buď [[standardizace|standardizací]], nebo jejich izolací (v podmínkách laboratorního experimentu), vyhledáním přirozené situace o stejných (max. podobných) podmínkách, podchycením, vyjádřením, srovnáním intenzity vlivu jednotlivých situačních faktorů. ''K.'' je svázána s kategorií ''podobnosti'', která je nejčastěji pojímána jako škála identity, jejíž jeden pól tvoří totožnost všech srovnávaných vlastností a druhý absence jakékoli stejné vlastnosti, která je považována za max. rozdílnost. Podobnost ale může mít i podobu [[analogie]], rozdílnost podobu binární opozice. Častou chybou je zaměňování identického a analogického typu podobnosti. Míra složitosti a obtížnosti ''k.'' je dána především charakterem srovnávaného jevu. Lépe se srovnávají jednoduše kvantifikovatelné nebo dichotomizovatelné vlastnosti, obtížnější je komparovat spojité škály, relace apod. Do složitějších ''k.'' často i ve vědě (zejm. ve vědách spol.) intervenuje [[intuice]]. ''K.'' jako intuitivní i systematická myšlenková operace se v s-gii vyskytuje v nejrůznějších souvislostech, o specif. s-gické ''k.'' se však hovoří tehdy, když slouží k řešení explicitně vymezeného výzk. problému a nabývá charakteru metody. Pojem [[metoda srovnávací|srovnávací metoda]] je ale v historii s-gie zúžen jen na určitý okruh metod a jevů ''k.'' a překrývá se silně s pojmem [[sociologie komparativní|komparativní sociologie]] či [[výzkum komparativní|komparativní výzkum]]. Pro stejný účel se také používá pojem [[procedura komparativní|komparativní procedura]], která je chápána jako systém operací, z nichž ty hlavní (ne všechny) mají charakter ''k.'' Často je však ''k.'' podřízena jinému typu výzk. procedury, zejm. [[procedura typologická|proceduře typologické]].

<div class="translations">
comparison
comparaison
Vergleich
comparazione
</div>

Literatura: viz [[metoda srovnávací]], [[výzkum komparativní]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
[[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]]
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> viz [[metoda srovnávací]], [[výzkum komparativní]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
 [[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]]
 [[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Komparace - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server