Kompetence sociální - Historie editací

ZRN v 1. 2. 2018, 15:47

2018-02-01T15:47:27Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:28Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:00Z

import na produkční server

Nová stránka

kompetence sociální – způsobilost jedince kontrolovat průběh soc. situace v souladu s vlastními cíli. ''K.s.'' se vztahuje ke zvládnutí určitých [[techniky sociální|sociálních technik]] na základě [[percepce sociální|sociální percepce]], psychol. poznávání druhé zúčastněné osoby nebo osob. Příbuzné pojmy jsou [[inteligence sociální|sociální inteligence]] a ''sociální dovednosti'' (social skill). Model soc. dovednosti, který vyvinul ''M. Argyle'' (1967), je analogický modelu motorické obratnosti: oboje lze definovat jako organizované, koordinované jednání zaměřené na objekt nebo situaci, přičemž průběh tohoto jednání je stále pod kontrolou senzorických vstupů, které v soc. situaci znamenají vnímání a hodnocení partnera nebo partnerů interakce; jednání subjektu probíhá se zřetelem na dosažení určitého cíle, přičemž se uplatňují zpětné vazby z reakcí partnerů interakce. ''K.s.'' tak tvoří funkční jednotu se soc. technikami, tj. více či méně úmyslnými způsoby jednání s partnery interakce, aby subjekt tohoto jednání dosáhl svého cíle. Za spec. rys soc. dovedností pokládá ''Argyle'': ''1.'' potřebu vytvořit těsný vztah s druhou osobou, mj. jednáním s ní jako s rovnocenným partnerem, eliminováním soc. bariér, nalezením společných zájmů a zkušeností, vřelostí, která je doprovázena úsměvem, věnováním pozornosti, projevy sympatie a dalšími způsoby, ''2.'' udržet tuto osobu ve hře, motivovat ji pro klienta, redukovat u ní úzkost a defenzívnost. Je známo, že vysoce inteligentní lidé nejsou vždy soc. obratní. Podle ''Argylova'' názoru existuje nějaký obecný činitel ''k.s.'', ale není dosud znám. Za zákl. složky ''k.s.'' pokládá ''Argyle'' percepční senzitivitu, vřelost a těsný vztah, repertoár soc. technik, flexibilitu (rychlé reagování na podněty ostatních, i když nemusí dělat nutně to, co druzí chtějí), energii a iniciativu, vzorce klidné odpovědi. V pozdější práci s ''M. Hendersonovou'' (r. 1985) hovoří ''Argyle'' o pravidlech úspěšné soc. interakce, která považuje za průvodce k dosažení soc. dovedností, vyžadujících však i specif. způsobilosti, např. schopnost kontrolovat projevy některých emocí.

''S. Greif'' (1987) používá pojem ''k.s.'' v plurálu, protože je dnes známo, že jsou získávány jen pro určité soc. situace (např. řídící pracovník je schopen řešit konflikty mezi spolupracovníky, ale nikoli mezi svými vlastními dětmi). Pro osvojení soc. dovedností byly vypracovány různé programy tréninku, velmi specif. zaměřené. Jako zákl. koncepty se zde uplatňují objektivní pole jednání a jeho vnitřní reprezentace (rozdíl mezi objektivní charakteristikou situace a jejím subjektivním viděním) a strategie vlastního jednání. Prvním krokem k výcviku ''k.s.'' je [[analýza situační|situační analýza]] a z ní vyplývající efektivní alternativy jednání, které lze zčásti přiřazovat k určitým rolím jako obecněji závazná pravidla. ''Greif'' vyslovuje pochybnosti o modelování ''k.s.'', neboť v komplexnějších polích jednání narůstá možnost alternativ správných soc. technik a jejich věd. rekonstrukce současnými metodami je iluzí. Zatím tedy koncept ''k.s.'' spočívá na teor. modelu a systému pojmů.

''Argylův'' model sociální kompetence:

[[Soubor:Argylův_model_sociální_kompetence.png]]

<div class="translations">
social competency
compétence sociale
soziale Kompetenz
competenza sociale
</div>

Literatura: ''Argyle, M.'': The Psychology of Interpersonal Behaviour. Harmondsworth 1967; ''Greif, S.'': Soziale Kompetenzen. In: ''Frey, D.'' – ''Greif, S.'' eds.: Sozialpsychologie. München, Weinheim 1987; ''Hinsch, R.'' – ''Pfingsten, U.'': Gruppentraining sozialer Kompetenzen. München 1983.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]

← Starší verze		Verze z 1. 2. 2018, 15:47
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">kompetence sociální</span> – způsobilost jedince kontrolovat průběh soc. situace v souladu s vlastními cíli. ''K.s.'' se vztahuje ke zvládnutí určitých [[techniky sociální\|sociálních technik]] na základě [[percepce sociální\|sociální percepce]], psychol. poznávání druhé zúčastněné osoby nebo osob. Příbuzné pojmy jsou [[inteligence sociální\|sociální inteligence]] a ''sociální dovednosti'' (social ~~skill~~). Model soc. dovednosti, který vyvinul ''M. Argyle'' (1967), je analogický modelu motorické obratnosti: oboje lze definovat jako organizované, koordinované jednání zaměřené na objekt nebo situaci, přičemž průběh tohoto jednání je stále pod kontrolou senzorických vstupů, které v soc. situaci znamenají vnímání a hodnocení partnera nebo partnerů interakce; jednání subjektu probíhá se zřetelem na dosažení určitého cíle, přičemž se uplatňují zpětné vazby z reakcí partnerů interakce. ''K.s.'' tak tvoří funkční jednotu se soc. technikami, tj. více či méně úmyslnými způsoby jednání s partnery interakce, aby subjekt tohoto jednání dosáhl svého cíle. Za spec. rys soc. dovedností pokládá ''Argyle'': ''1.'' potřebu vytvořit těsný vztah s druhou osobou, mj. jednáním s ní jako s rovnocenným partnerem, eliminováním soc. bariér, nalezením společných zájmů a zkušeností, vřelostí, která je doprovázena úsměvem, věnováním pozornosti, projevy sympatie a dalšími způsoby, ''2.'' udržet tuto osobu ve hře, motivovat ji pro klienta, redukovat u ní úzkost a defenzívnost. Je známo, že vysoce inteligentní lidé nejsou vždy soc. obratní. Podle ''Argylova'' názoru existuje nějaký obecný činitel ''k.s.'', ale není dosud znám. Za zákl. složky ''k.s.'' pokládá ''Argyle'' percepční senzitivitu, vřelost a těsný vztah, repertoár soc. technik, flexibilitu (rychlé reagování na podněty ostatních, i když nemusí dělat nutně to, co druzí chtějí), energii a iniciativu, vzorce klidné odpovědi. V pozdější práci s ''M. Hendersonovou'' (r. 1985) hovoří ''Argyle'' o pravidlech úspěšné soc. interakce, která považuje za průvodce k dosažení soc. dovedností, vyžadujících však i specif. způsobilosti, např. schopnost kontrolovat projevy některých emocí.	+	<span id="entry">kompetence sociální</span> – způsobilost jedince kontrolovat průběh soc. situace v souladu s vlastními cíli. ''K.s.'' se vztahuje ke zvládnutí určitých [[techniky sociální\|sociálních technik]] na základě [[percepce sociální\|sociální percepce]], psychol. poznávání druhé zúčastněné osoby nebo osob. Příbuzné pojmy jsou [[inteligence sociální\|sociální inteligence]] a ''sociální dovednosti'' (social skills). Model soc. dovednosti, který vyvinul ''M. Argyle'' (1967), je analogický modelu motorické obratnosti: oboje lze definovat jako organizované, koordinované jednání zaměřené na objekt nebo situaci, přičemž průběh tohoto jednání je stále pod kontrolou senzorických vstupů, které v soc. situaci znamenají vnímání a hodnocení partnera nebo partnerů interakce; jednání subjektu probíhá se zřetelem na dosažení určitého cíle, přičemž se uplatňují zpětné vazby z reakcí partnerů interakce. ''K.s.'' tak tvoří funkční jednotu se soc. technikami, tj. více či méně úmyslnými způsoby jednání s partnery interakce, aby subjekt tohoto jednání dosáhl svého cíle. Za spec. rys soc. dovedností pokládá ''Argyle'': ''1.'' potřebu vytvořit těsný vztah s druhou osobou, mj. jednáním s ní jako s rovnocenným partnerem, eliminováním soc. bariér, nalezením společných zájmů a zkušeností, vřelostí, která je doprovázena úsměvem, věnováním pozornosti, projevy sympatie a dalšími způsoby, ''2.'' udržet tuto osobu ve hře, motivovat ji pro klienta, redukovat u ní úzkost a defenzívnost. Je známo, že vysoce inteligentní lidé nejsou vždy soc. obratní. Podle ''Argylova'' názoru existuje nějaký obecný činitel ''k.s.'', ale není dosud znám. Za zákl. složky ''k.s.'' pokládá ''Argyle'' percepční senzitivitu, vřelost a těsný vztah, repertoár soc. technik, flexibilitu (rychlé reagování na podněty ostatních, i když nemusí dělat nutně to, co druzí chtějí), energii a iniciativu, vzorce klidné odpovědi. V pozdější práci s ''M. Hendersonovou'' (r. 1985) hovoří ''Argyle'' o pravidlech úspěšné soc. interakce, která považuje za průvodce k dosažení soc. dovedností, vyžadujících však i specif. způsobilosti, např. schopnost kontrolovat projevy některých emocí.

	''S. Greif'' (1987) používá pojem ''k.s.'' v plurálu, protože je dnes známo, že jsou získávány jen pro určité soc. situace (např. řídící pracovník je schopen řešit konflikty mezi spolupracovníky, ale nikoli mezi svými vlastními dětmi). Pro osvojení soc. dovedností byly vypracovány různé programy tréninku, velmi specif. zaměřené. Jako zákl. koncepty se zde uplatňují objektivní pole jednání a jeho vnitřní reprezentace (rozdíl mezi objektivní charakteristikou situace a jejím subjektivním viděním) a strategie vlastního jednání. Prvním krokem k výcviku ''k.s.'' je [[analýza situační\|situační analýza]] a z ní vyplývající efektivní alternativy jednání, které lze zčásti přiřazovat k určitým rolím jako obecněji závazná pravidla. ''Greif'' vyslovuje pochybnosti o modelování ''k.s.'', neboť v komplexnějších polích jednání narůstá možnost alternativ správných soc. technik a jejich věd. rekonstrukce současnými metodami je iluzí. Zatím tedy koncept ''k.s.'' spočívá na teor. modelu a systému pojmů.		''S. Greif'' (1987) používá pojem ''k.s.'' v plurálu, protože je dnes známo, že jsou získávány jen pro určité soc. situace (např. řídící pracovník je schopen řešit konflikty mezi spolupracovníky, ale nikoli mezi svými vlastními dětmi). Pro osvojení soc. dovedností byly vypracovány různé programy tréninku, velmi specif. zaměřené. Jako zákl. koncepty se zde uplatňují objektivní pole jednání a jeho vnitřní reprezentace (rozdíl mezi objektivní charakteristikou situace a jejím subjektivním viděním) a strategie vlastního jednání. Prvním krokem k výcviku ''k.s.'' je [[analýza situační\|situační analýza]] a z ní vyplývající efektivní alternativy jednání, které lze zčásti přiřazovat k určitým rolím jako obecněji závazná pravidla. ''Greif'' vyslovuje pochybnosti o modelování ''k.s.'', neboť v komplexnějších polích jednání narůstá možnost alternativ správných soc. technik a jejich věd. rekonstrukce současnými metodami je iluzí. Zatím tedy koncept ''k.s.'' spočívá na teor. modelu a systému pojmů.

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Argyle, M.'': The Psychology of Interpersonal Behaviour. Harmondsworth 1967; ''Greif, S.'': Soziale Kompetenzen. In: ''Frey, D.'' – ''Greif, S.'' eds.: Sozialpsychologie. München, Weinheim 1987; ''Hinsch, R.'' – ''Pfingsten, U.'': Gruppentraining sozialer Kompetenzen. München 1983.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 [[Kategorie:VSgS]]