ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo komunismus v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:16Z

Přidána poslední věta Viz též heslo komunismus v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:29Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:02Z

import na produkční server

Nová stránka

komunismus – (z lat. communis = patřící všem) – typ [[ideologie]] a zároveň společnosti charakterizovaný společným [[vlastnictví|vlastnictvím]]. Pojem ''k.'' je odvozen od pojmu [[komuna]], což je původně nnázev města, které si vydobylo na feduálech polit. práva a místní samosprávu. Ideje ''k.'' měly různou podobu a ani dnes neexistuje unifikovaná představa. Jako soc. teorie pochází ''k.'' ze 4. st. př. n. l. od kyniků ''Antisthena'' a ''Diogena'', kteří předpokládali návrat k přírodě a společnosti založené na spol. vlastnictví. Myšlenky spol. vlastnictví lze alespoň v dílčí formě nalézt u ''Platóna'' v popisu ideálního státu (v ''Ústavě''), ve kterém vládcové a strážcové, řídící a chránící stát, nemají soukromý majetek a dohlížejí na to, aby ve společnosti nebyli ani příliš bohatí, ani příliš chudí, neboť to vede k ničemnostem a nízkým pracovním výkonům. Komunistické ideje se vyskytovaly také ve středověku jako součást selských a plebejských hnutí, žádajících obnovení [[rovnost sociální|sociální rovnosti]], která byla vlastní raným křesťanským obcím. Někteří představitelé tohoto směru, jako např. táborité nebo ''T. Müntzer'', vyjadřující názory polit. bezprávných vrstev, žádali i odstranění soukromého vlastnictví a státní moci nezávislé na členech společnosti. V období renesance rozvíjel myšlenky ''k.'' ''T. More'' ve svém spise ''Utopie'' a mnich ''T. Campanella'' v ''Slunečním státě'' (viz [[utopie]]). V 18. st. inspirovala idea ''k.'' ''J. Mesliera'', ''G. B. de Mablyho'', ''Morellyho'', ''F. N. G. Babeufa'' a částečně i ''J. J. Rousseaua''. V následujícím st. ''R. Owena'', ''E. Cabeta'', ''C. H. de Saint-Simona'', ''F. M. Ch. Fouriera'' a ''L. A. Blanquieho''.

Nový přístup k myšlence ''k.'' nalézáme u ''K. Marxe'' a ''F. Engelse'', podle nichž vývoj civilizace směřuje od prvobytného ''k.'' přes [[formace společenskoekonomická|společenskoekonomické formace]] založené na soukromém vlastnictví (otrokářství, feudalismus, kapitalismus) ke ''společnosti komunistické''. Na základě analýzy dějinného pohybu dokazovali, že: ''1.'' určitému vývojovému stupni výrobních sil odpovídají určité výrobní vztahy; ''2.'' souhrn výrobních vztahů vytváří základnu, nad níž se zvedá právní a polit. nadstavba, které odpovídají určité formy vědomí a kterou jsou zpětně ovlivňovány jak síly, tak i výrobní vztahy; ''3.'' výrobní vztahy ani nadstavba neodumírají dříve, než se vyčerpají jejich možnosti stimulovat rozvoj výrobních sil, a pokud k tomu dojde, pak se jejich změna realizuje prostřednictvím revol. činnosti tříd zainteresovaných na takové změně. Při aplikaci těchto tendencí na kap. společnost došli ''Marx'' a ''Engels'' k závěru, že [[kapitalismus]] je formací, po které musí následovat ''k.'' Strojová velkovýroba bude v procesu svého dalšího vývoje směřovat k bezprostřednímu sepětí s vědou, což bude mít řadu důsledků, mj. další zespolečenštění výroby, změny v charakteru práce (přestane být zdrojem obživy a stane se prostředkem seberealizace), odstranění rozporu mezi městem a venkovem, fyzickou a duševní prací, vznik beztřídní společnosti, postupný zánik zbožně-peněžních vztahů, stimulování výroby uspokojováním potřeb podmiňujících rozvoj člověka a rozdělování podle těchto potřeb, nahrazení polit. formy organizace společnosti spol. samosprávou. Jelikož se ''Marx'' domníval, že buržoazie bude bránit existující stav, který jí garantuje rozsáhlá privilegia, a zároveň si uvědomoval, že vývoj od strojové velkovýroby k automatizaci si vyžádá delší období, rozvíjí myšlenku o postupnosti přechodu k plnému ''k.'' přes etapu [[diktatura proletariátu|diktatury proletariátu]] a [[socialismus|socialismu]] jako nižší fázi kom. společnosti.

Realizace myšlenky ''k.'' ztroskotala na: ''a)'' nepřipravenosti pro spol. přivlastňování a podcenění možností kapitalismu rozvíjet vlastní hosp. mechanismus; ''b)'' přecenění pozitivní úlohy státu jako nástroje centralizovaného a plánovitého rozvoje společnosti; ''c)'' podcenění skutečnosti, že při existující dělbě práce a úrovni výrobních sil může po likvidaci soukromého vlastnictví vzniknout nový druh státně-byrokratického vlastnictví, jakož i nová vládnoucí vrstva, mající sklon k totalitnímu způsobu vlády; ''d)'' podcenění specializace a složitosti řízení a tudíž i omezenosti a složitosti jeho možné kontroly zdola; ''e)'' přecenění pozitivní stránky revoluce jako faktoru výchovy a převýchovy lidí. K zastáncům ''k.'' patřili i vědci a spisovatelé, jako ''F. Joliot-Curie'', ''H. Barbusse'', ''J. Steinbeck'', ''L. Aragon'', ''P. Neruda'', ''P. Picasso'', ''J. Cocteau'', ''A. France'' aj. V současnosti se kom. hnutí pokouší o nalezení nového teor. paradigmatu. Některé kom. myšlenky lze nalézt i v dnešních náb. sektách řídících se zásadami soc. spravedlnosti a rovnosti a opírajících se o společné vlastnictví.

<div class="translations">
communism
communisme
Kommunismus
comunismo
</div>

Literatura: ''Engels, B.'': Vývoj socialismu od utopie k vědě. Vybrané spisy sv. 4. Praha 1977; ''Marx, K.'': Ke kritice politické ekonomie. Předmluva. Vybrané spisy, sv. 2. Praha 1977; ''Marx, K.'': Kritika Gothajského programu. Vybrané spisy, sv. 4. Praha 1977; ''Marx, K.'': Ekonomicko-filozofické rukopisy z roku 1844. Soukromé vlastnictví a komunismus. Vybrané spisy, sv. 1. Praha 1976.; ''Masaryk, T. G.'': Otázka sociální. Sociologické a filosofické základy marxismu. Praha 1898; ''Platón'': Ústava. Bratislava 1980.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Prorok Vladimír|Vladimír Prorok]]'' 
[[Kategorie:Aut: Prorok Vladimír]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Engels, B.'': Vývoj socialismu od utopie k vědě. Vybrané spisy sv. 4. Praha 1977; ''Marx, K.'': Ke kritice politické ekonomie. Předmluva. Vybrané spisy, sv. 2. Praha 1977; ''Marx, K.'': Kritika Gothajského programu. Vybrané spisy, sv. 4. Praha 1977; ''Marx, K.'': Ekonomicko-filozofické rukopisy z roku 1844. Soukromé vlastnictví a komunismus. Vybrané spisy, sv. 1. Praha 1976.; ''Masaryk, T. G.'': Otázka sociální. Sociologické a filosofické základy marxismu. Praha 1898; ''Platón'': Ústava. Bratislava 1980.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Prorok Vladimír|Vladimír Prorok]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Prorok Vladimír|Vladimír Prorok]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Prorok Vladimír]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Komunismus - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo komunismus v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server