ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo konsensus sociální v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:16Z

Přidána poslední věta Viz též heslo konsensus sociální v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:30Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:06Z

import na produkční server

Nová stránka

konsensus – (z lat. consensus = shoda, souhlas, jednomyslnost) – souhlas většiny lidí určité skupiny, společenství nebo společnosti v názorech a postojích k nejdůležitějším aspektům jejich společného života. ''K.'' je více či méně obecný souhlas v myšlenkách i citech, který napomáhá dosažení, ustavení a udržení [[řád|řádu]]. Někdy se zdůrazňuje, že ''k.'' není pouhým rozumovým souhlasem, ale že má také význ. složku emocionální, že ''k.'' bez citové složky není úplný. Proto také ''k.'' není totožný ani s konformitou, ani s donucením: je totiž založen na dobrovolnosti a bývá výsledkem předchozí diskuse, sporu, kompromisů, dohadování atd. Proto má ''k.'' také velký význam legitimizační. V každé společnosti je jistá míra ''k.'' nutná, ačkoliv úplný, totální ''k.'' není možný, a to ani pokud jde o úplnost souhlasících, ani pokud jde o úplnost témat, jež by mohla být předmětem ''k.'' nebo naopak nesouhlasu (disensu). Problém ''k.'' se významněji objevuje u ''Johna Locka'' a u všech teoretiků [[smlouva společenská|společenské smlouvy]]. Ze sociologů věnoval tématu ''k.'' značnou pozornost již ''A. Comte'', pro nějž je ''k.'' přímo centrálním tématem pozitivní s-gie, zejm. [[statika sociální|sociální statiky]]. Pojem ''k.'' však ''Comte'' chápe poněkud jinak než jako názorový a emocionální souhlas a soulad: je v něm vyjádřena vzájemná závislost a provázanost všech soc. jevů, což znamená, že všechny soc. prvky je nutné chápat jako vzájemně solidární a každá společnost směřuje k jejich vzájemnému vyvážení, vyrovnání, tedy k harmonickému uspořádání, k dynamické [[rovnováha sociální|sociální rovnováze]]. Podle ''[[Fischer Josef Ludvík|J. L. Fischera]]'' je ''Comtův'' objev soc. ''k.'' v tomto smyslu jeho nejoriginálnějším příspěvkem k rozvoji s-gického myšlení. Nesporné je, že ''Comte'' svým pojetím ''k.'' předjímá pozdější funkcionalistické koncepce.

O ''k.'' vážně přemýšlel i ''É. Durkheim'', a to v souvislosti s [[dělba práce|dělbou práce]] i [[anomie|anomií]], a ''Max Weber'', podle něhož je ''k.'' objektivně existující pravděpodobnost, že účastníci té či oné formy interakce dosáhnou souhlasu, aniž se předtím dohodli. Podle ''Webera'' ''k.'' předchází smlouvě a je předpokladem smlouvy, nikoliv naopak. Psychologizující prvky do pojetí soc. ''k.'' vnesli ''G. Tarde'' a ''G. Le Bon''; moderní soc. psychologie o ''k.'' uvažuje v kontextu kognitivní rovnováhy a disonance (''L. Festinger'', ''F. Heider'', ''T. M. Newcomb''). V s-gii je dosti obvyklé stavět do protikladu dva obecné modely společnosti – model konfliktní, reprezentovaný zejm. marxismem, a model konsensuální. Tento druhý model je nejvýzn. představován [[strukturalismus funkcionální|strukturálním funkcionalismem]]. Spec. se tématu ''k.'' věnoval ''Edward A. Shils'', podle něhož ''k.'' znamená afirmativní shodu členů téže skupiny v normativních a kognitivních záležitostech relevantních pro jejich společné činnosti, vzájemný styk, interakci a kooperaci, pro jejich chování vůči centrálním osobnostem a rolím daného systému a vůči skupinám a osobnostem vně daného systému. ''K.'' je podstatný pro makrosoc. řád, protože vyjadřuje míru pravděpodobnosti relativně harmonické spolupráce při výkonu spol. nutných činností a míru souhlasu, pokud jde o rozdělení soc. rolí a způsoby jejich obsazování. Vyjadřuje stupeň legitimity, který je přisouzen centrálnímu institucionálnímu systému. V běžném a zejm. publicistickém jazyce se pojem ''k.'' užívá pro vyjádření vysokého stupně obecného souhlasu s určitým rozhodnutím nebo názorem nebo pro vyjádření pozitivního výsledku nějakého jednání mezi konfliktními nebo vzájemně nesouhlasícími stranami.

<div class="translations">
consensus
consensus
Konsens
consenso
</div>

Literatura: ''Fischer, J. L.'': Saint-Simon a Auguste Comte. Příspěvek k dějinám sociologického racionalismu. Praha 1925.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Fischer, J. L.'': Saint-Simon a Auguste Comte. Příspěvek k dějinám sociologického racionalismu. Praha 1925.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Konsensus - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo konsensus sociální v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server